BARTOŠÍK, V. Optimalizace vlastností nástřiku připraveného metodou Cold Spray pomocí tepelného zpracování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudky

Posudek vedoucího

Hutařová, Simona

Student Vojtěch Bartošík vypracoval bakalářskou práci „Optimalizace vlastností nástřiku připraveného metodou Cold Spray pomocí tepelného zpracování“ samostatně a svědomitě. Sám si vyhledával zdroje a články, ze kterých pak vypracoval teoretickou část. Při samotných experimentech byl aktivní, pracovitý a samostatný. Na základě výsledků měření byl schopen sám rozvinout diskusi a výsledky porovnat s odbornými články. Danou práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Samostatnost studenta při zpracování tématu A
Navrhovaná známka
A

Posudek oponenta

Šmíd, Miroslav

Bakalářská práce se zabývá vlivem tepelného zpracování na mikrostrukturu a mechanické vlastnosti vrstev vyrobených pomocí technologie cold spray. Zvoleným experimentálním materiálem byla austenitická nerezavějící ocel AISI 304L. Kromě literární rešerše k danému tématu, si předložená práce dává za cíl určit nejvhodnější tepelné zpracování vedoucí ke kompromisu mezi minimalizací počáteční porozity a dobrých mechanických vlastností. K tomuto účelu byly využity adekvátní experimentální metody pro analýzu zkušebních vzorků, které byly podrobeny tepelnému zpracování v širokém rozsahu teplot. Literární rešerše je zpracována detailně a jednotlivé sekce jsou dobře strukturovány. Použité experimentální zařízení a studovaný materiál jsou dostatečně popsány. Získané výsledky bakalářské práce názorně poukazují na vývoj mikrostrukturních parametrů jako je velikost zrna a porozita a jejich rozmístění v závislosti na provedeném tepelném zpracování. Tento vývoj je dán do relace s měřením mikrotvrdosti, jenž má indikovat mechanické vlastnosti daného stavu mikrostruktury. Z výsledků lze vidět, že původní výchozí struktura obsahující vyšší porozitou na hranicích splatů, minoritní zastoupení deformačně indukovaného martenzitu a jemnozrnnou mikrostrukturu zůstává nezměněna až do teploty žíhání 600 °C, kdy s dalším zvýšením žíhací teploty již začíná docházet k poklesu tvrdosti doprovázené výraznější rekrystalizací a tedy hrubnutím zrna. Od teploty žíhání 800 °C je již mikrostruktura plně rekrystalizována, což se projevuje výraznějším poklesem tvrdosti a po žíhání na teplotě 1100 °C již dochází k rekrystalizaci napříč rozhraními splatů a výraznému hrubnutí zrna. Jako nejlepší byla vyhodnocena žíhací teplota 700°C, kdy již dojde ke znatelnému poklesu porozity při zachování relativně jemnozrnné struktury s dobrou tvrdostí. Pozorovaný vývoj mikrostruktury je logicky a správně interpretován v diskuzi. Rozsah a kvalita bakalářské práce jsou na velmi dobré úrovni a získané výsledky jsou relevantní a uplatnitelné v průmyslu či v další fázi výzkumu. Autor práce se nevyhnul drobným typografickým a pravopisným chybám, které ovšem neubírají práci na její obsahové kvalitě. Cíle práce byly naplněny a posuzovanou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod A
Vlastní přínos a originalita A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací A
Navrhovaná známka
A

Otázky

eVSKP id 148764