KRAMPOŤÁK, Š. Měření otáček stroboskopem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudky

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Cílem práce bylo navrhnout a realizovat LED stroboskop pro měření otáček s možností externí synchronizace pro laboratorní cvičení. Student musel pro splnění zadání nastudovat problematiku měření otáček, navrhnout a realizovat elektronický obvod, vytvořit obslužný SW pro mikroprocesor a provést základní měření. Student na projektu pracoval samostatně, řešené problémy a koncepci zařízení bohužel zejména ve druhém semestru nekonzultoval. Výsledkem jeho práce je funkční zařízení, které ale neodpovídá požadavkům a plánovanému účelu.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání D 30/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) E 10/20
Formální zpracování práce C 15/20
Využití literatury D 6/10
Navrhovaná známka
D
Body
61

Posudek oponenta

Uher, Miroslav

Bakalářská práce se zabývá měřením otáček pomocí stroboskopické metody a návrhem stroboskopu s výkonovou LED diodou. Navržený stroboskop by měl mj. umožňovat externí synchronizaci. Předložená práce je rozdělena na pět základních částí, které na sebe v zásadě logicky navazují. Úvodní kapitola je věnována teorii měření otáček, autor rozebírá dostupné principy a zvláště se pak věnuje i zadané stroboskopické metodě. Druhá kapitola se již věnuje návrhu stroboskopu. Podrobně je zde rozebrán návrh a vlastnosti použitých elektronických prvků a zapojení, které byly pro konstrukci stroboskopu využity. Třetí kapitola obsahuje samotné konstrukční řešení stroboskopu a stručně uvádí konstrukční poznámky k jednotlivým funkčním částem stroboskopu. Následující čtvrtá kapitola se zabývá návrhem softwaru stroboskopu, který je implementován do procesoru ATmega8. Autor rozebírá algoritmus použitý pro generování světelného pulsu a dále popisuje naprogramované ovládání stroboskopu. Součástí kapitoly je krátký popis definovaných funkcí a vývojový diagram menu. Proti zavedeným zvyklostem však vývojový diagram neobsahuje rozhodovací podmínky při větvení programu. V poslední páté kapitole autor vyhodnocuje absolutní a relativní chyby nastavení frekvence záblesků stroboskopu pomocí měření frekvence výstupního napětí multimetrem A34401A. Zmíněné příčiny výskytu chyb však dle mého názoru nevysvětlují jejich trend. Předložená práce je středně náročná na zvládnutí koordinace při návrhu elektroniky a programu řídící jednotky stroboskopu. Při realizaci práce musel autor nastudovat architekturu procesoru ATmega8, jeho programování a práci s registry v jazyce C. Dále student úspěšně vyřešil připojení výkonové části s LED. Zvolená koncepce je správná, pro řešení je nejvhodnější použití komparačních registrů přidružených k čítači/časovači 1. Bohužel jsem však nenašel v textu práce ani ve zdrojovém programu možnost připojení zadané externí synchronizace. Stejně tak hardwarově navržené rozhraní RS-232 nebylo do softwaru procesoru implementováno. Po formální stránce je práce zpracována dobře, pouze místy se objevují překlepy a nepřesnosti (např. procesor ATmega8 má pouze jeden čítač 16bitový, viz str. 39). Práce by také snesla detailnější popisy (zvláště u možností menu stroboskopu) a mohla by obsahovat důvody, proč nebyly navržené funkce dopracovány. Dovedení návrhu stroboskopu až k realizaci svědčí o odborných znalostech posluchače v dané problematice. Zadání bylo z rozhodující části splněno, domnívám se však, že časová náročnost práce je odpovídající, a není tedy důvod, proč by nemohlo být zplněno zcela. I přes výše uvedené výtky se domnívám, že posluchač projevil schopnosti bakaláře a doporučuji práci k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Odborná úroveň práce B 40/50
Interpretace výsledků a jejich diskuse F 9/20
Formální zpracování práce C 7/10
Splnění požadavků zadání E 10/20
Navrhovaná známka
D
Body
66

Otázky

eVSKP id 31244