MAGDECHOVÁ, A. Možnosti identifikace flavonoidů v environmentálních matricích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Předložená bakalářská práce byla experimentálního charakteru a byla zaměřena na využítí separačních metod pro stanovení obsahových látek typu flavonoidů v bioindikátorech rostlinného původu, jehličí z borovic, smrků a jedlí a dvou druhů mechů. Práce byla sepsána celkem na 5O stranách a při jejím zpracování použila autorka bakalářské práce celkem 36 literárních údajů, z nichž více než polovinu tvoří cizojazyčné zdroje. Další část zdrojů pochází sice z internetu, avšak vesměs se jedná o časopické recenzované práce on line. Přestože je autorka bakalářské práce slovenské národnosti, vyznačuje se její práce velmi slušnou češtinou s ojedinělými překlepy. Vlastní text je bohatě doplněn obrázky znázorňujňující vesměs jednotlivé kroky analytického procesu. Kromě toho je text doplněn grafy a přehlednými tabulkami. Autorka bakalářské práce zpracovala velké množství vzorků, a to 20 vzorků jehličí z borovic, 20 vzorků smrků a 20 vzorků jedlí, 10 vzorků mechů ploník ztenčený a 10 vzorků mechů kostrbatec větevnatý. Pro identifikaci použila zejména porovnání se standardy a porovnání s atlasem spekter. Z rozhodčích metod bya ověřována plynová chromatografie s hmotnostní detekcí - tato metoda byla určena jako nevhodná, flavonoidy neposkytovaly žádnou odezvu. Proto byly některé vybrané vzorky analyzovány také pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie, tj. celkem 4 vzorků jehličí z borovic, 4 vzorky jehličí z jedle a 4 vzorky jehličí ze smrku, 3 vzorky mechu druhu kostrbatec větevnatý a 3 vzorky mechu druhu ploník ztenčený. Identifikaci HPLC prováděla pomocí čtyř standardů, kaempherolu, myricetinu, quercetinu a rutinu. Touto metodou byly identifikovány pouze dva flavonoidy, a to myricetin a kaempherol v kostrbatci větevnatém odebraném v Doubravníku. Veškeré experimenty byly správným způsobem vyhodnoceny a interpretovány. Na základě aktivního přístupu k řešení složité problematiky a k získaných vysoce kvalitním výsledkům doporučuji její práci k obhajobě a hodnotím ji známkou "A" výborně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předmětem bakalářská práce Andreji Magdechové je izolace a identifikace flavonoidů z rostlinných matric. Práce je zpracována na 50 stranách z toho pět stran tvoří přílohy. V teoretické části práce je rešeršně zpracována problematika týkající se charakteristiky flavonoidů tzn. jejich struktura, výskyt, význam a vlastnosti. Dále jsou zde přehledně vypracovány hlavní způsoby extrakce a finální analýzy, které byly využity k identifikaci těchto sledovaných analytů v praktické části práce. V závěru teoretické části jsou charakterizovány vzorkované matrice tj. jehličnaté stromy a mechy. V experimentální části je popsán preanalytický postup, který byl využit pro extrakci flavonoidů tj. LLE s využitím ethanolu. Pro identifikaci cílových analytů byly využity tři metody tj. TLC, GC/MS a HPLC, jejichž charakteristiky jsou zde také podrobně uvedeny. Kapitola Výsledky a diskuze obsahuje 50 tabulek, ve kterých jsou shrnuty získané výsledky tj. retenční faktory získané pomocí TLC a retenční časy získané prostřednictvím HPLC a jim odpovídající obsahové látky. Po formální stránce je práce velice pěkná s minimem překlepů. Pouze na str. 10 výraz z několika retrovirusů není správný lépe z retrovirů neb toto slovo se neskloňuje. K práci mám následující dotazy a připomínky 1. Na str. 9 je uvedeno, že antioxidační aktivita flavonoidů se projevuje ochranou LDL lipidových frakcí. Vzhledem k tomu, že tato zkratka není uvedena v seznamu zkratek, mohla by autorka tuto zkratku dovysvětlit? 2. Na str. 10 uvádíte, že quercetin působí proti zánětům a histaminu. Jaký je vztah mezi histaminem a zánětlivým procesem? 3. Str. 16 a 17 raději bych nevolila používání zkratek typu MF a PC, je-li o nich v textu poprvé zmiňováno. 4. Na str. 29 uvádíte, že vzorek se nechal sorbovat na vlákno SPME. Toto vyjádření je trochu nepřesné. Může studentka větu poopravit? 5. Str. 38 studentka uvádí, že metodu GC/MS je možno použít až po derivatizaci cílových analytů. Jaké derivatizační činidlo by autorka navrhovala pro úspěšnou analýzu. 6. Jaký způsob úpravy vzorku by jste doporučila pro odstranění koextrahujících obsahových látek, která by vedla ke zlepšení identifikace cílových analytů? Závěrem mohu konstatovat, že předložená práce splňuje požadavky kladené na tento typ prací. Vytyčené cíle byly splněny. Studentka prokázala nejen schopnost rešeršně zpracovat teoretickou část své práce, ale i získané poznatky využít pro vlastní experimentální zpracování. Bakalářskou práci k doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Využití literatury a její citace | B |
eVSKP id 19063