CHARVÁT, K. Modelování a simulace venkovního osvětlení v areálu Technická 12 [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student Kryštof Charvát měl za úkol ve své bakalářské práci vytvořit model osvětlovací soustavy v některém dnes běžně používaném výpočetním a simulačním programu a porovnat výsledky simulace s naměřenými hodnotami pomocí laboratorních fotometrů. Cílem práce bylo jednak seznámení studenta s počítačovými programy a jednak se základy fotometrie a měření světla. Tyto cíle byly víceméně naplněny a dá se říci, že z pohledu přínosu pro autora je patrný výrazný posuv. Na druhou stranu se v práci vyskytují čistě rešeršní informace, které nebyly předmětem zadání a ani přímo nesouvisí s řešeným tématem – např. konstrukce LED zdrojů, zapojení předřadníků, popis fotometrických veličin atd. Chápu však snahu studenta tuto výplň do práce vložit jako kontextovou část světelné techniky, z mého pohledu však zbytečně. Tyto části mohly být bohatě doplněny např. měřením osvětlenost, které mi zde zcela chybí. Student se o téma osobně zajímal a jeho přístup během studia byl víceméně aktivní. Účastnil se vybraných prezentací a dostatečně konzultoval své činnosti. Praktická část měření byla však realizována již v závěru semestru a to se podepsalo na kvalitě výsledků i samotných komentářích, které nebyly dostatečně konzultovány s vedoucím. Nicméně jedná se o méně závažné chyby – např. konstatování, že byl použit digitální fotoaparát, což se na první pohled nabízí, pokud student nezná technickou specifikaci a princip přístroje. Jasový analyzátor je sice na DF založen, ale je hardwarově i softwarově upraven, aby fungoval jako digitální jasoměr, analyzátor. Dalším nesrozumitelným pojmem je např. „jasové podání barev“ na straně 57. V práci je řada překlepů, které studentovi unikly při revizi textu. Nicméně i tak je text poměrně srozumitelný. Jelikož se jedná o poměrně odborné téma a není snadné jej v tomto stupni studia zcela pochopit, hodnotím výsledky práce jako užitečné pro další pokračování v práci. Bakalářská práce splňuje zadání a ukazuje praktickou aplikaci technologií ve světelné technice. Doporučuji práci k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
Student Kryštof Charvát měl za úkol zpracovat bakalářskou práci na téma „Modelování a simulace venkovního osvětlení v areálu Technická 12“. V zadání bylo stanoveno celkem šest bodů, které student splnil, avšak některé by mohly být splněny mnohem pečlivěji. Je to zejména bod 1, který byl zaměřen na rešerši návrhových programů, kde student uvedl pouze dva programy, přičemž zcela ignoroval skutečnost, že i např. v České republice je vyvíjen podobný návrhový systém (Wils), který dosahuje v mnoha oblastech srovnatelných a někdy i lepších výsledků. Naproti tomu student první část práce zaměřil na světelně-technické vztahy a světelné zdroje, což nebylo součástí zadání. Tyto kapitoly na druhé straně charakter práce nikterak nesnižují a přinášejí čtenáři doplňkové informace. Bohužel právě v těchto částech student udělal mnoho chyb, které by se v práci technického charakteru vyskytovat vůbec neměly. Např. student uvádí hodnotu světelné účinnosti 693 lm.W-1 což je špatně (správná hodnota je 683 lm.W-1), dále student hovoří o normálovém pozorovateli, kde správný pojem má být normální pozorovatel, či na straně dvacet u textového popisu jednotky příkonu watt používá velké písmeno apod. V práci jsou také uvedené chybně některé vztahy např. 1.5, 1.8, 1.9, kde se nachází chyby v exponentech, a to v samotných vztazích tak i ve výčtu jednotek. Navíc v přehledu jednotek student používá k oddělování středníky, které se používají podle zavedené konvence jen k oddělení jednotek mezi levou a pravou stranou vztahu, v ostatních případech se používá čárka. Podobných stylistických chyb se v práci vyskytuje mnohem více a bylo by vhodné, kdyby se jim student do budoucna vyhnul. Popis vlastní studentovy práce začíná až kapitole 4.3, kde autor popisuje vytvoření 3D modelu venkovního prostranství před budovou T12. Zde bych uvítal orientační zakótování rozměrů jednotlivých ploch apod. V kapitole 5.3 student hovoří o hodnotách oslnění, ale v předchozím textu o nich není ani zmínka a čtenáři by bylo vhodné přinést alespoň stručný popis toho, co tyto hodnoty znamenají. Na dalších stranách své práce autor porovnává různá svítidla pro osvětlovaní parkoviště a přilehlých prostor, kde výstupem simulace jsou víceméně obrázky s barevnou mapou, avšak u nich často chybí legenda, která objasnila, co která barva vyjadřuje. V kapitole 6 je popsáno ověřovací měření, ale chybí zde srovnání s výstupem z programu DIALux Evo. V závěru práce chybí popis konkrétního řešení vybrané varianty a vyčíslení konkrétního zlepšení ve vazbě na předešlý stav. Vzhledem k těmto výtkám hodnotím práci stupněm D (68 bodů) a doporučuji k obhajobě u SZZ.
eVSKP id 159533