DOČKAL, M. Korekce barev na základě znalosti scény a osvětlení při 3D skenování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student na práci začal pracovat až za polovinou semestru, tudíž se ke konci dostal do časové tísně, která mu nedovolila dosáhnout lepších výsledků. Konzultace navštěvoval velmi zřídka, nicméně když už dorazil, byl připraven s návrhy na další postup a vhodnými dotazy. Zadání patří spíše k jednodušším, vyžadovalo nastudování a důkladné pochopení poměrně úzké problematiky. Student tuto část zvládl poměrně uspokojivě, avšak ne příliš do hloubky, díky čemuž zanedbal poměrně důležité složky, což se odrazilo ve výsledku práce. Teoretická část čerpá z malého množství zdrojů, v drtivé většině kapitoly se stále odkazujeme na jeden zdroj. Na druhou stranu ale nejde o slepé přepisování textu, je vidět, že student tomu, co popisuje, rozumí a umí to hezky vysvětlit. Dosažené výsledky adresují všechny zadané problémy, avšak odráží se zde nedostatek času. Řešení je příliš zjednodušené, daleko od reality. Výstupy jsou sice za určitých okolností funkční, pro nasazení v praxi bude však nutné jejich výrazné dopracování a rozšíření algoritmů o nevhodně zanedbané složky. Dle reakcí na konzultacích soudím, že student měl na víc, a je škoda, že kdyby věnoval diplomové práci více, mohly být výsledky výrazně lepší. I přes výše uvedené výtky předložená práce splňuje požadavky zadání a doporučuji ji tedy k obhajobě. Přestože student řešení nepřiměřeně zjednodušil, to, co nezanedbal, vyřešil uspokojivě, čímž prokázal inženýrské schopnosti.
Členění předložené práce logicky odpovídá jednotlivým bodům zadání. Úvodní teoretická část se zabývá základním popisem stávajícího systému Roscan v rozsahu odpovídajícím potřebám navazující práce. Další část práce je věnovaná potřebné teorii - světlu, barvám a barevným modelům, metodám vyvážení bílé a metodám stínování. Všem částem opět v odpovídajícím rozsahu. Jádrem práce je následující kapitola, která se zabývá vlastními návrhy úprav mapovacího algoritmu pro věrnější podání mapovaných barev. Je zde diskutováno použití vhodného osvětlovacího modelu, jeho přizpůsobení dané aplikaci, metoda vyvážení bílé a automatická kalibrace parametrů osvětlovacího modelu i vyvážení bílé barvy. I když je zvolená metoda poměrně jednoduchá, nelze ani této části nic podstatného vytknout. Tím se dostávám k poslední části, která popisuje implementované funkce a vlastní výsledky experimentů. Domnívám se, že zde se projevila časová tíseň, protože výsledky práce jsou prezentovány v minimalistické formě. Čtenář může posoudit kvalitu navržené korekce na jediném obrázku o rozměrech zhruba 4 x 4 cm na str. 57. Najdeme zde i množství formálních chyb, kterým se autor dosud úspěšně vyhýbal. Například u žádného grafu této kapitoly nenaleznete popis os a použitých jednotek. Nezbyl čas na opakované měření při chybně uloženém kalibračním souboru. Jinak autor férově diskutuje dosažené výsledky a navrhuje řešení problémů, na které v práci narazil. Z pohledu oponenta je největší problém bod 3 zadání, implementace změn v jazyku C#, o kterém jsem v práci ani v závěru nenašel jedinou zmínku. Kromě toho považuji i tak dost rozsáhlé zadání za splněné a jsem přesvědčen, že student projevil dostatečné inženýrské schopnosti. Pokud komisi předloží alespoň pokus o implementaci v C# nebo objektivně vysvětlí, proč k implementaci nedošlo, doporučuji práci k obhajobě.
eVSKP id 119317