Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Viewegh, Petr

Studenta Bc. Petra Lišku považuji velmi systematického, vzorného a hlavně pracovitého studenta, který tuto píli projevil i do předložené diplomové práce. Student byl velmi soběstačný, osvojil si velké množství experimentálních technik a všechny zadané úkoly a cíle plnil na výbornou. Z formálního hlediska nelze práci téměř nic vytknout a navíc věřím, že z Bc. Petra Lišky bude vynikající vědec i pedagog, neboť jeho práce má i velmi vysoký pedagogický přínos, což nebývá u diplomových prací zvykem. Celkově je práce na velmi nadstandardní úrovni, a proto ji doporučuji k obhajobě s výslednou známkou A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Münz, Filip

Práce se dosti podrobně věnuje nanokrystalům perovskitových materiálů (CsPbBr3 z rodiny LHP) studovaných nejen z hlediska luminescence (jak klasické, tak up-konverzi, tedy vyzařování na vyšší energii než budící světlo, což je zásadní motivace pro použití těchto materiálů), ale také topografii pomocí AFM, SEM a prvkovou analýzu na bázi TOF-SIMS a XPS. Poslední jmenované náročné techniky ovšem autor neprováděl sám, výsledky jsou ale rozsáhle komentované, z čehož je vidět, že je autor pouze pasivně nepřevzal. Doplnil tak některé ne zcela úspěšné metody jako použití SNOM, které se nabízelo coby sub-difrakční optické mapování. Příprava nanokrystalů probíhala buď napařováním nebo z kapalné fáze (kdy vzniká menší množství větších krystalů). Korelace mezi intenzitou či střední frekvencí luminiscence a parametry krystalů (vesměs odvozených od velikosti) je pak zásadním výstupem práce, kvalitativně bylo možné potvrdit shodu s modelem luminiscence kvantových teček pro efektivní hmotnosti elektron-děrových párů. Potenciál pokročilých metod jako jmenovaný SIMS ale možná nebyl zcela využit – přestože absolutní zastoupení jednotlivých prvků není možné snadno odvodit z měřeného signálu (může být ovlivněno mnoha faktory), vysoké prostorové rozlišení umožňuje ověřit, zda stechiometrické poměry jednotlivých krystalů perovskitu jsou ovlivněny velikostí nebo souvisejí s jejich tvarem nebo optickými vlastnostmi (nutno ovšem uvážit, že tato analytická metoda je destruktivní). Jazykově je práce sepsána pečlivě bez chyb a překlepů, pouze se některá souvětí vykazují podivné vazby (např. v závěru „principy zůstávají nezodpovězeny“). Grafy a obrázky mají velmi dobrou úroveň, mapy mají měřítka a osy jednotky (tam, kde je to relevantní). Detailní obrazy krystalů z korelovaného AFM-SEM měření jakož i přes 110 citací dává práci potenciál být dobrým výchozím materiálem pro zájemce o studium těchto nanokrystalů.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1. Co se chápe pod pojmem fononově asistovaný 1-fotonový proces (jstr. 26) – jde o luminiscenční nebo Ramanův rozptyl?
2. Jaké byly výkony laserů užitých při srovnávání „Stokes“ a „anti-Stokes“ luminiscence? Jak stabilni byla emise (tedy i jaká je reprodukovatelnost naměřených map jako na obr. 4.11 nebo 4.17)?
3. Na obr. 4.7. se určuje úhel krystalové osy vzhledem k horizontálnímu směru na snímku, tato hodnota ale nemá velký význam, pokud se nevztáhne k orientaci krystalu substrátu (safír). Víme něco o vzájemné orientaci krystalových rovin substrátu a perovskitu?
4. Jaké prostorové rozlišení bylo podle vás dosaženo pro mapování anti-Stokesovské luminiscence? Jaké je kvantitativní srovnání s mapou „klasické“ luminiscence?
5. O jaký druh poškození krystalů se může jednat při beam-blankingu zmíněném na str. 62. V odd. 2.1.1. je vyzdvihována tolerance LHP vůči defektům, které jinak zhášejí luminiscenci.
Připomínky: V datech z analýzy prvních depozic byly lumin. spektra fitována dvojicí píků. Místo pozičních map ukazujících změnu polohy těžistě spektra by bylo fyzikálnější mapovat poměr amplitud těchto 2 píků. Je možné, že pozorovaný posun polohy maxima u dalších map se dá také nahradit kombinací 2 píků s měnícími se amplitudami.