HYNČICA, T. Příprava scény pro detekci elektronických součástek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
Pan Hynčica pracoval společně s kolegou panem Miroslavem Juhasem na řešení reálného projektu automatizace výroby hrotu pro mikroskopy atomárních sil. Práce obou studentů byly rozděleny na řešení software a hardware. Úkolem pan Hynčici byla volba, vhodné uspořádání, oživení a řízení veškerého hardware, tedy optických, elektrických i mechanických prvků. Zadání lze hodnotit jako velmi náročné po odborné i časové stránce. Náročnost zadání lze posoudit i dvouměsíční studijně-pracovní stáži v laboratoři ESRF v Grenoble. Mezi hlavní konkrétní výsledky práce patří návrh snímané scény (osvětlení, uspořádání, barva pozadí). Dále pak sestavení řídicí jednotky včetně návrhu desky plošných spojů a aplikace pro I/O desku Arduino. Řešeno bylo také ovládání krokových motorů, kdy diplomant vytvořil třídu funkcí SMCmotor a program Path Creator pro sestavení montážní cesty mezi jednotlivými stanovišti. Důležité je i navázání hardware na hlavní řídicí aplikaci. Nejenom tento krok předpokládal komunikaci a týmovou práci s kolegou Juhasem. Nedílnou, ale ne nedůležitou, součástí práce jsou i drobné úpravy mechanických částí, kompletace zařízení, údržba atd. Pozitivně také hodnotím pěkné a přehledné zpracování dokumentu. Student přistupoval k práci aktivně a zodpovědně. Zájem o práci lze vidět i z účasti na studentské soutěži EEICT. S prácí pana Hynčici jsem velmi spokojena a doporučuji ji k obhajobě s hodnocením A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 48/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 20/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 |
Úkolem diplomanta bylo navrhnout a otestovat scénu pro snímání a detekci technologicky citlivých parametrů v jednotlivých fázích výroby hrotu pro mikroskopy atomárních sil. Zadání je převzato z průmyslu, nejedná se tedy o syntetickou úlohu ale o reálný problém. V úvodní části práce je velmi názorně popsán proces výroby hrotu, čtenář proto nemusí návaznosti s reálnou scénou dedukovat z textu, jak tomu často bývá u podobných prací. V dalších částech práce je potom věnována velká pozornost návrhu scény s ohledem na následné zpracování obrazu, při kterém diplomant úzce spolupracoval s Bc. Miroslavem Juhasem, který měl na starosti právě algoritmickou stránku zpracování obrazu. Diplomant musel pro úspěšné zvládnutí problému přistupovat k práci všestranně, nejedná se pouze o návrh samotné scény (kterého se mimochodem student zhostil s největší pečlivostí) ale také o zvládnutí dalších návazností - návrh obvodů nutných řídicí jednotku, komunikace mezi jednotlivými moduly nebo softwarové vybavení pro řízení motorů. Celá práce má charakter řešení komplexního problému. Vzhledem k náročnosti problému a jeho úspěšnému vyřešení nelze o úrovni diplomanta a jeho zjevných inženýrských schopnostech pochybovat. Velkým plusem kromě zvládnutí všech dílčích úloh je také schopnost spolupráce a komunikace v řešitelském týmu, bez které by nebylo možné projekt zdárně dokončit. Práce je psána věcně, v logickém sledu a bez formálních nedostatků. Drobnými překlepy se student chtěl jistě jen zavděčit oponentovi. Zadání práce bylo beze zbytku splněno a není pochyb, že lze výsledky pokládat za dílo diplomanta. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | A | 50/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | A | 20/20 | |
| Formální zpracování práce | A | 10/10 |
eVSKP id 30535