BONCZEK, O. Izolace DNA z probiotických výrobků s využitím pevných nosičů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Student vypracoval diplomovou práci se zájmem o řešenou problematiku. Práce je dobře zpracována a výsledky odpovídajícím způsobem interpretovány. Student pracoval samostatně a iniciativně. Práce obsahuje nové poznatky, které budou prezentovány na konferenci Chemistry and Life 2011 v Brně. Oceňuji skutečnost, že práce obsahuje nové výsledky o vužití testovaných magnetických nosičů.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená práce představuje pěkný příspěvek k aktuální problematice identifikace buněk rodu Lactobacillus z lyzátů buněk a probiotických výrobků pomocí PCR metod. Přitom k reverzibilní adsorpci DNA byly použity tři typy magnetických nosičů, které představují moderní trend v separaci biologicky aktivních látek. V průběhu diplomové práce autor realizoval celou řadu experimentů, které dokumentoval mnoha obrázky a tabulkami. Práce je napsána dobře a přehledně, s malým počtem překlepů či nedopatření. Následující připomínky nesnižují vysokou úroveň odvedené práce. Připomínky Zkratka používaná poprvé musí být vysvětlena, např. PEG (str. 3), „A“ (str. 29), „NK“ a „PK“ (tabulky k obr. 25, 26). Perovskit, není-li na začátku věty, se píše s „p“ (str. 3 a mnohokrát v textu); rovněž formulace „magnetické manganaté částice Perovskit“ není šťastná, jde o „magnetické částice manganatého perovskitu“ (str. 28); v češtině se píše „methakrylát“, ne „methacrylát“ (str. 3), „polyethylenglykol“ a nikoli „poly(ethylenglycol)“ (str. 19) či polyethylen glykol (str. 24), „dodecylsulfát“ a ne „dodecyl sulfát“ (str. 24, 25) Lze doporučit jednotné psaní chemických názvů, autor na str. 12 píše „N-acetylglukózamin“ i „N-acetylglukosamin“. Dw není průměrná hmotnost částic, ale průměrná hmotnostní velikost částic (str. 18). Místo „elektronový skenovací mikroskop“ se česky píše „rastrovací elektronový mikroskop“ (str. 18). Lépe je psát „rozdělen“ než „rozplněn“ (str. 25, 26). Chybí kapitola „5.6.1“. V seznamu použité literatury je třeba používat mezinárodně uznávané zkratky časopisů podle Chemical Abstracts. Otázky Proč fenolová extrakce poskytuje větší množství izolované DNA než separace pomocí magnetických částic? Jaký je rozdíl (v definici) hmotnostní a číselné velikosti částic? V jakých jednotkách je vyjádřena koncentrace na obr. 24, 30? Co značí „F“ na ose „y” v obr. 29 a 31?
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | B | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 33143