HOLYSZEWSKÁ, A. Analýza komunikačních protokolů a modulů pro Wireless M-Bus [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Hodnocení vedoucí bakalářské práce, Mgr. Šárky Rujbrové: Tématem práce je problematika rozúčtování nákladů na teplo a vodu pro bytové a průmyslové objekty. V teoretické části jsou popsány jednotlivé typy měřičů a odečtů. Rovněž jsou analyzovány datové telegramy, které jednotlivé druhy měřičů vysílají. Práce se také věnuje bezpečnostním prvkům měřičů a porovnání základních parametrů bezdrátových komunikačních modulů. Zvolené jazykové prostředky jsou na dobré úrovni, avšak bylo by vhodné zvolit komplexnější větnou strukturu. Téma je zpracováno způsobem, jež je snadno srozumitelný. Obsah je přehledně členěn do jednotlivých kapitol a podkapitol. Informace uvedené v textu na sebe logicky navazují. Úroveň práce dokresluje vhodně zvolená grafická úprava. Použité tabulky s daty a obrázky obsah vhodným způsobem doplňují. Přestože se v textu ojediněle vyskytují drobné chyby, v zásadě lze konstatovat, že gramatická pravidla jsou respektována. Obecně lze říci, že práce je zpracována velmi pečlivě a systematicky. Veškeré požadavky práce splňuje a lze ji tedy doporučit k obhajobě. Hodnocení: 85 bodů – velmi dobře / B. Hodnocení odborného konzultanta, doc. Ing. Jiřího Šebesty, Ph.D.: Práce má jasně definovanou koncepci, která vychází z teoretického rozboru, popisu standardů bezdrátových měřičů, přes experimentální měření až po vyhodnocení. Zvláště oceňuji přehlednou analýzu naměřených datagramů a diskuzi výsledků. Hodnocení: 95 bodů – výborně / A. Celkové hodnocení: 90 bodů – výborně / A.
Posudek: Po prostudování práce konstatuji, že jde o dobrou a pečlivě provedenou práci, která má jasně stanovený cíl i závěr, obsah odpovídá tématu a je dodržen logický postup při prezentaci obsahu. Z hlediska respektování pravidel standardního jazyka je práce na dobré úrovni. Závažné gramatické chyby se neobjevují ani ve slovosledu jednoduché věty, ani při tvorbě souvětí. Pouze izolovaně se vyskytují drobné chyby nebo méně obratná vyjádření (např. absence čárek po předsazení ve větách na str. 2, 7, 25, 27; chybně užitá čárka po spojce „although“ na začátku věty na str. 1; špatná vazebná předložka u slovesa „to divide“ na str. 7; chybné stupňování přídavného jména „flat“ na str. 23; neobratná vyjádření např. ve větě na str. 1 „The reason why I have chosen …..“ nebo ve větě na str. 42 „My thesis deals with M-Bus as the only method…“). Tyto drobné nedostatky však nenarušují smysluplnost vět ani obsahu. Autorka ve svojí práci projevila znalost gramatických struktur, které jsou zakomponovány do jazykových funkcí nutných pro vyjádření určitého významu, např. funkce klasifikace metod a měřicích přístrojů (kapitoly jedna a dvě), popis a srovnání základních parametrů vybraných bezdrátových komunikačních modulů (kapitola čtyři), interpretace výsledků získaných z provedeného dotazníkového šetření a na základě analýzy datových telegramů (kapitoly čtyři, pět a šest). V rovině lexikální práce vykazuje vysoké procento odborné terminologie. Styl práce je populárně vědecký s prvky vědeckého stylu (viz analýza datových telegramů v kapitole pět). Největším nedostatkem předložené práce je vzájemné prolínání normy mluvené a normy psané. U některých písemných jazykových projevů může být pestrost jazykových prostředků záměrná, např. jazyk médií, ovšem písemný projev bakalářské práce by měl být stylisticky vyvážený a jednotný. V práci lze nalézt řadu příkladů, kdy se psaná norma a mluvená norma navzájem prolínají. Jen pro ilustraci odkazuji k textům úvodních podkapitol ke kapitolám jedna a dvě nebo přímo k názvům podkapitol 4.2.1 a 4.2.2, ve kterých se mluvní prvky rovněž objevují. Prolínání normy mluvené a normy psané se objevuje i v nedostatku rozvětvených a složitěji propojených větných struktur, které přispívají k hutnosti a sevřenosti obsahu písemného projevu. Především v první a druhé kapitole autorka používá krátké, jednoduché věty. Od třetí kapitoly již začíná více používat souřadná a podřadná souvětí i neurčité slovesné tvary jako je infinitiv, gerundium, příčestí přítomné a příčestí minulé. Důležitými signály jednoty předloženého textu jsou kohezivní prostředky, jejichž širokým výběrem autorka disponuje a správně používá, i když se výjimečně dopustí neobratného vyjádření. Příkladem může být úvodní věta třetí kapitoly na str. 12. Po formální stránce je práce napsána přehledně a na dobré grafické úrovni. Uvedené tabulky a obrázky jsou číslovány, způsob citací a odkazy na ně odpovídají citační normě zvolené autorkou. Drobné chyby se autorka dopustila při číslování odkazů u citací, když mylně použila horní index v kulatých závorkách, což je způsob neodpovídající zvolené normě. V závěru chci uvést, že předložená práce plně splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a výše uvedené nedostatky nesnižují celkovou dobrou koherenci textu a jeho logickou stavbu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B/86 bodů. Otázka: Jaké jsou základní rysy formálního odborného/technického stylu v psaném projevu z hlediska gramatické struktury a lexikální struktury? PhDr. Ludmila Neuwirthová, Ph.D. Oponent bakalářské práce Ústav jazyků FEKT VUT v Brně Brno 5. června 2015
eVSKP id 85897