SIEGEL, J. Ochranné funkce terminálu REX 640 při jednopólových zemních poruchách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Josef Siegel se ve své bakalářské práci zabývá problematikou ochran při jednopólových zemních poruchách. Popisuje metody používané pro vyhodnocení zemních spojení. Dále se autor zaměřuje na hardwarové a softwarové vlastnosti ochrany ABB REX 640 a Elvac RTU7M. V praktické části student připravil měřící pracoviště s využitím modelu distribuční sítě, na kterém ověřil vlastnosti třech vybraných ochranných funkcí. Výsledky testování obou ochran na závěr porovnal. K práci mám řadu výhrad. Citace použité literatury se v textu práce téměř nevyskytují. Autor uvádí citace téměř výhradně pouze u obrázků a tabulek. Dále student zaměňuje význam některých pojmů a uvádí v práci nesprávné pojmy jako například „účinně izolovaná“ a „účinně kompenzovaná“ síť. V textu se autor pouze zřídka odkazuje na použité obrázky a v praktické části u některých obrázků není uveden jejich zdroj. V bakalářské práci se shoduje značení fázových napětí a proudů s napětími a proudy souměrných složek. Některé obrázky převzaté z anglické literatury nejsou vysvětleny. Teoretický rozbor je tematicky pojatý příliš ze široka, naopak v praktické části chybí popis a testování některých pokročilejších ochranných funkcí terminálu REX 640. Některé ochranné funkce by mohli být vysvětleny podrobněji. V práci se také vyskytují gramatické chyby a odchylky od pravidel pro psaní technického textu. Řada vět je napsána nesrozumitelně. Ze závěru práce není jasně pochopitelný přínos této bakalářské práce. Nedostatky mimo jiné vznikly malou mírou konzultace s vedoucím práce, což ale bylo částečně způsobenou omezeními v důsledku karanténních opatření. Práci i přes nedostatky doporučuji k obhajobě. Otázka: Provozují se v ČR kompenzované sítě zcela vykompenzované?
Bakalářská práce pana Siegela je zaměřena na chránění při jednopólových zemních poruchách a testování ochranných funkcí terminálu REX 640. V teoretickém úvodu se student soustředil na popis jednotlivých typů provozu elektrizační soustavy, poruch v síti a metod pro identifikaci vývodu postiženého poruchou. K této části mám několik výhrad. Text není čtivý a vyskytuje se v něm velké množství gramatických a stylistických chyb a překlepů. Jednotlivé části nejsou dostatečně ozdrojované, ne všechny zkratky použité v textu jsou uvedeny i v seznamů symbolů a zkratek a na drtivou většinu obrázků není v textu vůbec odkazováno. S obrázky se pak pojí i mé další připomínky. Kromě toho, že nejsou v textu zmíněny, stojí za zmínku i fakt, že mnohé z nich nemusel student vůbec kopírovat, nýbrž nakreslit sám. Obrázky 3-1 až 3-4 prakticky substituují vlastní text kapitol 3.1 a 3.1.1. a obrázky 5-4 a 5-6 jsou v angličtině bez jakéhokoli komentáře v textu, přičemž přeložit je do češtiny by vyžadovalo jen velmi jednoduché úpravy. Text je navíc zcela nepochopitelně členěn (viz již zmíněné kapitoly 3.1 a 3.1.1), což svědčí o nedostatečně promyšleném konceptu práce. Dalším problémem jsou časté chyby v základní terminologii a nesmyslné formulace, např. „rezistence“ namísto rezistance, „střed transformátoru účinně uzemněný přes tlumivku“, „dotykové napětí vzniká na lidském těle jako důsledek dotyku s částí pod napětím“ a podobně. Velkým problémem je i podobné značení fázových napětí a souměrných složek napětí, což se neblaze promítlo i do seznamu symbolů a zkratek. Ještě horší situace nastává v další části práce. Student předkládá čtenáři obrovské množství technických parametrů použitých ochran, aniž by byl zřejmý účel tohoto konání. Z textu nejsou patrné cíle práce, ani cesta k jejich naplnění. Praktická část nemá jasně definovanou strukturu a postrádám v ní detailnější a přehlednější popis výpočtů. Do vzorců jsou dosazovány konkrétní hodnoty veličin, které se vztahují k použitému laboratornímu modelu, ale s konkrétními ciframi se čtenář seznamuje teprve ve výpočetní části, a nikoliv v kapitole popisující laboratorní model. To bohužel významně přispívá k nepřehlednosti práce. Asi největší slabinou je však zpracování výsledků. Zhodnocení měření je velice stručné, uvedené poruchové záznamy a fázorové diagramy mají pouze ilustrační charakter a autor se k nim nijak nevyjadřuje. Ani ze závěru není zcela jasné, co je hlavním přínosem práce a do jaké míry se podařilo naplnit její cíle. Kvalita zpracování této bakalářské práce je bohužel na natolik nízké úrovni, že zcela pohřbívá studentovo úsilí, do této práce vložené. I přes výše uvedené výtky se cíle práce v určitém rozsahu naplnit podařilo, a tudíž ji mohu doporučit k obhajobě s celkovým hodnocením E (55 bodů).
eVSKP id 127274