KUCHAŘÍKOVÁ, P. Komparace účetních konsolidovaných závěrek sestavených podle české a dánské legislativy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2025.
Teoretická část práce porovnává přístup České republiky a Dánského království v oblasti konsolidované účetní závěrky. V závěru kapitoly autorka realizovala komparaci, v čem se dané legislativy liší. V rámci analytické části autorka harmonizuje účetní výkazy obou států a následně sestavuje celkem šest metod majetkového propojení s návodem, jak postupovat v prvních dvou letech. V závěrečné části práce je komparován efekt jednotlivých metod z hlediska zdanění příjmů a základní finanční analýzy. Navíc vytvořila šablonu, pomocí které je možné poměrně jednoduchým způsobem sestavit samotnou konsolidaci v případě společností z daných dvou států. Shoda v programu Theses byla identifikována na 39 %, největší podíl shody s konkrétní prací je 14 %. Po kontrole mohu prohlásit, že o plagiát se nejedná.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | A | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Praktická využitelnost výsledků | A | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | B |
Práci jako celek hodnotím kladně. K obhajobě doporučuji odpovědět dvě následující otázky: 1. Přináší návrh nového zákona o účetnictví změny, týkající se konsolidace účetní závěrky? 2. V diplomové práci jste použila pro přepočet položek výkazu zisku a ztráty průměrný kurz. Je možné použít i jiný způsob přepočtu? Případně za jakých podmínek?
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Stanovený cíl práce, tedy „popsat sestavení konsolidovaných účetních závěrek podle české a dánské legislativy a zhodnotit jaké efekty vyplývají z rozdílných pravidel pro jejich sestavení.“ Dle mého názoru diplomantka tyto dva cíle práce naplnila v plném rozsahu. Srovnání postupů pro sestavení konsolidovaných účetních závěrek dvou různých států považuji za více než zajímavé téma. Dalším cílem bylo navrhnout, ve kterém z analyzovaných států je vhodnější sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a to i s ohledem na ekonomický obraz celku.“ Zde si dovolím připomenout uplatnitelnost práce v praxi a to, že konsolidovanou účetní závěrku má povinnost sestavovat ovládající osoba mezi spřízněnými právnickými subjekty a tedy volba, ve kterém ze států sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podléhá pravidlům pro konsolidaci v jednotlivých zemích, nikoliv rozhodnutí subjektů. Pokud by diplomová práce měla být využita v rozhodovacím procesu o umístění ovládající vs. ovládané osoby před zahájením podnikání, pak se obávám, že by do tohoto procesu vstoupila ještě celá řada dalších faktorů. | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | Metody a postupy, které autorka zvolila vedly k dosažení stanoveného cíle práce (především tedy k dosažení první části stanovených cílů). Jednotlivé metody pro sestavení konsolidované účetní závěrky jak podle české legislativy, tak podle legislativy dánské jsou vysvětleny podrobně a velmi srozumitelně. Zde oceňuji především přehledné srovnání české a dánské právní úpravy v tabulce č. 5. Dále jsou metody a postupy správně použity v analytické části práce. Drobná připomínka vede k postupu přecenění položek výkazu zisku a ztráty. Přecenění průměrným kurzem se jeví jako logické vzhledem k tomu, že přecenit veškeré položky kurzem platným k datu jednotlivé transakce není vždy možné (o to více v modelovém příkladu), ale alespoň zmínku o tomto způsobu přecenění bych v diplomové práci očekávala. Součástí diplomové práce je i kapitola 3.1 Zdanění příjmů, kde se autorka soustředí na porovnání daně z příjmů v obou sledovaných zemích. Tato část práce je poněkud mimo celkový kontext, ač přiznávám, že jsem ji přečetla s velkým zaujetím. Kladně zde hodnotím opět přehledné shrnutí kapitoly. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Diplomantka prokázala schopnost interpretovat zjištěné výsledky v návaznosti na stanovené cíle diplomové práce. U provedené finanční analýzy bych očekávala interpretaci poněkud podrobnější ve smyslu hodnocení výsledků, tato část práce se mi jeví píše jako výsledky popisující, než interpretující. Jak ve shrnutí výsledků finanční analýzy autorka správně konstatuje „vyslovit jednoznačné stanovisko o tom, která země a metoda je pro podnik nejvýhodnější představuje složitý úkol, neboť hodnoty ukazatelů jsou do značné míry ovlivněny počátečním přeceněním výkazů.“ S tímto tvrzením nelze než souhlasit, ona totiž i volba metody konsolidace souvisí s posouzením vlivu konsolidující účetní jednotky na jednotku konsolidovanou (platí zde tedy obdobná připomínka jako pro stanovenou druhou část cílů práce) a ano podstatný vliv by na celou situaci měl i způsob přecenění, přičemž jiná metoda přecenění, není zmíněna. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Práce je poměrně rozsáhlá, obsahuje celou řadu zajímavých faktů, ač svým charakterem jde spíše o práci v teoretické rovině (i taková má zajisté svoje opodstatnění). Praktickou využitelnost práce lze jistě spatřit ve zpracované šabloně, tedy v souboru, pomocí něhož lze provést konsolidaci výkazů podle příslušné české nebo dánské legislativy. Podle konkrétní situace je možné zvolit šablonu pro příslušnou metodu konsolidace. Omezení plyne ze zjednodušení, ve kterém byly brány v potaz jen určité operace (což je logické vzhledem k omezenému rozsahu diplomové práce). Věřím, že v případě potřeby by autorka zvládla šablonu rozšířit o další operace definované subjektem, pokud by šablona měla být skutečně prakticky využita. | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | B | Práce je uspořádána v souladu s požadavky kladenými na tento typ práce, jednotlivé části na sebe logicky navazují. Použitá terminologie také odpovídá typu závěrečné práce, zde dle mého názoru studentka prokazuje mírně nadstandartní odbornou jazykovou úroveň. Poněkud rušivě na mě při čtení působily změny v osobě a rodu v některých částech textu, namátkou zmíním kapitolu Cíle práce, metody a postupy zpracování a závěr. Čtivost také trochu negativně ovlivnilo použití zkratek v některých nadpisech a zkratek a znaků v některých tabulkách (např. tabulky č. 39 až 41). V kapitole č. 3 autorce uteklo číslování podkapitol. Jako detail bych doporučila autorce použití označení Kč při psaní peněžních jednotek, ne označení CZK, které je zvykem používat v bankovní praxi nebo při komunikaci se zahraničím (případě alespoň sjednocení v tomto ohledu, vyjmu-li psaní kurzů pro přepočet měn). Zmíněné drobné chyby dle mého názoru nemají zásadní vliv na celkovou kvalitu práce. | |
| Práce s informačními zdroji | A | Protokol ze systému Theses uvádí podobnosti s nalezenými dokumenty na úrovni 39 %, nejvyšší procento podobnosti s individuálním zdrojem odpovídá hodnotě 14 %. Po kontrole se tato hodnota jeví jako logická vzhledem k typu práce, která porovnává přístup ke konsolidované účetní závěrce v ČR a v jiné zemi (přičemž země byla v každé z práci odlišná). Mám za to, že byly použity vhodné a dostačující zdroje, autorka prokázala schopnost s nimi pracovat a cituje zdroje v souladu s platnými doporučeními. |
eVSKP id 168563