Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Bednář, Josef

Velice pěkně napsaná práce z oblasti cirkulární ekonomiky. Práce má všechno co se dá od práce ve studovaném oboru očekávat: motivaci, popis technického problému, podrobná rešerše řešení podobných problémů, popis matematického aparátu, samotné řešení (kombinace kalibrační a regresní úlohy) a jeho rozbor. Navíc mě potěšil styl, s jakým autor píše, není to strohý matematický text, ale poutavé čtení o daném problému doplněné korektními matematickými modely. Autor byl velice samostatný a problematiku, v které se velice dobře orientoval, věcně konzultoval se mnou i s kolegy z Ústavu procesního inženýrství. Samotná práce o rozsahu 86 stran je na velice dobré úrovni a je doplněna vhodnými grafy a schématy.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Popela, Pavel

Hodnocená práce je zpracována pečlivě a znale. Autor své zaujetí problematikou i aplikačním tématem přenáší čtivým podáním i na čtenáře. Práce imponuje i svým rozsahem 101 stran včetně příloh. Autor se v poměrně široce podané problematice znale pohybuje a více než splnil požadavky zadání diplomové práce. Text je promyšleně rozvržen do jedenácti dále členěných kapitol a pěti příloh. Nejprve úvod navnadí čtenáře prezentací jak sečtělosti autora, tak zúročením jeho schopnosti pozorovat a zužitkovat i drobný postřeh ze zahraničního pobytu. Na přirozenou otázku čtenáře „proč úvod autor pojal tak obecně“ proto vhodně navazuje kapitola 1, která zasvěceně prezentuje motivaci práce, a to včetně uvedení hlavních idejí budoucího zkoumání problému formulovaného autorem. Logicky navazují kapitoly 2 a 3 věnované aplikační problematice a charakterizaci široké škály dále diskutovaných a použitých modelů a metod. Kapitoly 4 a 5 prezentují teoretický základ, zde bych s ohledem na jeho značnou šíři uvítal ještě podrobnější odkazy na použité zdroje, zejména u zavedení používaných základních pojmů a jejich značení. Některá explicitní upřesnění by posílila čtivost textu (viz např. uvedení přívlastku „reálné“ funkce, který při čtení vnímáme implicitně na str. 45). Kapitola 6, která srozumitelně představuje první kroky zpracování reálných dat by si možná zasloužila český název (Průzkumová analýza dat). Kapitola 7 se věnuje nákladovým modelům a je cenná zejména prezentací autorových zkušeností s jeho experimenty v oblasti aplikace regrese. Zejména proto může být velice cenným zdrojem informací pro studenty zajímající se o statistické aplikace. Autor pak svůj přístup rozvíjí na modelech produkce v kapitole 8, kde úspěšně aplikuje modely typu Random Forest. Kapitoly 9 a 10 se kompaktněji věnují navazujícímu vyrovnání dat pomocí tří optimalizačních modelů a prezentaci výsledků. Další informace o výpočtech pak obsahují přílohy. Závěry v kapitole 11 jsou uvedeny jasně a jistě budou dobrým základem pro další výzkum. K úpravě práce nejprve podotýkám, že ke stylistickému zpracování práce nemám výhrady, spíše naopak. Mnohé obrázky autora jsou osvěžujícím způsobem vtipné, i proto čtenář lépe snáší oborově podmíněné značení používané v některých vztazích. I přes soustředěné čtení, téměř žádného rušivého překlepu jsem si nevšiml (vadí mi anglikanismus „probabilistický“ na obr. 3.1). Přes některé výše uvedené kritické postřehy, práci autora hodnotím kladně a doporučuji ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	B
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

Drobné doporučení směřuje k budoucím textům autora. Při širokém pojetí zvoleném autorem, je třeba se příště zamyslet nad tím, jak lépe vést čtenáře vývojovou linií práce. Ta se v textu občas ztrácí, i když „okouzlující“ formulace autora (např. „okouzlující vlastnosti jejích řešení“ na str. 46) zlepšují koncentraci a způsobují, že se čtenář neztrácí. Je ale zřejmé, že docílit ideálního sladění přehledové části obsahující „modely, které by se mohly hodit“ a aplikační částí zahrnující „modely, které byly využity“ muselo být nesmírně náročné (viz např. rozmanitá pozornost věnovaná PCA).
Jaké softwarové nástroje jste použil? Proč jste je nezmínil? Okomentujte jejich roli na vhodné ukázce, která není diskutována podrobně v práci – viz např. výpočty související s aplikací PCA.
Je ale nutné zdůraznit, že autor reálně aplikoval diskutované metody na oborově aktuální problém a rozsáhlé soubory reálných dat a musel se úspěšně vypořádat s celou řadou s tím souvisejících problémů, což se mu podle mého názoru bezesporu podařilo. Jsem rovněž rád, že se mi za délku čtení nabídnutou autorem podařilo odvděčit úměrně dlouhým hodnotícím textem.
Jaké základní rozdíly vidíte ve Vámi zmíněných přístupech založených na kalibraci a na regresi vzhledem k řešené úloze?
Jak hodnotíte homogenitu zpracovávaných dat a jaké problémy z toho vyplývají? Co byste poradil s ohledem na Váš úvod pro interpretaci dosažených výsledků v praxi?