FLEGR, Š. Studium autenticity kávy různého geografického původu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.

Posudek vedoucího

Diviš, Pavel

Předložená diplomová práce byla zadána v ak. roce 2018/2019. Student provedl všechny potřebné experimenty, nicméně nestihl výsledky své práce zpracovat, proto bylo domluveno s vedoucím, že práci odevzdá na začátku akademického roku 2019/2020, po té co během čevence až září zpracuje výsledky a zkonzultuje práci se svým vedoucím. To se však nestalo. Student se vytratil mimo fakultu a nedal o sobě téměř vědět až do té doby, než bylo díky koronavirové situaci rozhodnuto o prodloužení termínů odevzdávání závěrečných prací. To studenta zřejmě povzbudilo a svoji práci dokončil. Bohužel vše provedl v režimu utajení, takže vedoucí spatřil finální verzi odevzdané práce v momentě, kdy mu svázaná doputovala na stůl z fakultní tiskárny. Jako vedoucímu práce se mi tedy těžko hodnotí jednotlivá kritéria nastavená v posudku vedoucího. Je očividné, že student se v laboratoři pohyboval a nějakých výsledků dosáhl. Tyto výsledky rovněž nějakou formou zpracoval do závěrečné práce. Práce však vykazuje řadu nedostatků, student nevyužil jiné než "tradiční" metody statistického zpracování naměřených dat, proto splnění požadavků zadání hodnotím známkou C (kvalita zpracování výsledků). To že se student pustil sám do zpracování naměřených dat a došel alespoň k nějakým výsledkům hodnotím rovněž známkou C. Ve všech ostatních dílčích hodnoceních musím (podle výše poznamenaného) studenta hodnotit známkou D. Celkově i přes projevený nevděk a nestadardní chování studenta doporučuji práci k obhajobě s celkovým hodnocením "uspokojivě, D"

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Předložená diplomová práce Bc. Šimona Flégra pojednává o problematice studia autenticity kávy různého geografického původu. Výzkum v oblasti kávy je stále velice aktuální, což potvrzují i statistiky počtu článků a citací. Existuje celá řada regionů produkujících kávu se specifickým chemickým složením, které se odzrcadluje v senzorických vlastnostech. Autor práce se zaměřil na charakterizaci kávy z oblastí Jižní ameriky, Asie a Afriky. Charakteristické znaky káv z různých oblastí hledal v prvkovém profilu a profilu těkavých látek. Práce je sepsána na 75 stranách. Student čerpal ze 79 zdrojů. K teoretické části mám několik výtek: *pokud se autor odkazuje na legislativní předpisy, je třeba je citovat nebo alespoň uvést označení zákona, směrnice či nařízení *citace v závorkách se dáva na konec věty před tečku *kapitola o chemickém složení kávy je málo podrobná a měla být více do hloubky zaměřená na prvkové složení a profil těkavých látek *kapitola Charakteristika kávy dle oblastí měla být spojena s kapitolou 2.10. *chybí pasáž shrnující současný stav studované problematiky - tzn. způsoby ověřování autenticity kávy na základě chemických a fyzikálních analýz *deskriptivní statistika neslouží primárně k eliminaci rušivých vlivů při měření, ale k mnoha dalším účelům, jako je stanovení distribuce dat, přehledná prezentace výsledků, třídění dat atd. *autor špatně zařadil hypotézové testování do oblasti deskriptivní analýzy. Jedná se o oblast inferenční statistiky *kapitola s názvem "Rozeznání pravidelností" měla být spíše věnována aplikaci statistického aparátu jako prostředku pro stanovení autenticity *nesouhlasím, že kontrolní orgány při kontrole autenticity využívají nenákladných analýz - SZPI disponuje pokročilým aparátem instrumentálních technik jako je NMR, GC-MS, ICP-MS a podobně Experimentální část je standardně členěná. Experimenty jsou popsány relativně podrobně. Mám opět několik připomínek: * Mikrovlnný degradátor se správně nazývá mikrovlnný rozkladný systém *Chybí údaje o době chlazení pražené kávy na laboratorní teplotu, což je z hlediska zacílení na těkavé látky dost důležité * Není uvedeno jak byly drceny vzorky pro HS-SPME GC-MS analýzu - hledisko opakovatelnosti * Pro analýzu nebylo odebráno 10 ml analytu, ale 10 ml vzorku * Výkon plazmového hořáku = výkon radiofrekvenčního generátoru Výsledky jsou prezentovány pomocí celé řady přehledných tabulek a obrázků. Je chválihodné, že se autor snažil využít k charakterizaci vzorků kávy a následné kostrukci diskriminačních a klasifikačních modelů pokročilých statistických metod. Je nutné ale podotknou, že ne vždy byl zvolen správný postup. Charakterizace pozorování pomocí PCA byla zvolena správně. Diskriminační analýza byla opět zvolena vhodně, ale její interpretace není správná. Autor se měl zaměřit v první řade na vyhodnocení samotné diskriminační analýzy - vzdálenost centroidů, správnost diskriminace a prezentovat diskriminační funkce. Dále, a to je to nejpodstatnější, měl zkonstruovat funkce klasifikační, které jsou zásadní pro klasifikaci neznámých vzorků. Jako validní pro diskriminační analýzu vnímám pouze data z prvkové analýzy. Konstrukce diskriminačních a klasifikačních modelů na bázi chromatografických ploch nemůže být funkční mezilaboratorně, ani v rámci jedné laboratoře v delším časovém horizontu. Podmínky měření se stále mění a bez kalibrace není možné využívat dříve vytvořené modely na aktuálně měřené vzorky. Nutno podoknout, že diskriminační analýza však nebyla primárním cílem této DP, tvoří však valnou část výsledků. Ke kapitole výsledky a diskuse a experimentům obecně mám dále tyto připomínky: *výsledky analýz jsou nepochopitelně zařazeny do kapitoly Validace naměřených dat *vyřazením těkavých sloučenin, které nebyly detekovány ve všech vzorcích autor mohl ztratit důležité autentifikační parametry *rozdělení prvků do kategorií stopové prvky a majoritní prvky nebylo provedeno správně. Například mezi majoritní prvky je zařazen sodík s konc. cca 9 ug/g, mezitím co mezi stopové prvky je zařazen Mn s koncentrací cca 30 ug/g. *ocenil bych tabulku s průměrnými kocentracemi pro skupiny vzorků kávy z různých kontinentů Z formálního hlediska je práce v pořádku. Neobsahuje větší množství pravopisných chyb. Celkový dojem z práce je takový, že autor provedl širokou škálu experimentů a získal hodně experimentálních dat. Dokázal z nich vyextrahovat zajímavé informace z hlediska charakteristik kávy z různých regionů. Vytvořené statistické modely nebyly z hlediska diskriminační a klasifikační spolehlivosti perfektní. Představují však dobrý základ pro další výzkum v této oblasti. Nastavený model je relativně modulární, kdy rozšíření datasetu o nová pozorování může přispět ke zvýšení klasifikační efektivity. Při porovnání dosažených výskledků s definovanými cíly práce lze konstatovat, že cíle byly splněny. Diplomovou práci Bc. Šimona Flégra hodnotím známkou C - dobře a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 116131