GREPL, J. Změny teploty při různých konstrukcích olověných akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Student Jan Grepl se ve své práci zabývá problematikou tepelných dějů při provozu olověných akumulátorů. Student provedl teoretický rozbor jednotlivých zdrojů a úložišť tepelné energie vstupujících do systému olověného akumulátoru při jeho provozu. Student navrhl design experimentů pro ověření teoretických předpokladů s minimalizací vnějších vlivů teplotní nerovnováhy a provedl sadu vlastních experimentů pro ověření vlivu použitých separátorů a typu konstrukce na celkovou tepelnou bilanci olověného akumulátoru. Výsledky potvrzují předpoklad výrazných tepelných dopadů na akumulátor při VRLA konstrukci s aktivním kyslíkovým cyklem. Student zpracoval diplomovou práci v rozsahu 109 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do dvou základních částí. Teoretická část popisuje dělení olověných akumulátorů podle použití a konstrukce. Součástí je rovněž princip činnosti olověných akumulátorů, popis elektrochemických reakcí, degradačních jevů a tepelných dějů, které mohou v různých režimech provozu nastat. Student se rovněž věnuje problematice termodynamiky dějů v olověném akumulátoru a tepelným výměnám s okolím. Praktická část popisuje experimentální pracoviště, návrh i praktické provedení experimentů a vyhodnocení naměřených výsledků. Díky technickým problémům musel student experimenty i jejich vyhodnocení opakovat, což na něj kladlo zvýšenou míru časové zátěže. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval zcela samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na relativně dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Předložená práce se týká teplotních charakteristik vybíjení a nabíjení olověného akumulátoru. Porovnává zde druhy (či typy) konstrukce akumulátorů. Z jedné strany je to tedy práce vyžadující praktické dovednosti. Na druhé straně, při výpočtech lze vycházet z přesných termodynamických základů. Získaná data je tak možno zpracovávat zcela rigorózně. Rovněž, a tak to bylo i v části teplených výpočtů zvoleno, je možné linearizovat části měření. Práce působí systematicky: jasně definované cíle, struktura teorie a experimentu, propojení s výpočty. Text je odborně formulovaný a věcný, zejména v úvodní práci s literaturou, kde je opírá o dřívější poznatky a odborná pojednání jiných. Tento přístup pro první část studentské práce je obvyklý a je předložen v dostatečné míře. Závěr vychází z naměřených dat a odkazuje na výpočty tepelných ztrát, což naznačuje analytické myšlení a praktické zpracování výsledků. Je reflektován i vliv experimentálního uspořádání (termobox) na výsledky, což ukazuje širší pohled na problematiku měření. Text popisuje logické vazby mezi jevy, například souvislost mezi průchodem proudu, Jouleovým teplem a nárůstem teploty a využívá je i při výpočtech. Z hlediska zpracování dat byla použita jistá zjednodušení. Kupříkladu při výpočtu tepelné kapacity elektrod byl použit předpoklad, že elektroda je celá zhotovena z aktivního materiálu, což není pravda. Při výpočtu to nezpůsobí velkou chybu, protože materiál podpůrné mřížky elektrod bude mít podobnou tepelnou kapacitu, ale právě takové vysvětlení se mohlo už v samotné práci použít a dodalo by jí na kvalitě. Experimentální slabinou v kalorimetrické části práce je použití polystyrenového boxu jakožto jediné izolace od okolí. I když jsou při výpočtech zahrnuty předpokládané ztráty vedením přes polystyrenové stěny, je to výpočet "orientační" založený na tloušťce stěn a předpokladu rovnoměrné teploty uvnitř a vně. V principu proti tomu nelze nic namítat, pokud se uváží, že výsledky budou zatíženy jistou chybou, či nepřesností. Ale v práci postrádám pokus o odhad této nepřesnosti a rovněž chybí statistické vyhodnocení opakovaných pokusů, které by dále mohlo sloužit ke zúžení odhadu nepřesnosti. I když závěr shrnuje získané výsledky, chybí zde závěr s širší perspektivou, tedy ve smyslu, že jsem zjistil něco neočekávaného, případně, že jsem potvrdil něco, co se dříve předpokládalo, ale třeba nebylo zcela objasněno, apod. Předložená práce splňuje předepsané i obvyklé požadavky kladené na takový dokument a je tedy vhodná k obhajobě.
eVSKP id 168703