Posudky závěrečné kvalifikační práce

Student ve své práci splnil zadání a přišel s hypotézami pro určení ohřívání jednotlivých míst v Brně. Tyto hypotézy experimentálně ověřil. Zvolil základní datové zdroje, které by mohly tuto skutečnost dobře vysvětlovat. Vzhledem k obtížnosti zadání a využití základních informačních zdrojů navrhuji tuto práci hodnotit stupněm B - velmi dobře .

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Informace k zadání			Zadání hodnotím jako průměrně obtížné. Cílem práce bylo najít data, která by mohla vysvětlovat ohřívání jednotlivých částí města Brna. Student ve své práci zadání splnil, přestože bylo možné aplikovat i jiné pohledy na data.
Práce s literaturou			Student aktivně hledal patřičné zdroje zejména v oblasti geografických dat. Tyto zdroje patřičně využíval.
Aktivita během řešení, konzultace, komunikace			Student začal svou práci řešit v dostatečném předstihu, své postupy pravidelně konzultoval.
Aktivita při dokončování			Práce byla dokončena včas a byla mi předložena k nahlédnutí. Student všechny komentáře zapracoval do textu.
Publikační činnost, ocenění			Není známa.

Posudek oponenta

Hurta, Martin

Student splnil zadání a provedl velkou řadu experimentálních ověření hypotéz za využití vícero datových sad a několika metod. Samotná volba metod použitých k jejich ověření, některé nesrovnalosti a chyby v technické zprávě bohužel snižují hodnotu závěrů práce. Navrhuji tedy hodnocení na dolní hranici stupně C – dobré.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Body	Slovní hodnocení
Náročnost zadání		Jedná se o průměrně obtížné zadání, vyžadující zpracování studie o datových zdrojích souvisejících s teplotním ohřevem jednotlivých částí města Brna, a následné stanovení hypotéz a jejich experimentální ověření a vyhodnocení.
Rozsah splnění požadavků zadání		Zadání bylo splněno.
Rozsah technické zprávy		Technická zpráva plně splňuje minimální rozsah. Ještě však nedosahuje obvyklého rozmezí 60 normostran.
Prezentační úroveň technické zprávy	70	Práce je členěna logicky. Čtenáře seznámí s řešeným problémem, problematikou geografických dat a způsobem ověřování hypotéz. Následuje prezentace použitých datových sad spojená s vyslovením hypotézy ke každé z nich. Nakonec je provedeno experimentální vyhodnocení hypotéz a vyvození závěrů. Vytknout by se práci dala délka prvních kapitol obsahujících teoretické znalosti. Kapitola 2 má pouze 5 stran a kapitola 3 pouze 4,5 strany. Ne zcela ideální je i sloučení studie o dostupných datových sadách s hypotézami do jedné podkapitoly 4.2 „Dostupné datové sady“. Co v práci chybí, jsou samostatné kapitoly zabývající se návrhem a implementací experimentálního ověření hypotéz. Respektive kapitola 5 „Implementace ověřování hypotéz a jejich testování“ obsahuje jednu stranu, která odpovídá návrhu, ale následují ji již výsledky experimentů. Nadpisy kapitol by bylo vhodné upravit dle reálného obsahu, viz. předchozí bod, a upravit do specifičtější podoby bez zkratek (např. kapitola 2.3 GIS software). Drobné výtky mám i k obrázkům. Až na obrázek 5.1 jsou všechny obrázky včetně grafů rastrové. Obrázky 2.1, 4.1, 5.8 a 5.9 zbytečně velké. Obrázky v kapitole 5.2 postrádají popis horizontální osy a obrázek 5.7 pak popis os a legendy.
Formální úprava technické zprávy	75	V práci se vyskytují běžné překlepy jako chybějící čárky a tečky, jednopísmenné předložky a spojky na konci řádku. Text vícekrát obsahuje i zbytečně dlouhé a ve výsledku nejasné věty. Oddělování odstavců je v práci řešeno značně nejednotně, hned čtyřmi různými způsoby: bez volného řádku s odsazením prvního řádku nového odstavce, jeden volný řádek a bez odsazení prvního řádku nového odstavce, dva volné řádky a bez odsazení prvního řádku nového odstavce, žádný volný řádek a bez odsazení prvního řádku nového odstavce, Nevhodné jsou i některé pravděpodobně nešťastné překlady jako „stylovat“ místo „upravovat“ nebo „kontiguita“ místo „sousedství“.
Práce s literaturou	90	Použité zdroje jsou zvoleny vhodně. Seznam literatury obsahuje 24 položek, které jsou dobře zapsány i používány.
Realizační výstup	68	Autor stanovil celkem deset hypotéz, které ověřil na základě velké řady experimentů. Bohužel, se jedná o jednodušší hypotézy zabývající se pouze tím, zda mají různé typy ploch nižší či vyšší teplotu. Srovnání je pak děláno oproti celému zbytku města Brna. Například hypotéza 10 „Zelené střechy přispívají ke snižování teploty na své ploše.“ by měla obsahovat porovnání oproti jiným typům střech, a ne obecně zbytku města. Přesto, že se práce zabývá prostorovými daty, jsou experimenty a jejich vyhodnocení postaveny na běžných statistických testech, váženém průměru teploty, lineární regresi a prostorové regresi. Některé z těchto metod pak nejsou pro prostorová data příliš vhodná. Kromě problému autokorelace, kterou zmiňuje sám autor, pak například z důvodu různé velikosti jednotlivých oblastí, které se mezi sadami liší a v některých případech jsou agregovány do jednotlivých celků. V textu chybí jasné a explicitní potvrzení či vyvrácení hypotéz. Ty jsou v textu spíše jen odkazovány ve výčtech poznatků z experimentů na stranách 33 a 38. Například odrážkou „Zastavěné území (hypotéza 7) a lomy přispívají ke zvyšování teploty (hypotéza 4)“. A to i přes to, že se hypotéza 7 se zabývá specificky sídlišti, vnitřním a historickým centrem. Text obsahuje i protichůdná tvrzení o výsledcích. Na straně 28 je uvedeno „U historického centra a vilových čtvrtí nulovou hypotézu zamítáme (pozn. že mediány jsou stejné) a teplota mimo tyto oblasti je signifikantně vyšší, u vnitřního centra nulovou hypotézu nezamítáme“. Na straně 32 je již však napsáno „Historické centrum a vilové čtvrti vykazují vyšší teploty, zatímco vnitřní centrum nevykazuje zvýšení teploty.“ Pro provedení experimentů student implementoval několik skriptů v jazyce Python, které umožňují načtení a zpracování datových sad, statistické vyhodnocení i provedení regresní analýzy. Skripty navíc umožňují i přímé vygenerování přehledných tabulek a grafů. Jednotlivé části jsou pak rozumně rozděleny a implementovány v jednotlivých funkcích. Kódu bohužel chybí dokumentace či alespoň více komentářů, které by usnadnily jeho využití.
Využitelnost výsledků		Výsledky experimentů potvrzují řadu dosavadních poznatků o městských tepelných ostrovech a poskytují zajímavé údaje o vlivu jednotlivých typů zástavby. Pro jejich další využití by pak byla potřeba ještě kontrola a úprava metodologie.

Posudky

Posudek vedoucího

Mrázek, Vojtěch

Posudek oponenta

Hurta, Martin

Otázky