VÍTEČEK, J. Měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student se v rámci své bakalářské práce zabýval moderním tématem – měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu. Na úvod práce student stručně popsal anatomii a fyziologii oběhové soustavy, princip EKG a následně se zaměřil na metody stanovení tepové frekvence a to jak klasické, tak ty, které využívají chytrý mobilní telefon. Dále student navrhl a implementoval dvě metody pro měření tepové frekvence s využitím mobilního telefonu. První z nich je založena na principu fonokardiografie a využívá integrovaného mikrofonu. Druhá metoda využívá principů balistokardiografie za použití integrovaného akcelerometru. Obě metody byly testovány na 10 dobrovolnících za různých podmínek a pomocí různých chytrých telefonů. Naměřené hodnoty byly porovnány s referencí a řádně statisticky zpracovány. Ukázalo se, že chytrý telefon lze použít pro orientační měření tepové frekvence. Autor rovněž porovnal své výsledky s výsledky jiných autorů. Dále stanovil doporučení pro zjištění tepové frekvence pomocí chytrého telefonu. Nad rámec BP student vytvořil ke každé metodě také grafické uživatelské rozhraní. Práce je obsahově i formálně na vysoké úrovni. Kladně hodnotím rovněž práci s literaturou, což dokládá 34 zdrojů. Vytknout mohu snad jen zhoršenou kvalitu některých obrázků vlivem převodu do formátu pdf. Oceňuji aktivní přístup studenta k práci. Metoda stanovení TF pomocí mikrofonu byla publikována v časopise Elektrorevue a s metodou založenou na balistokardiografii získal student 2. místo na konferenci EEICT. Zadání BP bylo splněno nad rámec povinnosti.
Bakalářská práce pojednává o možnostech snímání tepové frekvence (TF) pomocí běžných senzorů chytrého mobilního telefonu. V práci jsou konkrétně navrženy a testovány dva fyzikálně odlišné přístupy. První založen na snímání zvuku srdečních ozev pomocí mikrofonu v mobilním telefonu. Druhá metoda využívá snímání pohybu hrudníku způsobený činností srdce pomocí akcelerometru. Práci lze považovat za studii, která testuje, zda lze spolehlivě takové měření provádět, za jakých podmínek a jakým zařízením. Měření probíhá na 10ti dobrovolnících různého pohlaví a věku. Naměřený signál je číslicově zpracován, je provedena detekce komorových systol a spočítána TF. Výsledky jsou srovnány pomocí referenčního měřiče a statisticky vyhodnocena spolehlivost metod. Slabinu práce spatřuji v předzpracování signálu a v detekci systol, která je spíše jednodušší a např. neumožňuje detekovat vyšší TF než 140 tepů/minutu bez manuálního vstupu uživatele. Těžiště práce však spočívá v ověření funkčnosti navržených metod, proto považuji tuto výtku za marginální. Formální stránku práce považuji až na drobnosti za kvalitní. Předložená práci je dle mého názoru zajímavá, čtivá a přínosná. Kvalitu práce dokazuje i fakt, že souhrn jejich výsledků je již přijat časopisem Elektrorevue a publikován na studentské konferenci EEICT 2017.
eVSKP id 102343