DUGÁČEK, J. Automatizované optické měření kontaktního úhlu kapky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Zadání diplomové práce Mgr. Jana Dugáčka bylo externím zadáním realizovaným ve spolupráci s Ústavem biomedicínského inženýrství na FEKT VUT. Má role vedoucího práce měla proto relativně administrativní a formální charakter, kdy student detaily řešení konzultoval převážně s Ing. Branislavem Heskem externím konzultantem práce. Ing. Hesko, ze spolupracujícího ústavu UBMI se podílel již na tvorbě zadání práce a jeho posudek je také komisi dostupný. Student je externím konzultantem hodnocen kladně pro svoji samostatnost i zodpovědnost, se kterou tuto diplomovou práci realizoval. Konzultant navrhuje hodnocení B/87 bodů. Cílem práce bylo navrhnout, implementovat a ověřit vhodnou metodou pro automatizované optické měření kontaktního úhlu kapky s povrchovým materiálem. Podmínkou bylo navrhnout takovou metodu, která bude poskytovat správné výsledky i za ne zcela ideálních světelných podmínek a bez nutné interakce s lidskou obsluhou. Student tedy vytvořil vhodnou množinu testovací snímků a následně v práci popisuje postup návrhu jednotlivých kroků metody. Hlavní výsledkem práce je nejen samotná implementovaná metoda v jazyce C++, pro zpracování obrazu snímku kapky, ale hlavně studentem důkladně zpracovaný text obsahující popis návrhu a zdůvodnění všech kroků metody v textu diplomové práce. Kladně hodnotím i snahu o popis těch kroků, které následně finální realizace metody neobsahuje. Tímto popisem se čtenáři nejen ozřejmují rozhodnutí, které byl nucen student učinit, ale je také více patrný důvod, proč je finální realizace natolik komplexní. Student věnoval řešení práce dostatek času, jednotlivé úkoly si v počátcích řešení práce vhodně rozvrhl. V závěru řešení práce se pravděpodobně dostal do časové tísně, kterou ale dokázal závěrečným zvýšeným úsilím překonat. Dosažené výsledky i formální zpracování práce jednoznačně svědčí o inženýrských schopnostech studenta. Předložené práci navrhuji hodnocení: Velmi Dobře – B. (84)
Zadání je náročné po stránce odborné i časové. Z předloženého textu vyplývá, že bylo odvedeno velké množství práce a to na projektu, jehož realizace není snadná díky vysoké variabilitě snímků a možných rušivých jevů. Z práce i řešení je vidět, že diplomant se v dané problematice orientuje a má značné znalosti. Práci na vyhodnocení snímků lze pokládat za dílo diplomanta. Předložená práce, zvláště snímky s postupem řešení, vypovídá o tom, že zadání bylo splněno. Chybí lepší popis použitého výpočtu kontaktního úhlu. I když je úkolem a tedy i součástí zadání jeho zjištění, konkrétní realizace výpočtu úhlu je skrytá v odkazu v Úvodu na str. 11 a při určování kapky na str. 40, bez vzorců, které byť jsou jednoduché, měly být uvedeny. Na str. 28 se ovšem píše, že kontaktní úhel počítal obslužný program zařízení, takže není jasné, zda byl výpočet realizován v rámci práce. Druhým nedostatkem pro hodnocení splnění zadání je bod číslo 2, vytvoření databáze snímků, které z předložené práce nelze ověřit. V textu se hovoří o dvou databázích - menší pro základní testování (161 snímků) a větší (s 11221 snímky). V textu DP je prezentováno několik různých vstupních snímků. Bohužel v odevzdaných datech (IS, CD) je přítomen pouze jeden snímek. Databáze snímků existuje a byla mi studentem předvedena společně s ukázkou činnosti programu. Práce působí schizofrenním dojmem – kvalitní textový dokument a nekvalitní přílohy pro ověření činnosti. Samotný dokument je kvalitní, bez překlepů či výraznějších chyb (nepřesnosti jsou např.: nejednotné značení úhlu v úvodní kapitole; přednost slovních popisů před tabulkami či obrázky; popis barev ve snímcích, které ovšem byly invertovány - obr. 4.12; chybějící popis os obr. 4.21). Velké množství dobře popsaných snímků jasně ilustruje postup vyhodnocení. Značnou práci dalo pořízení sady testovacích snímků. Dále je v práci uvedeno i shrnutí rozsáhlého automatického testování, které vyžaduje anotované snímky (jakýkoli popis kontrolních dat ale není v práci uveden). Z hlediska možnosti ověření výsledků je předložená dokumentace slabá. Testy nejsou většinou vyjádřeny souhrnnou tabulkou, ale pouze citovány v textu, byť s číselným procentním vyjádřením. Tabulka by byla vhodná i pro porovnání různých typů algoritmů pro vyhodnocení či kombinací, zvláště když popisu hodnotících kritérií je věnováno několik stran práce. Pořízené snímky nejsou dostupné. Zhodnocení práce brání i nepřítomnost popisu programu. V dokumentaci není o vlastním programu (spuštění, přehled chyb, zjištění výsledků, realizace v kódu, názvy funkcí…) žádná zmínka. Chybí také popis vstupních dat – typ snímku, akceptovatelné parametry snímku, parametry obrazu vedoucí k úspěšné detekci (poloha, rozměry kapky, kontrast, šum…). Není popsán proces spuštění programu a popis jeho parametrů. Práce s programem je tedy obtížná a způsob zjištění výsledku je nejasný. Výsledné parametry (kontaktní úhel) nejsou vypsány na konzolu jako výsledek, pouze je možné je zjistit ručním odečtem vyznačených výsledků z výsledného snímku – potom ovšem celé vyhodnocení ztrácí smysl. Program vypisuje zprávy o výsledcích testů, ale nikde není popis, co znamenají. Přiložený nekomentovaný program v orientaci vypsaných výsledků také nepomůže. V textu práce nejsou ani stručné definice vypracovaných funkcí takže provázanost textu s kódem je nulová. Modifikovat program, nebo v něm pokračovat bude tedy velice obtížné. Byť se v úvodu píše, že práce se má věnovat detekci za horších podmínek, kvalita vstupních snímků je rozhodujícím činitelem pro kvalitní vyhodnocení, a proto bych očekával, že alespoň jedna kapitola bude věnována přípravě snímků pro úspěšné zpracování. Zvláště když během práce jsou naznačeny vlastnosti zhoršující kvalitu detekce. Přiložená práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta.
eVSKP id 111128