ŠTULÁK, S. Stanovení bodu tuhnutí elektrolytů s retardérem hoření kryoskopickou metodou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pan Bc. Stanislav Štulák se ve své práci zabývá stanovením vlivu retardéru hoření na vlastnosti aprotických elektrolytů a to zejména na měrnou vodivost a bod tuhnutí. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část je napsána přehledně, i když se vyskytují drobné nedostatky, jako chybějící odkazy na obrázky, hodnoty permitivit u charakterizace rozpouštědel nebo opakující se informace. V použité literatuře se také nacházejí neověřené zdroje. Tyto chyby byly způsobeny nedostatečnou komunikací v konečné fázi psaní diplomové práce. Praktická část obsahuje velký objem dat, který je dostatečný na rozsah diplomové práce. Student pracoval samostatně a velmi cílevědomě. Konzultace probíhaly většinou elektronickou cestou v průběhu celého semestru. Při konzultacích přicházel s konkrétními nápady či změny v postupu měření a bylo zřejmé, že nad danou problematikou přemýšlí. I přes zmíněné nedostatky je práce kvalitní a přináší značné množství užitečných informaci. Předložená diplomová práce splňuje všechny body zadání, a proto ji doporučuji k obhajobě.
Student Bc. Stanislav Štulák podal diplomovou práci pojednávající o vybraných fyzikálně chemických vlastnostech látek snižujících hořlavost organických aprotických elektrolytů používaných nebo navrhovaných pro lithium – iontové baterie a superkondenzátory. Zaměřil se na dvě látky ze skupiny organofosfátů, a to trifenylfosfát a dimethyl methylfosfonát, což jsou obě látky užívané jakožto retardéry hoření. Teoretický úvod je velmi dobrý a student v něm neopomenul zmínit Raoultovy zákony jako výchozí teoretický výklad některých z pozorovaných jevů. Na směsích zmíněných fosfátů s karbonátovými rozpouštědly studoval jejich chování za snížených teplot pomocí vlastnoručně sestrojené kryoskopické aparatury, jejich vodivost a obecné vlastnosti. Z toho usoudil na nejvhodnější přísadu je trifenylfosfát, což je levná a snadno dostupná látka. Při tom zmiňuje i potenciální problém, kterým je možnost využití fosfátů pro výrobu bojových látek typu Sarin. Jedním ze zajímavých výsledků je pozorování, podle kterého studované látky zvyšují vodivost elektrolytů pro lithiové baterie. Práce je velmi kvalitně napsána, je dobře čitelná a přehledná. Po věcné stránce nelze práci nic vytýkat. Poznámky: V obr. 10 : autor se jmenoval Randles, nikoli Randle. V obr. 11 a dále je třeba hovořit o Nyquistově diagramu.
eVSKP id 74344