KREJSOVÁ, L. Studium vlivu přímé a nepřímé aplikace plazmatu na cibuli sazečku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Krčma, František

Studentka se ve své práci zaměřila na aplikaci plazmatu (koronový výboj, dva různé časy ošetření) a plazmatem aktivované vody (namočení na 24 hodin) na sadbu cibule. Experiment probíhal v polních podmínkách v rozsahu maloparcelního pěstování na více jak 20 lokalitách v rámci celé ČR, přičemž data byla sbírána po tři po sobě následující roky. V rámci experimentu proběhla charakterizace vlastností půd v jednotlivých lokalitách, a to každoročně před sadbou a po sklizni. U cibule byl sledován výnos a koncentrace vybraných vonných látek, které byly stanovovány v čerstvě získané šťávě pomocí hmotnostní spektrometrie s reaktivní ionizací a průletovým detektorem (PTR-TOF). Z celkového enormního množství experimentálních dat byla pro účely práce nakonec vybrána pouze data z pěti různých lokalit. Realizovaný experiment byl prvním v celosvětovém měřítku, kdy bylo plazma použito na ošetření sadby, dosud byly dělány pouze pokusy s ošetřením semen, navíc vše proběhlo v reálných podmínkách na různých půdách. Závěry práce dávají velmi dobrý náhled do dalšího studia této vysoce aktuální problematiky. Z výsledků získaných během této práce bylo připraveno několik prezentací na mezinárodních konferencích. Je předpoklad sepsání výsledků do časopisecké publikace. Celkově lze hodnotit přístup studentky jako velmi kvalitní a je předpoklad jejího dalšího odborného růstu v rámci doktorského studia. Práci lze tedy doporučit k obhajobě.

Posudek oponenta

Enev, Vojtěch

Studentka Bc. Lenka Krejsová se ve své diplomové práci zabývala studiem vlivu přímé a nepřímé aplikace plazmatu na cibuli sazečku, a to pomocí nízkoteplotního korónového výboje a moření cibulek v plazmatem ošetřené vodě (PAW). Vliv přímé a nepřímé aplikace nízkoteplotního plazmatu (korónový výboj vs. PAW) na cibuli byl studentkou analyzován, jak z pohledu kvantitativního, tak i kvalitativního, kdy studentkou byly vytipovány specifické sloučeniny, které se v cibuli přirozeně vyskytují, a dále byl analyzován jejich obsah. Teoretická část této diplomové práce je logicky rozdělena do několika subkapitol, kdy tyto subkapitoly se dají rozdělit do následujících tří nadpisů, a to: půda; plaza a analytická instrumentální chemie. Značná část teoretické části této DP je věnována půdě a jejímu pedologickému zhodnocení, jak z pohledu fyzikálně-chemických vlastností, tak i z pohledu její biologické aktivity/bonity tzn. obsahu půdní organické hmoty a přístupných živin resp. makro prvků. Tuto část diplomové práce bych zhodnotil následujícím způsobem: oceňuji především logickou stavbu textu, který je formulován do jasných a čtivých sdělení, což i nezasvěcenému čtenáři ulehčuje jeho orientaci. Dále je tento text doplněn o odpovídající obrázky, které jsou zpracovány kvalitně a doplňují, tak i odborný text. Dále oceňuji pěkně zpracovanou subkapitolu, která je věnována plazmatem aktivované vodě, kde čtenář dostává přehled o možných produktech a reaktivních částicích, které při tomto typu ošetření jsou produkovány v roztoku. Naproti tomu mně v této části DP chybí subkapitola, která by byla věnována současnému stavu řešené problematiky, a to zejména použití plazmatu v zemědělské rostlinné produkci. Náplní experimentální části této DP byla přednostně samotná fyzikálně-chemická analýza půdních vzorků na různých lokalitách ČR, kde se studentka zaměřila na stanovení základních pedologických charakteristik (zrnitost, půdní reakce a obsah anorg./org. živin). Hlavní část experimentální náplně této DP je věnována samotném kvantitativnímu zhodnocení výnosů cibule na nejrůznějších lokalitách, kdy studentčina pozornost je věnována především porovnání vlivu plazmatem ošetřených variant cibule s kontrolními vzorky. Dále byl studentkou sledován obsah tří zástupců vonných látek, které se v cibuli běžně vyskytují. Za účelem identifikace a kvantifikace těchto sloučenin byly studentkou použity následující instrumentální techniky GC-MS a PTR-TOF-MS. Na tomto místě musím konstatovat, že množství provedených experimentů s ohledem na jejich pracnost a časovou náročnost, dle mého názoru překračují časovou dotaci běžných DP. Nicméně, i zde si dovolím poukázat na menší nedostatek, a to, že v experimentální části této DP mi chybí přesná kvalitativní analýza PAW z pohledu obsahu neutrálních látek a reaktivních částic. Studentka si v diskuzi výsledků počíná velmi dobře, kde se snaží spojit do správných souvislostí informace, které souvisejí s vlastní jakostí/bonitou půdy a vlivem použité metody ošetření plodiny. Dále bych rád studentku pochválil za velmi pěkně zpracovanou interpretaci naměřených dat zohledňujících právě obsah vonných sloučenin v cibuli, a to při střednědobém pozorování tzn. v období 2021-2023 na různých lokalitách. Dále by si tato zajímavá studie dle mého názoru zasloužila i zahrnutí meteorologických dat/údajů, kterým byly na pokusných plochách vystaveny plodiny v průběhu jejich vegetačního období. Tabulky a grafy jsou kvalitně zpracované a není těžké se v nich orientovat, i když u některých spekter např. str. 44–47 chybí popisky Y os případně obou. Dále oceňuji velmi kvalitně a podrobně zpracovaný závěr, které je správně rozdělen do logických a chronologicky na sebe navazujících odstavců. Diplomová práce Bc. Lenky Krejsové splnila požadavky definované v jejím zadání a představuje jednoznačný přínos v oblasti studia vlivu nízkoteplotního výboje plazmatu na produkci cibule sazečky. Práci hodnotím stupněm „Velmi dobře“ (B).

eVSKP id 156592