HOLEKSA, D. Návrh audio-vizuální databáze pro extrakci sekundárních biometrických a ne-biometrických znaků [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student řešil zadané téma samostatně. Ačkoliv se vlivem malé míry konzultací lehce odchýlil od předpokládaného postupu, navrhnul a realizoval aplikaci, která splňuje zadání diplomové práce.
Výsledkem diplomové práce s názvem „Návrh audio-vizuální databáze pro extrakci sekundárních biometrických a ne-biometrických znaků“ měla být databáze, která bude připravena pro ukládání obrazových a zvukových dat a nad těmito daty měla být provedena segmentace. Hned úvodem lze říci, že zadání práce nebylo beze zbytku splněno. Navržená databáze podporuje pouze objekty ve formátu statických obrázků, nepodporuje objekty s vlastnostmi uzpůsobenými pro jakákoliv zvuková data. Vytvořená databáze tedy není audio-vizuální. Po obsahové stránce lze v práci ocenit snahu autora o vysvětlení základních znalostí z dotčených oblastí, tedy databázových systémů a biometrických a ne-biometrických znaků. Tyto části textu působí občas až mírně populárním dojmem, zvolený jazyk neodpovídá úrovni diplomové práce (např. vysvětlení pojmu „objekt“ nebo reprezentace barev pomocí „nul a jedniček“). Části textu, které jsou výsledkem vlastní práce, jsou stručnější a je patrné, že jsou zcela jinak stylizované. Např. jeden ze základních v zadání explicitně požadovaných výstupů práce, jímž je UML diagram na straně 28 je pouze uveden jednou větou a takto bez popisu předložen jako fakt. Jednotlivé zdrojové kódy použitých tříd jsou sice poměrně jednoduché, ale u žádného z nich není uveden vývojový digram nebo jiná forma popisu algoritmu, jeho bližší zdůvodnění, proč vypadá tak, jak vypadá. Struktura práce nebyla vhodně zvolena, prolíná se obecná elementární teorie s konkrétním návrhem vztaženým k nějakému z domnělých cílů práce, a tento konkrétní návrh je často nedostatečně popsán. Práce jako taková působí nedokončeně, v práci nejsou přehledně a jasně shrnuty výsledky práce. V kapitole Závěr se naopak čtenář dozví, např. z jaké databáze jsou použité segmentované obrázky a kam má nakopírovat fotografie, aby jeho databáze fungovala, což jsou pro zhodnocení práce zcela irelevantní informace. Jako zásadní nedostatek považuji skutečnost, že student jasně nedefinoval, co bude v práci řešeno, jaké jsou vlastně cíle práce, což považují za prezentování přístupu, který není inženýrský. Po formální stránce práce obsahuje nezanedbatelné množství chyb a překlepů, které se vyskytují dokonce v nadpisech kapitol a podkapitol (např. kap. 4, 5, 5.1 ), práce tedy pravděpodobně nebyla před odevzdáním zkontrolována ani na úrovni výčtu položek obsahu. Kladně hodnotím skutečnost, že student vytvořil nějakou databázi, k ní vytvořil grafické uživatelské rozhraní, ručně provedl segmentaci určitého výčtu fotografií a implementoval algoritmy pro nalezení znaků ve statickém obrazu a barvy obrazového bodu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se přikláním k hodnocení D/65 bodů.
eVSKP id 85383