KAPLAN, P. Vysokofrekvenční výkonový zesilovač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Petr Kaplan vypracoval bakalářskou práci, v které se věnoval návrhu a stavbě vysokofrekvenčního zesilovače. Zesilovač byl úspěšně realizován a byla ověřena jeho fuknčnost. To je doloženo v poslední, desáté kapitole bakalářské práce. Zesilovač byl realizován jako modulární, sestávající se z desky předzesilovače a hlavního zesilovače. Oba stupně byly realizovány jako širokopásmové. Výsledek svými parametry výrazně převyšuje požadavky zadání. Na druhou stranu, zesilovač není schopen dodávat plný výkon v celém rozsahu frekvencí, jaký byl požadovaný v zadání. Toto mírně snižuje kvalitu výstupů, neshledávám v tom ale překážku pro úspěšnou obhajobu bakalářské práce, jelikož zvolené širokopásmové řešení povede k daleko širším možnostem aplikovatelnosti navrženého zesilovače. Student navíc veškerý postup pravidelně konzultoval, a výsledný návrh je výsledkem těchto konzultací. Přístup studenta byl zpočátku spíše váhavý, nicméně svoji iniciativu i znalostní základnu během řešení progresivně zvyšoval, což nakonec vedlo k tvorbě velmi kvalitní práce. Z těchto důvodu hodnotím práci studenta 85 body a doporučuji k obhajobě.
Zadání předložené bakalářské práce je spíše náročnějšího charakteru. I přes současnou dobrou dostupnost potřebných součástek, množství potřebné literatury a aplikačních poznámek výrobců klíčových aktivních prvků je návrh vysokofrekvenčního výkonového zesilovače stále výzvou. Student Petr Kaplan přesto zadání zvládl na velmi dobré úrovni i přes jisté výhrady. Nedostatky vidím v obsahu a zpracování samotného textu, obrazové dokumentace a kompletnosti popisu. Těmto nebyla věnována potřebná pozornost. Úvodní teoretická část je místy možná zbytečně podrobná a stačilo by, kdyby se soustředila na podstatné záležitosti, např. relevantní typy součástek. Naopak chybějí některé důležité koncepty nebo jsou popsány povrchně. Příkladem kapitola 2.1 uvádí parametry zesilovačů příliš stručně a nezmiňuje parametry důležité specificky pro vysokofrekvenční výkonové zesilovače. Některé informace jsou přejaty bez řádného uvedení do kontextu, bez vysvětlení a jsou tak v práci bezcenné. Např. série obrázků se Smithovými diagramy. Dále se vyskytují některé odborné nepřesnosti, jako např. definování šířka pásma zesilovače pomocí zkreslení bez uvažování kmitočtové závislosti zesílení, resp. výkonu. V kapitole 3 je použit nevhodný termín “zesilovací křivky” místo místo výstupních charakteristik tranzistoru. Na obr. 15 a 17 by bylo třeba uvést, že se jedná o modul impedance a ne přímo o impedanci, atd. Z formálního pohledu je přítomno také několik nedostatků. Např. tabulka 1 s porovnáním různých zapojení zesilovačů je na nevhodném místě, úplně mimo kapitolu. Nelogické je rozdělení hlavních kapitol 4 a 5, ač by měly patřit dohromady. Přítomnost kapitoly 6.4 je nesmyslná, opakuje informace zmíněné dříve. Seznam zkratek nejednotně používá české i anglické výrazy, nebo oboje dohromady. Uvedený soubor použité literatury je uveden v nekonzistentním formátu. V citacích jsou gramatické chyby, někde jsou uváděna pouze křestní jména autorů. Místy se vyskytují gramatické chyby. Popis návrhu neobsahuje veškeré informace k řešení jednotlivých částí. Například nejsou uvedeny výpočty ze kterých by plynuly velikosti induktorů napájecí části. Popis řešení koncového stupně je příliš stručný. Sice vychází z doporučeného zapojení, ale i tak mohl student dílčí části jako přizpůsobovací prvky nebo vstupní a výstupní transformátory popsat. Nejasný je také postup návrhu signálového vedení na DPS. V příslušné kapitole je prezentován návrh mikropáskového vedení. Podle obrázku návrhu desky plošných a fotodokumentace to vypadá spíše na případ koplanárního mikropáskového vedení.Není také vůbec popsáno řešení chlazení a jeho alespoň přibližné dimenzování. V závěru jsou prezentovány výsledky měření. Podle zadání měly být porovnány s existujícími dostupnými řešeními zesilovačů což bohužel chybí. Není ukázáno zapojení měřícího pracoviště pro měření zisku a výkonů dílčích částí celého zesilovače. Zřejmě z časových důvodů již student neprovedl některá další měření obvyklých parametrů jako vstupní činitel odrazu, stanovení jednodecibelového kompresního výkonového bodu, přítomnost vyšších harmonických a podobně. Ze zhodnocení plyne, že zadání nebylo splněno zcela beze zbytku. Práce obsahuje jisté odborné a formální nedostatky. Na druhou stranu je ale nutné ocenit, že student odvedl značné množství práce při návrhu elektronické části, řídící mikroprocesorové části včetně řídícího software a při celkové konstrukci zesilovače a jeho řešení dosáhlo výborných parametrů. Navrhuji proto hodnocení 82 bodů.
eVSKP id 167874