STROHNEROVÁ, T. Prožít [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Diplomová práce je pro Terezu Strohnerovou kreativní revizí mainstreamového fabrického porodnictví na území Republiky. Redukce příchodu nového života na svět do polohy lékařského výkonu s definovanými standardy intervencí a činností znamenají pro nemalé procento žen/rodičů hluboká traumata a výrazným způsobem mohou narušit iniciaci psychických i biologických vztahů / procesů mezi matkou(otcem) a dítětem. Teoretická část diplomové práce analyzuje vývoj porodnictví, jeho aktuální stav, legislativní i procesní rámec a existující funkční alternativy především ze zahraničí. Na jejím základě pak autorka v návrhové části využívá parcelu "po babičce", splňující dostupnost nezbytné péče, pro návrh porodního domu se zázemím a doplňujícími funkcemi přípravy a "realizace" mateřství / rodičovství. Reflexe příchodu nového života na svět / porodu v architektonickém konceptu návrhu umožňuje Strohnerové nalézt zajímavou syntézu vlastního provozu a specifického místního kontextu při zachování bohatého stavebního programu. Předloženou diplomovou práci s potěšením doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení A - výborně.

Posudek oponenta

Stibitz, Bibiana

1. Koncepční a teoretické zdůvodnění předložené práce A Autorka srozumitelně vysvětluje svůj záměr – vytvořit Porodní dům a předložit tak ženám širší nabídku možností kde a jak rodit. Problematiku zasazuje do českého legislativního rámce. Zmiňuje příklady ze zahraničí a statistiky porovnávající porody v různých prostředích a tak odůvodňuje potřebu zřizovat porodní domy také u nás. 2. Urbanistické řešení A Volbu pozemku hodnotím velmi pozitivně. Porodní dům je umístěn na pozemek po autorčině babičce. Vedle vhodné vzdálenosti od krnovské porodnice, dobrého napojení na veřejnou dopravu, přirozeného zasazení do vesnického intravilánu a návaznosti na biokoridor a příjemné výhledy tak s sebou nese atmosféru známého, domácího prostředí. Svým umístěním i rozlohou odpovídá provozu. Kapacita porodního domu je vhodně zvolena vzhledem ke spádové porodnici. 3. Architektonické řešení A Kladně vnímám rozhodnutí umístit zázemí a prostory využívané mimo dobu porodu pod terén svažité zahrady. Stejně jako se autorce daří “uklidit” technické a zdravotnické zázemí v samotném porodním apartmánu, skrývá doprovodné provozy mimo porodní domky. V souladu s požadavky na porodní dům popsanými v textové části jsou nadzemní porodní apartmány zvenčí jednoznačně čitelné a to i bez nápisu. Je zřejmá jejich specifická funkce v rámci lokality. Suterénní část objektu místy trpí nedostatkem oken, které autorka nahrazuje světlíky a světlovody. Je otázkou, zda je tato náhrada dostatečná z hlediska dlouhodobého pobytu uživatelek/zaměstnankyň. Příjemným dojmem působí dva podzemní “domky” komunitní kuchyně a cvičebního sálu. Tvaroslovím a světlem shora opakují hlavní porodní objekty. Jaký je ale mezi suterénními a nadzemními domky vztah? Proč jsou jedny umístěny ortogonálně a druhé organicky? Samotné porodní apartmány jsou v interiéru útulné a klidné. Pozitivně hodnotím práci se světlem, zvolené materiály i jejich barevnost, vhodně zvolené výhledy při zachování soukromí obou apartmánů. Umístění nadzemní části na pozemku je nahodilé. Řešení horní zahrady by mohla být celkově věnována větší péče. Výstup ze schodiště na pěšiny nepůsobí harmonicky. Při vhodném tvarování terénu a práci s vegetací by mohla horní zahrada sloužit k před/poporodním kurzům, aniž by bylo narušeno soukromí porodních apartmánů. Otázkou by pak bylo řešení schodiště s ohledem na fyzické schopnosti klientek. 4. Provozní řešení B Jako problematické vnímám propojení suterénní a nadzemní části objektu. Snaha o organické rozmístění apartmánů převládla nad provozní logikou, což je patrné zejména v podzemní chodbě s výtahy, kde vznikají slepé rohy a celkově je prostor zbytečně komplikovaný. Množství chodeb v suterénu ve vztahu k pobytovým místnostem působí neúměrně. Z části “zázemí k porodům” tvoří chodby téměř plochy. Otázkou je také rozměr vstupní předsíňky před výtahem v samotném apartmánu – je zde dostatek prostoru pro pohyb více osob, případně pohodlné provezení lůžka? 5. Technicko-konstrukční řešení B Rozhodnutí umístit většinu provozu do suterénu vede k řešení, které je značně ekonomicky i ekologicky náročné. Jedná se také o velký zásah do charakteru obce – na první pohled se porodní dům prezentuje dvěma malými dřevostavbami, ve skutečnosti se však pod kopcem nachází téměř 500 m betonové stavby. Opět se zde nabízí otázka ohledně natočení porodních domků ve vztahu k suterénu. Využití dřeva jako pohledového materiálu příček a krovů hodnotím pozitivně. 6. Formální úroveň A V kombinaci s částí zpracovanou v rámci předdiplomu je informačně téma zpracováno opravdu zevrubným způsobem. Graficky je projekt odprezentován srozumitelně ve všech ohledech – čitelná je jeho základní koncepce, urbanistické, architektonické i provozní řešení. Vizualizace v dostačujícím množství vhodně představují navržené prostory a působí přesvědčivě v interiéru i exteriéru. 7. Celkové zhodnocení předložené práce včetně stanoviska, zda doporučujete práci k obhajobě Z celkového zpracování diplomového projektu a hloubky ponoření do problematiky je zřejmý upřímný zájem autorky o zvolené téma. Požadavky na porodní domy popsané v části předdiplomu a cíle vytyčené v textové části autorka svým návrhem naplnila. Návrh je citlivý, odpovídá současnému směřování v porodnictví a může sloužit jako dobrý příklad pro skutečnou realizaci porodního domu v České republice. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím za A.

eVSKP id 159441