MISHUSTINA, E. Sledování pozice pomocí GPS souřadnic [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Předložená práce představuje přepracovanou verzi původní bakalářské práce. Oproti dřívějšímu vyhotovení je teoretická část tematicky více provázána, avšak stále působí nedotaženě a není systematicky strukturovaná. Práce obsahuje rozsáhlé, avšak málo přínosné popisy historie a principů různých technologií, které však nejsou využity v kontextu práce. Oproti původnímu návrhu došlo ke změně koncepce i topologie sítě. Práce obsahuje málo obrázků ilustrujících jednotlivé technologie a jejich použití, než by se čekalo u tohoto typu práce. Naprosto chybí schémata zapojení, což u projektu zaměřeného na HW je stěžejní. Využití MOSFETů k odpojování periferií není také vysvětleno. Formální stránka práce trpí nevyváženou strukturou a množstvím krátkých, osamocených podkapitol, které narušují přehlednost. Číslování kapitol není konzistentní. Číslování kapitol na nulté úrovni se nepoužívá. Citace neodpovídají normě. Je zřejmé, že studentka má ještě hodně co zlepšovat. Přestože odevzdaná práce by vyžadovala ještě více času k dopracování, hodnotím ji sice jako slabší, ale vyhovující. Beru také v úvahu, že studentka je zapálená do svého oboru. Přichází neustále s novými technickými nápady a inovacemi. Věřím, že pokud se je ještě naučí precizně dopracovat do konce, bude ve svém oboru velmi dobrá.
Předložená práce studentky Ekateriny Mishustiny je opravou původní bakalářské práce, která byla hodnocena jako nevyhovující. Posudek tak stavím mj. na ověření nedostatků z původní práce. Teoretická část práce již lépe spojuje obsah s tématem práce, nicméně dílčí části považuji stále za poměrně povrchně a všeobecně zpracované. Jako příklad uvedu části věnované http nebo UART, jak ale souvisí s řešením není zřejmé. Mezi metodami GET a POST se najednou objevuje MQTT a předchází tak samotné části věnované IoT. Část věnovaná GPS obsahuje naprosto zbytečné pasáže, věnující se historii a popisu dílčích částí systému jako takového, opět bez hlubšího propojení do práce samotné. Zde obdivuji odvahu studentky vysvětlit tak složité technologie a principy, jako je triangulace poziční informace či systémy postavené na protokolu NTP bez jediného obrázku. Pro člověka neznalého dané oblasti tak musí být tyto pasáže zcela abstraktní. Praktická část práce začíná již podkapitolou 1.5, která je zde nelogicky připojena k teoretickému úvodu. Oproti původní práci zde studentka pozměnila koncept návrhu i sítovou topologii. S vědomím obrázku 2.2 (str. 32) konstatuji, že práce opět neobsahuje žádné schéma zapojení. I z fotografie (obr. 2.1) je patrné, že uvnitř je „něco víc“, než jen dva moduly propojené pinem GPS_TX. Ostatně autorka v práci využívá obousměrnou komunikaci mezi GPS a GSM moduly, což jedním TX pinem skutečně nejde. V diskusi studentka uvádí, při zmínce o odstavení obvodů pomocí MOSFET, cituji „V praxi je však taková implementace technicky složitější, vyžaduje pečlivé návrhové a testovací fáze a je časově náročná.“ O tom naopak je vysokoškolská kvalifikační práce, ostatně zapojení MOSFETu jako vypínače periferie je triviální úlohou. Součástí práce je i zdrojový kód firmwaru. Kód je srozumitelný, komentovaný, obsahuje však části typu „Musí se aspoň něco vypsat, jinak nestabilní“, které nejsou ani v textu vysvětleny (chápu myšlenku, proč to tam je, ale v terénu přece nebude k zařízení připojen monitor UART). Zdrojový kód je již nicméně jeden – hlavní, namísto původního konceptu s využitím více mikrokontrolerů propojených pomocí ESP NOW. Dále je součástí přílohy i kód v Pythonu pro serverovou část. Po formální stránce působí práce poměrně nepřehledně, neboť je fragmentována na velké množství velmi malých částí. Navíc tyto části často tematicky poměrně izolované. Kapitoly 1.0.1, 1.0.2 jsou nesmyslné, evidentně zde chybí nadřazená úroveň 1.1, rovněž nesmyslné je i dělení na jednu podkapitolu (2.2.1). Literatura neodpovídá citační normě, zdroje [1], [2], [3] jsou pouze odkazy na web (bez povinných metadat dle citační normy). Mezi autory chybí oddělovací čárka, případně je autor uváděn včetně titulů, některé ze zdrojů mají dokonce přidělené DOI, což měla autorka při citaci využít. Ze zdrojových kódů a z obrázků v části 2.3.1 je patrné, že z pohledu zadání práce předložila studentka funkční řešení, jeho technický popis je však velmi slabý až nedostatečný. Bohužel tímto byla zatížena i předchozí verze práce, takže v této oblasti nedošlo k zásadní změně. Práce je tak na hraně obhajitelnosti, jako celek ji však hodnotím jako nedostatečnou. Na závěr bych rád uvedl, že přestože mě studentka uvádí v poděkování práce, posudek je sestaven zcela nezávisle a objektivně. Studentka se mnou pouze konzultovala výhrady uvedené v předchozím posudku.
eVSKP id 170756