KUČERA, J. Technologie odstranění oxidů dusíku (NOx) ze spalin pro velká spalovací zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2020.

Posudek vedoucího

Jecha, David

Diplomová práce je zaměřena na problematikou čištění spalin od oxidů dusíků tzv. technologie deNOx. Autor se přehledně věnuje popisu a mechanismy vzniku oxidů dusíku (NOx). Rešerše legislativy velkých spalovacích zařízení zahrnuje i spalování odpadů z důvodu spoluspalování TAP a ČK včetně plánovaných emisních limitů pro tyto zařízení. V teoretické části jsou velice dobře popsány možnosti minimalizace vzniku a odstranění NOx ve spalinách. V technologiích selektivní nekatalytické i katalytické redukce jsou popsány vlivy technologických parametrů na účinnost odstranění NOx ze spalin. Autor dokázal velice pečlivě pracovat se zahraničními zdroji a pro práci využil velké množství těchto zdrojů. Provedený výpočet je přehledně zpracovaný a umožnuje další využití pro jiné aplikace SCR a SNCR. Rád bych vyzvedl grafickou stránku této práce, protože s takto pěkně zpracovanou DP moc nesetkáme. Autor si dal velkou práci s překreslením a vytvoření grafů, obrázků a schémat. V práci se vyskytuje minimální počet chyb a překlepů. Tato práce splnila všechny body zadání a velice rád ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Brummer, Vladimír

Předkládaná diplomová práce je zaměřená na odstranění oxidů dusíku (NOx) ze spalin velkých spalovacích zařízení. V práci jsou popsány vlastnosti NOx, mechanizmy jejich vzniku, legislativní a další dokumenty definující současnou i budoucí situaci ve vypouštění těchto polutantů do ovzduší. Další část práce je věnována technologiím SCR a SNCR a modularitě jejich provedení. Dále je proveden základní modelový návrh těchto technologií pro konkrétní aplikaci. Součástí práce je také odhad provozních a investičních nákladů. V rámci práce je vytvořen již téměř encyklopedický přehled vlastností předmětných polutantů, podmínek pro jejich tvorbu a možností jejich redukce různými opatřeními a variantami technologií. Je vidět, že diplomant získal velice dobrý přehled a náhled do problematiky, který také předkládá velice pečlivě čtenáři v předložené práci. Práce je přehledně a logicky uspořádaná. Práce s citacemi je obecně velmi dobrá, citováno je obrovské množství (153) převážně odborných zdrojů vysoké kvality, nicméně na některých místech dle mého názoru citace zdroje chybí. Vyzdvihnout lze zejména extraordinérní kvalitu obrázkové části – obrázků metod a technologických řešení a grafů ze získaných a zpracovaných dat. Případová studie a odhad provozních a investičních nákladů variant SCR a SNCR jsou vypracovány v požadovaném rozsahu a kvalitě. S předloženými závěry lze ve valné míře souhlasit. Samozřejmě se autor dopustil několika nepřesností a chyb, ale jejich množství není kritické vzhledem k rozsáhlosti práce. Úroveň práce snižují následující chyby a nepřesnosti: (pro potřeby obhajoby je možné přeskočit) • str. 3 – není pravda, že NO je ve vodě nerozpustný – lze napsat, že jeho rozpustnost ve vodě je nízká • str. 4 – Hessův zákon nemá přímou souvislost s tím, že při hoření jsou polutanty emitovány přes meziprodukty • chybějící citace zdroje - Obrázek 1.2; Tabulka 2.1; str 31; Tabulka 4.12; Tabulka 4.19 • str. 16 poslední řádek – zmiňovaný limit pro biomasu platí pouze za podmínek, že je zařízení provozováno při různých zatíženích • Obrázek 3.1 – není vysvětleno, jaká koncentrace NOx je myšlena • str. 23 – autor jistě myslel kyselinu isokyanatú • str. 35 - vysoká účinnost nenavyšuje investiční náklady • str. 38 – místo V2O2 je jistě myšleno V2O5 • str. 51 - místo „přítomný katalyzátor dodává chemickým reakcím aktivační energii“ je jistě myšleno „přítomný katalyzátor snižuje aktivační energii redukčních reakcí“ • Tabulka 3.5 – náročnost SCR a SNCR na investiční náklady je přesně opačná, než je uvedeno • Rovnice 3.17 - stechiometrická chyba v rovnici u HNO3 • Závěr – je psáno, že „SCR operuje s poměrně nižšími provozními náklady“ v porovnání s SNCR – tenhle závěr neodpovídá výsledkům podle Tabulky 4.11 a Tabulky 4.18, kde jsou provozní náklady s využitím čpavkové vody jako činidla vyšší pro SCR v porovnání se SNCR • Vytknout lze také zvláštní - místy složitý způsob formulace vět a vyjadřování, který snižuje srozumitelnost a čtivost textu. Navzdory zmiňovaným nedostatkům, práce bezesporu splnila všechny vytyčené cíle. Byly bychom jenom rádi, kdyby víc předložených prací bylo na podobně vysoké úrovni vypracování a podobné vysoké kvality jako tato předložená diplomová práce, kterou tedy doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 125070