ŠIMURDA, J. Řízení horkovzdušného modelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Zadání bakalářské práce lze považovat za středně náročné z hlediska odborného a náročné z hlediska časového. Student se musel seznámit s prostředím LabView a jeho použitím pro řízení pomocí platformy CompactRIO a přídavných vstup výstupních modulů. Cílem bakalářské práce bylo zprovoznit a zmodernizovat již delší dobu nepoužívaný laboratorní přípravek horkovzdušného tunelu. Student úspěšně realizoval všechny úkoly popsané v zadání. Navrhl desku plošných spojů pro snadné propojení horkovzdušného tunelu se systémem CompactRIO. V LabView naprogramoval řízení a realizoval přehledné uživatelské rozhraní, které přímočaře vede k vypracování připravené laboratorní úlohy. Výsledky přehledně popsal v bakalářské práci, která je napsaná v logickém sledu. Výsledky práce jsou přínosné, protože přípravek je nyní nachystán pro použití ve výuce. Při řešení bakalářské práce se potýkal s problémy spojenými se stářím výrobku, s obtížným dohledáním ekvivalentních součástek pro jejich výměnu, které řešil samostatně. Student během daného období na vypracování bakalářské práce pracoval soustavně a svědomitě. Správně využíval konzultace k vyjasnění některých problémů a k prezentaci jím dosažených výsledků. Do laboratoře chodil často a to od začátku řešení semestrální práce. Za zmínku stojí skutečnost, že se ze své vlastní iniciativy přihlásil do kurzu LabView, který absolvoval. Při realizaci bakalářské práce student prokázal výborné bakalářské schopnosti. Navrhuji hodnocení výborně 92 bodů.
Pan Jan Šimurda vypracoval bakalářskou práci na téma Řízení horkovzdušného modelu. Úkolem studenta bylo navrhnout a realizovat propojení řídicího systému CompactRIO s existujícím přípravkem horkovzdušného tunelu a naprogramovat řízení tohoto modelu a dále se detailně seznámit s prostředím LabView. Zadání bakalářské práce patří po odborné stránce k obtížnějším a její řešení bylo časově náročné. Práce je napsána v logickém sledu a je rozdělena na 2 hlavní části. V teoretické části student popisuje model horkovzdušného tunelu a použitý HW. A dále se zabývá metodami identifikace soustav a strukturou regulátorů typu PID. Metoda nejmenších čtverců je zde rozebrána jen velice povrchně a vektor pozorování je uveden chybně. V praktické části se student zabývá návrhem desky plošných spojů, která propojuje řídicí systém CompactRIO s modelem a tím nahrazuje původní řešení s výkonovými zesilovači. Dále popisuje vytvořený program (prostředí LabView) k řízení modelu, který je rozdělen na dvě části. Na první, která slouží ke komunikaci s HW jako je snímání napětí termistorů, otáček ventilátoru a generování řídicích PWM signálů, a na druhou část, ve formě přehledné grafické uživatelské aplikace, která umožňuje identifikaci soustavy, návrh regulátoru typu PID a jeho ověření na reálném modelu. Z textu není jasně patrné, jaká perioda vzorkování byla použita při identifikaci soustavy. V teoretické části textu se občas objevují technicky nepřesné formulace např. student na str. 18 a 48 uvádí, že realizační konstanta v D složce u PID regulátoru je o 2 řády větší než ostatní časové konstanty. Velmi dobrou úroveň předložené práce zbytečně zhoršují některé formální nedostatky, např. význam některých zkratek není specifikován před jejich použitím (VI), v grafech na Obr. 5.12 a 5.13 nejsou uvedeny jednotky všech veličin, občas dochází k záměně odborných termínů (PI za PID) a názvů některých součástek při popisu modelu (LED za fotodiodu), jako oddělovací znak pro desetinná čísla je používána tečka místo čárky, literatura č. 6 ze seznamu literatury není citována nikde v textu. V závěru na str. 42 jsou nejednoznačně uvedeny odkazy na obrázky, mohou být zaměněny za odkazy na rovnice. Pro přehlednost by bylo vhodné zobrazit průběh žádané hodnoty v grafech na Obr. 5.20, 5.22 a 5.23. Jak v závěru práce, tak v závěru vzorového řešení laboratorní úlohy chybí studentovo porovnání navrženého PI regulátoru s reléovým regulátorem. Zadání práce bylo kompletně splněno, při jeho řešení student prokázal velmi dobré bakalářské schopnosti především při práci v prostředí LabView, proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 83 body.
eVSKP id 66756