Posudky závěrečné kvalifikační práce

Práce má řadu nedostatků, v případě, že podnik nemá doposud reporting, jsou tyto nedostatky výrazně nižší. Při obhajobě doporučuji zodpovědět následující otázky: 1. Existuje ve firmě reporting 2. Jaký typ reportů doporučujete, v jaké podobě se budou zpracovávat a jak se budou archivovat 3. Kdy a jak bude ověřováno, zda požadavky příjemce jsou naplňovány hodnocena

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	E	Cíle jsou splněny, ale ne na příliš uspokojující úrovni. Práce neobsahuje analýzu stávajícího reportingu ve zvoleném podniku, Není zřejmé zda vůbec existuje, pakliže ano tak na jaké úrovni, respektive jaké jsou jeho nedostatky. Popis použitých metod kap, 2.1.4 je velmi povrchní, chybí zařazení SWOT. Provedené analýzy jsou poměrně povrchně zpracované a bez závěrů (např. vyjednávací síla odběratelů je vysoká), a možná proto málo posloužily pro výběr reportů. Autorka vytypovala 13 reportů.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	E	V zásadně je postup správný. Ovšem bez popisu a analýzy stávající úrovně reportingu, nebo alespoň informace o tom, že reporting ve zvoleném podniku neexistuje je obtížné posuzovat postup řešení.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	E	Vazba mezi výsledky provedených analýz a návrhy je obtížně rozpoznatelná.
Praktická využitelnost výsledků	E	Poněvadž provedené analýzy jsou místy dost povrchní, je jejich praktické význam pro zvolený podnik pouze částečný, Návrhy reportů neobsahují informaci o tom, zda se jedná o reporty statické či dynamické, a pouze předpokládám, že budou v písemné podobě.
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	E	Uspořádání práce je dosti nepřehledné. V práci je nejednoznačně vymezená teoretická a analytická část, analytická část někdy obsahuje informace patřící spíše do oblasti teorie. Popis použitých metod kap, 2.1.4 je velmi povrchní, chybí zařazení SWOT. Vymezení problému a cíle práce se nečísluje. Odborná terminologie je většinou správná(někdy autorka místo report používá reporting).
Práce s informačními zdroji, včetně citací	C

Posudek oponenta

Riesner, Josef

V úvodu práce autorka vymezuje její strukturu, které se v textu práce dále drží. Autorka používá standardní nástroje vnější a vnitřní analýzy. V teoretické části představuje metody, prostřednictvím kterých následně provádí analýzu v praktické části práce. Drobnou výhradu mám v propojení teoretické části finanční analýzy na její praktickou část. Příkladem může být neuvedení horizontální a vertikální analýzy v teoretické části. V praktické části autorka pěkně zpracovává zbylou část analýzy vnitřního prostředí a je patrné, že je velmi dobře seznámena s fungováním podniku. Samotný systém reportů v poslední kapitole je nastaven rozumně a naplňuje požadavek zjednodušení interpretace velkého množství dat. V konečném návrhu předloženému podniku by ovšem měly být opraveny údaje v tabulce č. 24 na str. 77 – nedokončená výroba na účtu 611, potažmo výrobky na účtu 613.Po jazykové stránce se autorka dopouští nahodilých překlepů a gramatických chyb, příkladem „4eské republice“ na konci strany 37 nebo zapomenutí aktualizace obsahu, takže kapitola 4 uvedená v obsahu neodpovídá skutečnému názvu kapitoly, ve kterém je navíc gramatická chyba. Práce obsahuje důvěryhodné zdroje v knižní podobě, ale autorka se měla vyvarovat citace otevřené encyklopedie – Wikipedia a zvolit k citaci primární zdroj informace.Konstatuji, že autorka naplnila cíle práce, které si stanovila v první kapitole. Na základě výše zmíněného s uvedenými výhradami doporučuji práci k obhajobě a navrhuji ji hodnotit stupněm C.

Posudky

Posudek vedoucího

Hanušová, Helena

Posudek oponenta

Riesner, Josef

Otázky