PETRILAK, M. Řídicí systém pro dálkovou laserovou spektroskopii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem diplomové práce bylo navrhnout a otestovat elektroniku pro ovládání aparatury dálkové laserové spektroskopie vyvíjené na ÚFI FSI VUT v Brně. Práce je členěna logicky. První kapitola popisuje ovládané zařízení a přehledem také navrhovanou řídicí elektroniku. Kapitola 2 se věnuje návrhu modulů, do nichž je řídicí elektronika rozčleněna. Kapitola 3 navazuje popisem softwarového ovládání a komunikačních knihoven. V kapitole 4 je stručnou formou popsána výroba jednotlivých prvků a obsažena je formou přílohy také nezbytná kompletní výrobní dokumentace. Formální stránce práce nelze nic vytknout. Stylistika a typografie je na velmi dobré úrovni, gramatických či interpunkční chyby se vyskytují jen zcela výjimečně. Použité informační zdroje jsou v práci korektně citovány a seznam referencí je až na drobné odchylky od aktuální citační normy také v pořádku. Po obsahové stránce by dle mého názoru zasluhovala rozšíření kapitola 1, která popisuje cílové zařízení a jeho aplikaci až příliš stručnou formou. Některým dalším částem by pro přehlednost prospělo rozčlenění do sub-sekcí. Autor pracoval samostatně a návrh elektroniky ve formě jednotlivých specializovaných modulů pružně přizpůsoboval měnícím se požadavkům vývojového týmu. Výsledky autorovy práce jsou používány pro provoz zmíněného zařízení a jejich praktická využitelnost je tedy na vysoké úrovni. Z tohoto důvodu je s autorem také počítáno do dalších vývojových fází cílové aparatury pro dálkovou laserovou spektroskopii.
Student měl za úkol zanalyzovat požadavky na řídící jednotku systému rLIBS, navrhnout řešení, realizovat jej a vytvořit obslužný program. Po technické stránce je práce zdařilá. Diplomant prokázal široký rozhled a správný inženýrský přístup při řešení dílčích technických problémů. Vhodně zvolil modulární řešení systému, adresaci modulů i samotný způsob komunikace s důrazem na jednoduchost. Vytvoření programů mikrokontrolérů vyžadovalo nastudování a pochopení řady komunikačních sběrnic a to i atypických jako je například TRINAMIC. Zdrojový kód by však mohl být více komentovaný a použití globálních proměnných místo předávání hodnot argumentem funkcí nepovažuji za správné. Konstrukční provedení vypadá výborně a velmi se mi líbí. Zadání nelze považovat za zcela splněné, protože schází obslužný program s grafickým uživatelským rozhraním. Formálně práce obsahuje jen několik drobných chyb, které však výrazně nesnižují její celkovou úroveň. Například zkratky obr. 1.1 jsou volně používány v textu bez odkazu na kapitolu, vysvětlení, nebo uvedení v seznamu zkratek. Obrázky v přílohách jsou bez popisu.
eVSKP id 65714