DUDA, M. Rádiová přístupová síť mobilní sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pán Michal Duda vypracoval diplomovú prácu v ktorej sa venoval problematike servisných zásahov do rádiovej prístupovej siete mobilných sietí druhej až štvrtej generácie. V texte práce sú popisované a analyzované praktické servisné zásahy ako testovanie služby tiesňového volania, meranie vzájomného rušenia rádiových technológií, konverzia transportného protokolu medzi základňovými stanicami a prvkami správy mobility, či migrácia základňovej stanice na iné MME. Po odbornej stránke je vidieť, že autor vychádza z rozsiahlych profesionálnych skúseností, vyskytujú sa ale občasné, no závažnejšie, chyby, napr. výpočet maximálnej veľkosti SCTP správy v kapitole 4 vychádza z nezmyselných hodnôt. Formálne je práca na podpriemernej úrovni, obsahuje množstvo preklepov, niekedy dokonca v skratkách, vysvetlenie skratiek pri prvom použití nie je pravidlom, obr. 2.4 má nesprávnu orientáciu textu, vyskytujú sa zlé preklady termínov do jazyka práce (kontrolný namiesto riadiaci) a dokonca sú použité v slovenskom jazyku neexistujúce slová ako manipulovácia či interpretovač. Počas riešenia práce študent výsledky pravidelne konzultoval a pracoval samostatne, výsledky sú dostatočne diskutované. Práca s literatúrou by mohla byť na lepšej úrovni. Zadanie práce je splnené v plnom rozsahu. Vzhľadom k uvedeným skutočnostiam navrhujem hodnotenie B/83 bodov.
Náplní diplomové práce studenta Bc. Michala Dudy měl být návrh metodiky pro bezkonfliktní realizaci servisních zásahů do rádiové přístupové sítě současných mobilních sítí. Práce má přiměřený rozsah 69 stran, z čehož vlastní text práce zabírá 47 stran, zbývající pak tvoří úvodní listy, seznamy literatury a zkratek, a přílohy. Práce je vedena jako návody pro testování E911,testování vzájeného rušení mezi mobilním systémem a systémem pro satelitní vysílání hudby, či pro přechod od IPv4 na IPv6 v síti LTE. Ačkoli to v zadání nebylo uvedeno, diplomant se v úvodní části práce omezil pouze na 4G sítě, chtělo by to tedy vysvětlit, proč k tomu vymezení došlo. Další zvláštností při řešení odborných prací zde ve střední Evropě je, se zabývat čistě americkým systémem nouzového volání E911, což si opět žádá vysvětlení, neboť to zadání práce nespecifikuje, i když to může vycházet z doporučené literatury a ze zmínky služby Sirius XM v zadání. Kapitola 2.3 popisuje testování služby E911 jako takové, ale ze zadání mi vyplývá, že by se měla posuzovat nikoli funkčnost služby E911 při počáteční instalaci služby, ale dostupnost služby při servisních zásazích do rádiové přístupové sítě, tedy, aby ve výsledku mohly být realizovány požadované zásahy, ale pouze v takovém rozsahu, aby to nenarušilo základní dostupnost alespoň služby nouzového volání. V práci mi chybí rozbor problémů zmiňovaných v zadání a jejich řešení nejprve na obecné úrovni nehledě na konkrétního dodavatele či výrobce komponentů, a teprve poté konkretizovat řešení pro konkrétní typ sítě. Také postrádám rozbor možného rozsahu servisních zásahů v přístupové části konkrétního řešení mobilní sítě tak, aby byla zachována alespoň hovorová služba, a především služba nouzového volání. Na straně 23 se nachází obrázek 2.5 s popisem, že se jedná o výpisy alarmů k zařízení Alcatel, a v textu se zmiňuje, že se jedná o výpis ze zařízení firmy Ericsson. Dále nevím, kde student vzal, že pásmo 3 je pásmo 2300 MHz, 2 že patří k pásmu 2100 MHz, a další. Další věc, která se mi jeví jako zbytná, je řešení problému uvedení sektoru (buňky) do režimu testování, kdy