REXOVÁ, N. Efektivita rehabilitace horní končetiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka se ve své práci zabývala analýzou signálů získaných z povrchové elektromyografie horní končetiny. Cílem bylo navrhnout měřicí protokol, implementovat program pro analýzu naměřených signálů a na základě výsledků porovnat efektivitu rehabilitace. Teoretická část je napsána věcně, avšak v případě analýzy elektromyografického signálu až příliš stručně. Praktická část obsahuje přehledné statistické zpracování naměřených dat a interpretaci výsledků, ve které by bylo vhodné více diskutovat statistické parametry. Po odborné stránce mám pár výhrad k nepřesnosti vyjadřování (nekorespondující poznatek v závěru s grafem v příloze či chyba řádu jednotek napětí EMG signálu). Z hlediska formálního je práce na dobré úrovni. Studentka k práci přistupovala samostatně a konzultací využívala až ve druhé části semestru. Zadání práce bylo splněno. Studentka nad rámec zadání vytvořila uživatelské prostředí pro přehlednější práci se signály. Práci navrhuji k obhajobě a hodnotím stupněm C s celkovým počtem bodů 75.
Studentka se zabývala hodnocením efektivity rehabilitace horní končetiny. Práce obsahuje teoretický úvod do fyziologie svalstva, rehabilitaci horní končetiny včetně dvou základních pomůcek a krátký úvod do elektromyografie. Teoretická část je velice přehledná a dobře zpracovaná. Kapitola 4 obsahuje velmi strohý popis systému Biopac, který je použit pro naměření elektromyografických signálů. Praktická část obsahovala měření, zpracování a vyhodnocení EMG signálů. Signály byly naměřeny podle předem stanoveného měřicího protokolu, který zahrnoval měření dobrovolníků, kteří po dobu 7 týdnů prováděli předepsané cviky. Signály byly dále zpracovány v programovém prostředí Matlab, kde bylo také vytvořeno jednoduché uživatelské rozhraní. V kapitole 6 je popsáno zpracování signálu. Popis filtrace je krátký a vykreslení původního a filtrovaného signálu je pro hodnocení filtrace nedostatečné. Dále, pro výpočet amplitudy signálu se původní signál dělí na 512 úseků, proč tento počet? V podkapitole 6.5 je popsáno uživatelské rozhraní a na obr. 20 je vykresleno. Pro každý naměřený signál byly vypočteny parametry: maximální hodnoty amplitud, energie stahu a síla. Tyto parametry byly vypočteny ze signálů měřených každému dobrovolníkovi celkově 3x. V kapitole 7 je vyhodnoceno, zda se tyto parametry statisticky liší v průběhu 7-týdenního experimentu viz tabulka 19. Výsledky v tabulce nasvědčují, že rehabilitace nebyla efektivní. Vyhodnocení parametrů je však zpracováno velmi pečlivě a přehledně. V práci není diskutováno, co mohlo vést k nesprávným výsledkům. Poslední kapitola pojednává o motivačních aktivitách. Zadání bylo splněno. K praktické části mám výhrady k vlastnímu zpracování signálů. Zpracování dat je pospáno jen na několika řádcích a není doplněno ani grafickými výstupy. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Práci hodnotím stupněm E/50 bodů.
eVSKP id 72861