KOVÁČIK, J. Administrativní rozhraní pro Q řazení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2024.
Řešitel vytvářel řešení pro výzkumný projekt a přišel s užitečným a hodnotným řešením. Práce probíhala intenzivně po oba semestry řešení a množství odvedené činnosti byla nadstandardní. Návrh řešení (tak jako jeho prototypová implementace) je opravdu dobře promyšlený a prošel několika iteracemi, takže dosažené řešení má velice slušnou kvalitu. Řešení bylo umístěno na webový server pro testování dalšími řešiteli projektu TAČR Q info.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Informace k zadání | Zadání přispívá k řešení projektu TAČR Q-info. Úkolem studenta bylo vyvinout inovativní a v budoucnu použitelné řešení pro administraci výzkumů pomocí Q řazení: správu výzkumů, správu výzkumných sad karet, atd. Zadání bylo splněno a student odvedl hodně kvalitní práce. | ||
| Práce s literaturou | Řešitel se musel zejména dobře seznámit s podstatou výzkumů pomocí Q řazení a s problémy organizací těchto výzkumů. Vyhledal a prostudoval předchozí řešení a vyhodnotil jejich výhody a nevýhody. Z hlediska samotného řešení práce nevyžadovala masivní studium literatury, protože potřebná problematika (návrh a vývoj databáze, UI, backend/frontnend, webové technologie a základy bezpečnosti) je detailně vyučována v rámci bakalářského studia na FIT. | ||
| Aktivita během řešení, konzultace, komunikace | Řešitel pracoval rovnoměrně a intenzivně po oba semestry řešení a docházel na domluvené konzultace. Celkově v průběhu řešení odvedl velký kus práce a na základě požadavků vedoucího a na základě testování s možnými uživateli vyvinul použitelné řešení. | ||
| Aktivita při dokončování | Práce byla dokončena bez problémů včas a dostatečně konzultována. | ||
| Publikační činnost, ocenění | Řešitel zveřejnil prototyp svého řešení, aby mohl být testován partnery z projektu Q info. |
Autor navrhl a vytvořil informační systém pro správu experimentů metodou Q-řazení s architekturou klient-server využívající webové technologie. Práce se věnuje především vytvoření této SW aplikace a díky tomu je výsledná realizace rozsáhlejší a technicky velmi dobře zpracovaná. Prostor pro zlepšení kvality výsledné práce a i pro rozvoj autora je ve studiu procesu návrhu GUI a UX, tj. pochopení důležitosti pečlivého poznání uživatelů vytvářené SW aplikace a jejich potřeb a praktických postupů.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Náročnost zadání | Problematika Q řazení může být sama o sobě složitější k řádnému prostudování. Zadání je ale zaměřeno spíše na vývoj administrační části informačního systému a detailní znalosti Q-řazení nejsou ke kvalitnímu řešení zadání potřeba. | ||
| Rozsah splnění požadavků zadání | Autor pojal problematiku návrhu a vývoje uživatelských rozhraní spíše z technického hlediska a studium UX zcela opomíjí. | ||
| Rozsah technické zprávy | Kapitola 3 je v této formě a rozsahu zbytečná. Pokud autor řešil nějaký problém, pro který hledal vhodný implementační nástroj, měl problém a svůj výběr vysvětlit představením zvažovaných technologií. Jelikož byly implementační nástroje víceméně zadány, je tato forma jejich představení nepřínosná. | ||
