VELDAMONOVÁ, A. Studium výskytu kolistinu v půdě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.
Studentka zpracovávala svou diplomovou práci na aktuální téma výskytu antibiotik v životním prostředí a jejich spojení se zvyšující se rezistencí bakterií vůči antibiotikům. Práce byla řešena ve spolupráci s ÚKZUZ, ÚSKVBL a VUVeL, kde byl kolistin vybrán jako sledované antibiotikum. Studentka velmi pečlivě provedla rešerši na výskyt a stanovení kolistinu v biologických vzorcích a organických hnojivech. V rámci této rešerše zjistila, že se nevyskytují publikace, které by řešily stanovení kolistinu v půdě. Po zahájení praktických experimentů musela svou práci přerušit kvůli pandemické situaci a mohla v ní pokračovat až po obnovení praktické výuky. Během svojí práce si osvojila řadu analytických technik. Stanovení kolistinu probíhalo také na dvou přístrojích LC/MS, kde byla vždy připravena metoda pro jeho analýzu. Při experimentální práci bylo zjištěno, že kolistin možná nebude vůbec možné ze vzorků půdy extrahovat. Studentka vyzkoušela velkou řadu extrakčních roztoků a možností přečištění těchto extraktů. Přesto se zřejmě vzhledem k vlastnostem analytu a půdy nepodařilo optimalizovat metodu pro jeho stanovení. Nebylo to ovšem nedostatkem experimentální činnosti studentky. Všechny svoje poznatky studentka vhodně shrnula v diskuzi. I když z hlediska optimalizace metody nebyla práce úspěšná, musím konstatovat, že bylo provedeno vše v rámci možností a negativní výsledek je velmi důležitým poznatkem v rámci této problematiky. Celkově hodnotím práci studentky stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Splnění požadavků zadání | A |
Diplomová práce studentky Bc. Anety Veldamonové na téma Studium výskytu kolistinu v půdě se zabývá výskytem a možností detekce polykationtového antibiotika polymyxinu E (kolistinu). Tato práce byla spojena s projektem na ÚKZUZu, který sledoval mikrobiální rezistenci vůči tomuto antibiotiku, což se v poslední době ukazuje jako velký problém. Teoretická část zahrnuje charakteristiku kolistinu; jeho struktury, mechanismu účinku. Dále kapitolu věnovanou otázkám rezistence, mechanismům resistence a výskytu rezistentních kmenů bakterií v životním prostředí. Tato kapitola je věcná, přehledná, dobře zpracovaná. Co se týká části zaměřené na možnosti extrakce a analýzu kolistinu, je tato problematika vycházející z celé řady studií přehledně shrnuta prostřednictvím tabulky, tudíž umožňuje rychlou orientaci v dosud použitých metodách pro extrakci a stanovení předmětného ATB v živočišných tkáních a tekutinách, popř. exkrementech. Tato rešeršní část byla i startovacím můstkem pro vlastní analytickou práci, kdy jedním z cílů DP bylo stanovení kolistinu v půdě pro potřeby výše uvedeného projektu, přičemž půda je matricí, ke které v době zpracování DP nebyly žádné poznatky publikovány. V rámci analytické koncovky byla využita metoda HPLC/MS a rovněž UHPLC/MS, přičemž v experimentální části práce jsou pro obě metody specifikovány postupy optimalizace (využívání kolon s různými stacionárními fázemi (HPLC/MS), optimalizace složení mobilní fáze (UHPLC/MS) pro již optimalizovanou kolonu z optimalizace HPLC/MS apod. Konečné parametry optimalizovaných analytických metod jsou shrnuty do tabulek. Důležitým úkolem byla zejména optimalizace extrakce a přečištění na SPE a zakoncentrování kolistinu, kdy toto probíhala ze vzorků půdy fortifikované kolistinem a z fortifikovaných extraktů půdy pro zjištění matričního efektu. Následně byl proveden experiment s prasečí kejdou. Celé úsilí optimalizace SPE pro HPLC/MS a UPLC/MS je opět přehledně shrnuto v tabulkách a následně komentováno v kapitole 4. Výsledky a diskuze a doplněno o chromatogramy dokladující výsledky jednotlivých optimalizačních postupů. Práce je psána věcně, stručně a přehledně. Kapitola 3.6 mohla mít stejnou strukturu jako kapitola 3.7. V úvodu je zmatečná posloupnosti citací. Poněkud na škodu kvalitě práce jsou i gramatické chyby, občas překlep. Co se týká splnění cílů práce, jak již bylo uvedeno v době zpracování DP neexistovala publikace, která by se zabývala stanovením předmětných ATB v půdě, což možná vysvětluje i nesplnění zadání práce. Navzdory tomuto, dle mého názoru bylo odvedeno plno práce a úsilí, a to nejenom v optimalizaci SPE a jiných extrakčních metod (ultrazvuk apod.), ale i analytické metody. Rovněž doba „covidová“ nepomohla k hledání dalších možností. Závěr shrnuje i názory studentky na důvody, proč nebyl kolistin stanoven, které odráží její poznatky z oblasti analytické i environmentální chemie. Po zvážení a vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Splnění požadavků zadání | C |
eVSKP id 131442