FROEHLING, K. Vývoj videoher [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Bakalářská práce Kryštofa Froehlinga se zabývá problematikou vývoje videoher. Úvodní část přináší stručný přehled náplně práce profesí, bez kterých se tato oblast neobejde, poté následuje popis samotného procesu vývoje a poslední relevantní část pojednávající o certifikacích pro videohry. Práce je poměrně dobře strukturována, nicméně mám výhrady k zařazení kapitoly 11 („The structure of the game industry“) mezi kapitoly 10 a 12 („The development process“ a „Phases of the development process“), které by měly logicky následovat po sobě. Práce sice naplňuje zadání, které si student formuloval, avšak naprosto nesplňuje cíl porovnat teoretické předpoklady, doložené literaturou, s reálnými příklady z praxe, v čemž měla spočívat celá přidaná hodnota této práce. Interview z kapitoly 15 (jehož přepis by měl být v příloze a ne v samostatné kapitole) situaci rozhodně nezachrání, a to z několika důvodů: 1) Většina otázek se nijak zvlášť nevztahuje k teoretické části práce. 2) Vzhledem k tomu, že se autorovi podařilo získat jen jeden rozhovor u jedné firmy, je jeho vypovídající hodnota minimální. 3) Analýza rozhovoru, jež měla tvořit kapitolu 15, je velmi rudimentární a omezuje se jen poslední dva krátké odstavce v kapitole. Co se týče použité literatury a citací, autor poměrně často uvádí dva zdroje u jedné parafráze (u které navíc není často jasné, kde přesně začíná), což působí poněkud matoucím dojmem. Mezi zdroji se objevuje Wikipedie, což je v jakékoliv akademické práci naprosto nepřijatelné. Drobné problémy se vyskytují i ve formátování práce (seznam literatury, citace str. 20), které není jednotné. Velmi kladně hodnotím úroveň jazyka – text nenarušují téměř žádné zásadní chyby a celá práce je velmi čtivá a poutavá, což by bylo skvělé, pokud by se jednalo o autorův příspěvek na blog nebo do časopisu. Na bakalářskou práci jsou bohužel kladeny jiné stylové požadavky, které zde, díky častému využití méně formálních obratů a frázových sloves, nejsou vždy naplněny. Je také škoda, že během posledního semestru student práci téměř nekonzultoval a tím pádem nebyl potenciál, který toto zajímavé téma skýtá, plně využit. Práci doporučuji k obhajobě a vzhledem k uvedeným nedostatků hodnotím známkou C.
Bakalářská práce pana Froehlinga pojednává o vývoji videoher, má 48 stran a je rozčleněna do 16 kapitol. Připojeny jsou i předepsané seznamy literatury a tabulek. Ačkoliv je členění práce výsadou autora, domnívám se, že vzhledem k obsahu a rovněž i z důvodu přehlednosti by bylo vhodnější členění na 3-4 hlavní kapitoly a jejich rozčlenění na podkapitoly, které takto nalezneme jen v kapitolách 12-14. Rovněž část kapitoly 15, ve které se nachází přepis rozhovoru, by bylo vhodné vyčlenit jako přílohu. Ostatní formální náležitosti práce byly dodrženy, citační systém je jednotný, ač mám výhrady k některým zdrojům (viz níže), všechny formální dokumenty jsou připojeny. Po formální stránce lze tedy práci hodnotit relativně kladně. C Práce je napsána velmi hezkou, téměř bezchybnou a velmi čtivou angličtinou. Bohužel se poněkud vymyká z hlediska stylu a to bohužel negativně. Je psána stylem, který má blíže ke stylu žurnalistickému než odbornému, jímž by měla být práce napsána, autor sklouzává k použití méně formálních výrazových prostředků, používá i frázová slovesa, neosobní zájmeno “we”, nebo věty uvozené “But…” Samozřejmě chápu, že autor se zabývá velmi populárním tématem oblíbeným zejména u mladší generace, které svádí k neformálnosti, nicméně v případě bakalářské práce by bylo vhodné a žádoucí přiklonit se ke stylu odbornému. Jazyk proto hodnotím známkou C. Z hlediska obsahu lze práci (mimo krátkého úvodu a závěru) v podstatě rozdělit do tří hlavních částí, které jsou naznačeny již v zadání, a které dle mého názoru, autor beze zbytku naplnil. Nicméně nemohu si odpustit poznámku k první větě závěru: ”The bachelor thesis delves deeply into the crafts utilized to create videogames”, která může působit až sarkasticky, či minimálně naivně, neboť nejen, že to (i) vzhledem k rozsahu práce není možné, ale neodpovídá to zadání, ani předložené náplni práce. První část práce se zabývá stručným popisem a náplní jednotlivých profesí spojených s tvorbou videoher. Je to právě tato část, která je psána velmi odlehčenou formou, nicméně obsahově zadání naplňuje. Diskutabilní je např. účel tabulky č.1 (str. 10) která by dle textu měla dokládat růst platů, ve skutečnosti však uvádí rozsah platů na jednotlivých pozicích. Druhá část se zabývá fázemi a milníky procesu vývoje videoher a lze říci, že se jedná o nejkvalitnější část práce, dochází zde k mírnému posunu ve stylu směrem k odbornějšímu, práce je zde faktičtější a přesnější. Třetí část práce by se dala nazvat částí praktickou. Jedná se o kapitolu 15, ve které je obsažen přepis interview, které autor podnikl se zaměstnanci brněnské softwarové společnosti. Jedná se o nejkontroverznější část celé práce a to hned z několika důvodů. 1) Úvodem celé této části je jeden krátký odstavec oznamující, že autor provedl rozhovor se skupinou (vyjmenovaných) vývojářů z jedné konkrétní firmy. Není zmíněn ani účel, vztah k ostatním kapitolám, proč byla zvolena právě tato firma, ani proč autor oslovil pouze jednu firmu, čímž výrazně omezil vypovídací hodnotu. 2) Z jazykového hlediska není patrné zda se jednalo o rozhovor v češtině a zde uvedený text je překladem nebo se jednalo o rozhovor v anglickém jazyce a jedná se o doslovný přepis, což je relevantní vzhledem k obsaženým gramatickým chybám. 3) Otázky samotné jsou kladeny značně zeširoka a zcela určitě je šlo cílit lépe za účelem získání relevantnějších informací. 4) Po přepisu interview následují pouhé dva odstavce, ve kterých se čtenář dozvídá, že výsledky interview byly porovnány s rešerší v této bakalářské práci a uvádí některé, bohužel většinou na první pohled zřejmé, závěry. Ani na tomto místě ani jinde v práci není zmíněno jak byly tyto výsledky porovnány ani jakou metodiku autor použil. Celá kapitola 15 tak působí jako nějaké torzo, které bylo dáno dohromady velmi narychlo s nejasným účelem. Vzhledem k tomu, že se v této části autor zmiňuje o rešerši, dovolím si připojit poznámku ke zdrojům literatury. Seznam položek čítá 26 položek, což je vzhledem k typu práce dostatečné, nicméně dovolím si poukázat na nerelevantnost některých z nich. V seznamu se totiž objevuje 1x i Wikipedia.org nebo LinkedIn.com. V samotném závěru práce autor velmi stručně shrnuje její obsah, připojuje hlavní závěry a v předposledním odstavci konečně i důvod pro interview z kapitoly 15. Nicméně podobně jako v ní, i v závěru bych očekával více informací, resp. samotných závěrů. I přes výše zmíněné nedostatky mohu konstatovat, že dle mého názoru, student naplnil zadání práce a práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku D.
eVSKP id 111816