| Prezentační úroveň technické zprávy | 65 | Absence znalostí v oblasti návrhu GUI a UX se negativně promítá do návrhové části práce, kdy chybí jasná specifikace uživatelských potřeb, od které by se dále odvíjel návrh uživatelských procesů, datového modelu, funkcí aplikační logiky, částí a prvků GUI atd. Návrh tak obsahuje detailní popis entit a atributů z pohledu návrhu ER diagramu a pak jednotlivé obrazovky. Vidíme tedy řešení a popis toho co a kde na obrazovce vidíme , ale už nikoliv důvod, proč řešení je právě takto navrženo, jaké cíle sleduje, proč obsahuje navržené funkce atd. Autor přitom řeší řadu zajímavých a užitečných prvků a uživatelských funkcí, kterých není málo. Autor také popisuje řadu důležitých informací v popiscích obrázků, což nepřispívá k logickém pochopení návrhu jako celku. Návrh rozložení karet by měl být v návrhové, nikoli v implementační části. Způsob popisu napojení GUI komponent klientské části na API serveru je zvolen nevhodně a obtížně se v něm orientuje (kap. 5.4). Některé obrázky (např. 2.1 a 2.2) nejsou v textu odkazované. Absence studia problematiky GUI a UX se dále negativně promítá do způsobu popisu realizace a vyhodnocní uživatelských testů (kap. 6.3). Ty sice provedeny byly, ale není moc zřejmé na jakém vzorku uživatelů, co bylo předmětem zkoumání, co a jak se měřilo nebo sledovalo. Výsledky experimentů ale autorovi nějaký vhled přinesly. | |
| Formální úprava technické zprávy | 85 | Text je srozumitelný, jasný a je víceméně bez chyb. Technická zpráva vhodně využívá formátování textu. Obrázky jsou v relevantních formátech. | |
| Práce s literaturou | 65 | Autor čerpá především z literatury týkající se realizační části práce. Odkazy na technologie je vhodné uvádět spíše jako poznámku pod čarou a ne jako referenční studijní literaturu. Nevhodné je referencování převzatých obrázků pomocí hypertextového odkazu (např. obr. 2.1) nebo neodkazovat vůbec (např. obr. 5.1). Před analýzou existujících řešení by bylo vhodné specifikovat, jaké vlastnosti jsou požadovány a sledovány a jak je pak prezentované existující řešení splňuje. | |
| Realizační výstup | 90 | Technická realizace je kvalitní a staví na relevantních nástrojích pro tvorbu klient-server řešeních pomocí webových technologií. Řešení dobře odděluje aplikační logiku, datový model i GUI, je spíše rozsáhlé, obsahuje řadu modulů a prvků pro správu experimentů, přiřazování práv a účastníky k experimentům, verzování sad kartiček atd. Datový model i API serverové části jsou navrženy dle standardů a odpovídají potřebám aplikace. GUI je vytvořeno pomocí moderních nástrojů. Efektivitu a relevanci navrženého GUI hodnotit nelze, protože nejsou známy detailní uživatelské potřeby a procesy. Příkladem může být zajímavá myšlenka verzování změn při správě balíčků karet. Při návrhu GUI autor nespecifikuje, co je potřeba komunikovat uživateli a jaké operace uživatel potřebuje dělat. Autor pak nemůže navrhovat různé varianty řešení těchto potřeb, různé kroky v procesu práce s verzemi, různé možnosti využití a rozmístění GUI prvků na obrazovkách nebo sekcích atd. Výsledkem takového ad-hoc přístupu je GUI, které na první pohled vypadá dobře a zdá se jasné a správné, ale až při používání a dotazování se na podstatu funkcí a postupů kritický uživatel zjistí, že GUI mohlo být navrženo i jinak, a pravděpodobně lépe. Např. nutnost stisknout editační tlačítko na kartičce pro změnu textu, ačkoliv se nacházíme v editačním módu kartiček, je nelogické, zbytečné a vede ke zbytečnému pohybu kurzoru a stisku tlačítka myši navíc. Nechť je potřeba hlubokého pochopení řešeného problému k jeho kvalitnímu vyřešení ponaučením do dalšího profesního života. | |
| Využitelnost výsledků | Výsledek práce je SW aplikace s GUI, která má praktické uplatnění. Vytvořené řešení nepřináší nové poznatky. |
eVSKP id 156913