je buňka běžným uživatelům nedostupná, a technici najednou zjistí, že nemají karty SIM potřebné kategorie pro přístup do testovaných buněk. Taková situace by u standardního operátora přeci neměla vůbec nastat! Co se týče vzájemného rušení mobilních systémů s jinými systémy bezdrátové komunikace, není v práci proveden žádný odborný rozbor situace, nejsou uvedena žádná měření, která by kvantifikovala úroveň rušení za definovaných podmínek, zda používané systémy dodržují regule vysílání, především výkonové toleranční pole v kmitočtové oblasti, a vůbec blíže specifikovala dopady rušení. V části věnované změnám transportní vrstvy student uvádí, že při přechodu mezi buňkami různých základnových stanic dochází ke změně IP adresy na straně uživatele, s čímž nesouhlasím. Poslední část je věnována výměnám aktivního segmentu jádra sítě, což si student vyložil jako výměnu dohledového serveru. Při pročtení zadání práce mi nevyplynulo, že by se diplomant měl touto výměnou zabývat, neboť v zadání je uveden požadavek na řešení problému typu „změna aktivního segmentu jádra sítě pro základnovou stanici“, což podle mě znamená výměnu buď MME či SGW, případně samotné přípojky základnové stanice k páteřní síti či výměna směrovače, ke kterému je eNodeB připojena, avšak nikoli dohledového centra či základnové stanice samotné. Navíc se zde student tvrdí, že základnové stanice nemohou být napojeny na prvky SGW a MME přímo, ale že jsou propojeny se servery Citrix, s čímž opět nesouhlasím. Pravděpodobně si diplomant plete spojení pro přenos signalizace a uživatelských dat se spojeními pro dohled a správu. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni, jazykovou úroveň vzhledem k použití slovenského jazyka nehodnotím. Kvalita obrázků je ucházející, avšak vzhledem k zaměření práce je jich nedostatečné množství. K práci bych měl následující formální připomínky: • desetinná část čísla se odděluje od celé části čísla čárkou, nikoli tečkou, • některé zkratky nejsou rozepsané a uvedené v seznamu zkratek, např. CIQ. Student neuvedl žádný ucelený popis systému, se kterým provádí jednotlivé změny, takže je práce těžko uchopitelná i pro odborně zdatného čtenáře. Student operuje v práci se zařízeními od firmy Ericsson, aniž by uvedl jedinou konkrétní specifikaci zařízení a jediný zdroj literatury firmy Ericsson. Tedy práce je nejspíše určena pro pracovníka/-y již seznámeného s prací na zařízeních od firmy Ericsson. Parametry a příkazy uváděné v práci jsou vázané na konkrétní funkční prvky, které však v práci nebyly specifikovány. Závěrem lze konstatovat, že student vytvořil práci zabývající se jakousi mobilní sítí čtvrté generace nacházející se kdesi za Atlantským oceánem, jakéhosi operátora, kde přístupová síť je tvořena blíže neurčeným počtem základnových stanic od firmy Ericsson s blíže neurčeným rozmístěním, blíže neurčeným počtem buněk, z nichž některé pracují v pásmu LTE-30 (WCS) a dohledovým systém běžícím na serverech Citrix a má problémy s rušením jiných bezdrátových komunikačních systémů a operátor chce přejít na IPv6 a novější dohledový systém a při zásazích do sítě chce zachovat služby, především službu nouzových volání E911. Diplomant se zabýval všemi částmi zadání, takže z tohoto pohledu lze prohlásit, že zadání splnil, otázkou je její přínos a komu je adresována, protože ten, kdo se systémem již pracuje, zmíněné návody nepotřebuje, nebo je potřebuje na detailnější úrovni, a ten kdo jej nezná, tak z ní moc moudrý nebude. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a hodnotím známkou D/66 bodů
eVSKP id 93738