POLICKÝ, J. Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Prášek, Jan

Předmětem bakalářské práce byla oblast tlustovrstvých elektrochemických senzorů, konkrétně oblast detekce těžkých kovů obsažených ve vodných roztocích. V teoretické části práce se student zabývá klasickou technologií tlustých vrstev, metodami pro stopovou analýzu látek rozpuštěných v roztocích, senzory a následně pak možnými modifikacemi elektrod senzorů uhlíkovými nanotrubicemi a biologickými látkami. Celou teoretickou část zpracoval student Jiří Polický zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, ze které vybral a zpracoval nejpodstatnější části, které následně využil při zpracovávání praktické části bakalářské práce. Praktickou část práce představovala výroba vlastních tlustovrstvých past pro pracovní elektrody senzorů. Z připravených past student realizoval pracovní elektrody senzorů a ty proměřil na přítomnost iontů kadmia v roztoku. Nad rámec práce se student věnoval detekci kadmia modifikovanými typy elektrod. Získané výsledky student zpracoval a přehledně vyhodnotil. Studentk Jiří Polický přistupoval po celou dobu k práci na bakalářském projektu zodpovědně a účastnil se schůzek v předem dohodnutých termínech. Věnoval se řádně studiu jím vybrané i vedoucím doporučené literatury a přicházel samostatně s návrhy řešení situací a problémů. Závěrečné zpracování a sepsání výsledků do bakalářské práce rovněž proběhlo bez komplikací. K formálnímu zpracování práce rovněž nemám téměř žádné výhrady. Velmi oceňuji zapojení studenta do prací na projektech v rámci FEKT a MZLU. Věřím, že celková kvalita práce je vysoká a že bude přínosem pro další rozvoj Laboratoře elektrochemických senzorů. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení VÝBORNĚ/94 bodů (A)

Posudek oponenta

Adámek, Martin

Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou detekce těžkých kovů s použitím elektrochemických senzorů, u kterých byla jako základní výrobní technologie využita technologie tlustých vrstev. Cílem práce je najít senzor, který by se svým detekčním limitem blížil současným hygienickým předpisům. Na základě tohoto cíle student testoval nejen komerční, ale i vyrobené pasty pro pracovní elektrody senzorů. Pasty byly na bázi grafitu nebo uhlíkových nanotrubic. Dále byly vyrobeny a otestovány senzory s elektrodami realizovanými přímým růstem nanotrubic na povrchu. Protože se detekční limity u testovaných senzorů neblíží současným hygienickým předpisům, hledá student v závěru práce řešení v modifikovaných pastových elektrodách s metalothionanem, které zavádí další vývoj tlustovrstvých senzorů pro detekci těžkých kovů do oblasti biosenzorů. Z tohoto pohledu považuji práci za vysoce aktuální a důležitou. Celá práce má po odborné stránce dobré zpracování. Vyskytují se jen drobné chyby. Např. na obr. 14 je propojena referenční a pomocná elektroda u tříelektrodového zapojení, detekční limit 0,24.10-6 mol l-1 sec.byl na str. 49 a 51 při akumulaci 240 s, ale měření byla prováděna při akumulaci 120s. Navíc tento detekční limit není z grafů kalibračních křivek patrný (obr. 34). Formální stránka práce je na dobré úrovni. Občas se vyskytne běžná formální chyba - chybějící tečka, čárka, ohraničení tabulky a písmeno, překlep. Na str. 33 v úvodním odstavci kapitoly lze dokonce nalézt poznámku vedoucího při opravě práce. U odkazů na literaturu uváděných v názvech obrázků by bylo vhodné uvést tyto odkazy i v textu. Odkaz na literaturu [17] chybí v textu úplně a odkaz [16] nesouvisí s místem práci, ve kterém je uveden. Seznam literatury je vzhledem k rozsahu tématu širší a je zřejmé, že student prokázal dostatečnou schopnost nalézt odbornou literaturu a materiály týkající se dané problematiky. Bohužel, tuto jinak dobrou bakalářskou práci s důležitými praktickými výsledky, kazí velice fakt, že oddíly textu v teoretické části jsou okopírovány z Internetu (hlavně z literatury [6]) a zarovnány pouze do odstavce. Z tohoto důvodu se v textu vyskytují i chyby z této literatury, např. vzdálenost píků na str. 27 není 57 mV ale 100 mV, na str. 24 se píše o předchozím elektrolytickém nahromadění analytu, které však není popsáno v předchozím textu, apod. Špatný dojem odvrací jen občasný odkaz na tuto literaturu. Bakalářská práce je svými praktickými výsledky vysoce aktuální a zásadní pro vývoj tlustovrstvých elektrochemických senzorů pro stanovení těžkých kovů. Vzhledem k výše jmenovaným skutečnostem hodnotím práci stupněm: Velmi dobře (B)

eVSKP id 14715