SOKOLÍNSKÝ, J. Transportní a mechanické vlastnosti hybridních hydrogelů na bázi gellanu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.
Bc. Jan Sokolínský zaměřil svou diplomovou práci na studium mechanických a transportních vlastností hybridních hydrogelů na bázi gellanu. Hybridní struktura hydrogelů byla tvořena podvojnou sítí na bázi gellanu a polyvinylalkoholu a student rovněž posuzoval vliv přídavku hlinitých iontů, které nabízí další možnost síťování gellanu a vliv glycerolu jakožto plastifikátoru. Jde bezesporu o velmi zajímavou a aktuální oblast spadající do dlouhodobého výzkumného zaměření biokoloidního týmu na UFSCH na Fakultě chemické VUT v Brně. Student se v rámci experimentální činnosti musel nejprve vypořádat s optimalizací přípravy PVA-gellanových hydrogelů metodou „freeze-thaw“, kde zpočátku připravené hydrogely vykazovaly poměrně výraznou nehomogenitu. Pro tyto účely bylo nutné implementovat využití kryogenního termostatu, který umožnoval precizně řídit teploty mražení a tání, definovat teplotní program a také proces přípravy hydrogelu zautomatizoval. Student tak mohl přesně definovat jednotlivé parametry přípravy hydrogelu, tak aby byla zaručena opakovatelnost přípravy těchto komplexních materiálů. Připravené hydrogely byly následně charakterizovány na základě jejich viskoelastických charakteristik (reologie, dynamická mechanická analýza), botnání a sušení a s ohledem na jejich transportní charakteristiky (uvolňování methylenové modři z připravených hydrogelů). Z pohledu vedoucího musím konstatovat, že se jednalo o poměrně obsáhlý a časově náročný úkol. Student Bc. Jan Sokolínský se ovšem zvládl vypořádat se všemi nástrahami a odvedl velmi dobrou práci. Experimentálně byla získána velmi zajímavá data, která budou představovat dobrý základ pro navazující experimenty zejména v oblasti cílené modifikace gellanových hydrogelů a řízení jejich transportních a uvolňovacích charakteristik. Bc. Jan Sokolínský dle mého názoru splnil cíle vytyčené v zadání diplomové práce a prokázal, že dokáže výstupy z experimentální činnosti vhodně zpracovat a diskutovat s ohledem na odbornou literaturu. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce Jana Sokolínského pojednává o hybridních hydrogelech na bázi gellanu. Práce s adekvátním rozsahem téměř 70 stran má předepsanou strukturu. Teoretická část podává materiálově-metodický výklad základů práce. Rešeršní část má ca 3 strany a je tak výtahem z bohaté literatury k dané problematice. Experimentální postupy jsou popsány vcelku podrobně, výsledky srozumitelně a adekvátně diskutovány. Práce je úpravná, bez nějakých závažných typografických, ale i jazykových prohřešků. Jen na str. 47 je boby namísto body. Ovšem kritické připomínky lze uvést. Odkazy, jak kupodivu je na fakultě podivným zvykem, bývají uváděny až na konci odstavce. Pojem zdánlivá viskozita se měl používat systematicky, zejména když byl zmíněn (str. 11-20). DMA (str. 22) se používá i v tahovém nebo ohybovém provedení. Rovnice (10) vypadá podivně, zejména vzhledem ke dvojí přítomnosti časové derivace, neodlišuje dvojí koncentrace zmíněné ve větě, která ji uvozuje. Tab. 2 na str. 38 obsahuje desetinná místa, jejichž statistická významnost bude sporná; to se vyskytuje i na jiných místech. Na str. 34 je sice uvedeno normované určení konce LVO, ale stejně není jasné, vůči čemu přesně se hodnotí oněch 5%. Poznámka k diskusi výsledků – (přesná) délka LVO nebude asi tak významná jako hodnota komplexního modulu. Ztrátový úhel bych nepovažoval za indikátor tuhosti (str. 40), tu spíš ukazuje modul. Model Korsmeyera-Peppase je koncepčně chybný, lze ho použít tak do ca 60% ustálené hodnoty. Reálná data na obr. 23 nemůže celá popsat, takže vyhodnocení není zcela jasné. Kapitola závěr obsahuje převážně souhrn, ale nějaké závěry jsou činěny. Jazyková poznámka ke str. 18. Logos podle mne neznamená (v řečtině) věda, ale původně něco sebraného, shromážděného, což asi posléze vedlo k jeho zapojení do názvů některých nauk. Význam slova logos je vůbec široký a poněkud různorodý, patří do něj i význam ve smyslu slovo, takže např. reologie by mohla taky znamenat slova (=nauka) o toku. Diplomovou prací Jan Sokolínský prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce v chemické laboratoři i schopnost nalézt a vyhodnotit pro ni potřebné literární podklady. Jeho práci doporučují k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 156579