LÁTAL, J. Řídicí jednotka pro stejnosměrný dynamometr [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Diplomová práce pojednává o úpravách měniče napájeného z jednofázové sítě s aktivním PFC a jeho využitím pro řízení dynamometru. V první části práce se autor věnuje konkrétním změnám a opravám dříve navrženého měniče. Následně pokračuje popis funkce aktivního PFC a jeho simulace. Další části práce jsou věnovány aplikaci tohoto měniče na stejnosměrný dynamometr s cizím buzením. Jsou identifikovány parametry stejnosměrného stroje, následně je simulován. Řízení je realizováno s pomocí knihovny X2C, jejíž součástí je generátor kódu pro mikrokontrolér. Na závěr je zařízení oživeno a otestováno. V podkapitole Matematický model nacházíme model stejnosměrného stroje. Zde je poněkud nejasný postup získání optimálního budicího proudu pro daný zátěžný moment a jakým způsobem s tím souvisí ventilátorová charakteristika. Dále se autor věnuje řídicímu algoritmu pro dynamometr, kde řeší přepínání mezi režimy zadaného momentu či zadané rychlosti, navrhuje regulátory, nadproudové ochrany a řeší také softstart pomocí triaku. Při měření rychlosti otáčení bylo nutné se vypořádat s nedokonalým čidlem rychlosti. Důsledky malého počtu a nerovnoměrnosti průsvitových okének ve snímači vedlo k obtížnému řízení zejména při nízkých rychlostech. V závěru autor ověřuje určení optimálního budicího proudu. Práce má slušnou formální úroveň a je logicky členěna. Lze vytknout nerovnoměrnou kvalitu a styl obrázků. Diplomant pracoval samostatně, s vedoucím komunikoval a pravidelně konzultoval. Některé části práce vyžadovaly vyšší pozornost a zapojení vedoucího. Zadání bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce prezentuje proces návrhu a oživení měniče, který koncepčně vychází z již existujícího měniče pro řízení stejnosměrného dynamometru. V první části je čtenář seznámen s jednotlivými verzemi existujícího měniče a seznamem změn, které na něm byly provedeny. Také zde byl předložen návrh finální verze měniče. V další části práce obsahuje teoretické seznámení s obvody PFC a návrhu vhodného typu PFC pro tento měnič. Poté byla provedena identifikace parametrů stejnosměrného dynamometru, pro který je měnič konstruován. Předposlední část práce se zabývá sestavením a simulací vhodného řídícího algoritmu pro dynamometr. V poslední části práce je provedeno oživení a prezentovány některé experimentální měření. Co se týká obsahové stránky, jednotlivé části práce na sebe logicky navazují. Popis jednotlivých revizí měniče je proveden velmi přehledně i s ilustracemi. Simulace obvodu PFC byla provedena na základě teoretického návrhu velmi důkladně. Dále je patrné, že student si dal velkou práci s identifikací parametrů dynamometru. Dále oceňuji snahu o určení optimálního buzení pro zlepšení účinnosti a její implementace v řídícím algoritmu. Nicméně tuto část by chtělo podpořit ať už nějakými výsledky například ze simulací, nebo nějakým výpočtem. V kapitole 6.1 je o tomto tématu pouze krátká zmínka bez uvedení důkazů. Jak je patrné z kapitoly 7, student vynaložil velké úsilí na oživení všech jednotlivých částí měniče. Tímto dosáhl opravdu funkčního vzorku, který lze použít například pro laboratorní výuku. Bohužel další výtka se týká kapitoly 7.4, kde je provedeno měření účinnosti. Z doprovodného textu ani tabulek není jasně patrné, co znamenají červeně nebo zeleně označené řádky. Práce je sepsána jednoduchým stylem, který usnadňuje snadné pochopení texu. V práci se nevyskytují téměř žádné gramatické chyby, nicméně se občas vyskytly překlepy, jako například na straně 31 „… Optimální modul … “ místo „optimální modul“ nebo na straně 41 „… H můstek …“ místo „H-můstek“. V kapitole 5.5 se hovoří o pasivním a aktivním momentu. Z technického hlediska je to velmi neobvyklý pojem, který nelze jednoznačně interpretovat. Grafická stránka práce působí velmi dobře. Především grafy a obrázky ve vektorovém formátu až na některé výjimky jako například ‚Obr. 6.6‘ na straně 44. Celkový dojem z diplomové práce působí tak, že student tématu věnoval mnoho času. Dále splnil všechny body zadání, a proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168886