ŠIŠPERA, P. Optimalizace vysoce zatěžovaných komponent pro motorsport [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Řehák, Kamil

Bakalářská práce pana Šišpery je zpracována na téma optimalizace vysoce zatěžovaných komponent pro motorsport. Student na zpracování závěrečné práce aktivně pracoval v závěrečném ročníku. Pro analýzu si student vybral zavěšení zadních kol Hondy Civic a to z důvodu možnosti tvorby geometrie na základě fyzických komponent. Student si v rámci zpracování úkonu osvojil tvorbu geometrie jak na základě vlastního vybavení, tak i pomocí 3D skeneru z ústavu automobilního a dopravního inženýrství. Užitím metod reverzního inženýrství se podařilo potřebné komponenty vymodelovat a následně v softwaru Ansys analyzovat. Student si jednotlivé kroky osvojil svépomocí, avšak některé body by bylo vhodné diskutovat, především z pohledu nových konstrukčních návrhů. Student při plnění výše uvedených cílů postupoval dle logicky volených kroků, které popsal v textové části. Textová část však obsahuje řadu nepřesných vyjádření, gramatických a stylistických chyb, současně je psána v nestandardní podobě 1. osoby jednotného čísla, což i přes doporučení nebylo změněno. Cíle práce však byly splněny, a proto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Prokop, Aleš

Bakalářská práce pana Šišpery se zabývá problematikou optimalizace vysoce zatěžovaných komponent pro motorsport, je rozdělena na část rešeršní a praktickou a předmětná část je obsažena na 62 stranách. Hned od samého úvodu je pozornost věnována nezávislému zavěšení zadní nápravy Hondy Civic, tato skutečnost je zřejmá z důvodu možného získání geometrie, avšak z pohledu názvu, zaměření práce a dílčích cílů postrádám uvedení technických důvodů výběru tohoto funkčního celku. Student tak již na v úvodu popisuje, čemu a především jak se bude věnovat, což považuji za nepříliš obvyklé. Druhá kapitola se věnuje rešerši v oblasti obdobných řešení z pohledu přístupu k optimalizaci, zde student popisuje jak komerční sektor, tak i vývoj v oblasti formule student, jejíž výhodou je, narozdíl od komerčního sektoru, zveřejňování svých výsledků. V případě rešerše týkající se formule student bych doporučil postup uspořádání od nejstarších modelů po nejnovější a současně rozebrat i jednotlivé zátěžné stavy, tak aby rešerše byla kompletní. Jako ne zcela vhodné shledávám v nadcházejících kapitolách obecné úvody, kdy se student snaží v krátkosti popsat metodu konečných prvků, či přístup ke 3D skenování, vznikají zde nepřesná vyjádření, jež danou problematiku činí nepřehlednou či zjednodušují její podstatu. Pozitivně hodnotím, že si student v rámci zpracování práce osvojil jak práci s 3D skenerem, CAD softwarem, tak i MKP softwarem Ansys. Výpočet zátěžných stavů je realizován jak na základě analytických výpočtů, tak i pomocí modulu s užitím tuhých těles v softwaru Ansys. Analýza sériových prvků je zpracována na dobré úrovni a pozitivně hodnotím především grafickou úroveň. Z pohledu optimalizace jednotlivých komponent je práce zpracována na dobré úrovni, avšak bylo by nutné vzít do úvahy i vhodnost jednotlivých komponent a jejich dopad na chování vozidla. Student současně značně kolísá s úrovní přístupu v průběhu celého řešení, což negativně ovlivňuje úroveň práce (například začlenění pryžových lůžek do výpočtového modelu). V textové části jsou často využívány krátké věty, které na sebe mnohdy nenavazují, zároveň četná užití první osoby jednotného čísla považuji za nepříliš vhodná. Závěrem lze říct, že cíle práce byly splněny a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 154102