HOLÍNSKÝ, J. Návrh audio zesilovače 2.1 ve třídě D [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Jan Holínský si práci na téma návrhu audiozesilovače ve třídě D vybral sám. Na začátku semestru si stanovil harmonogram prací a pravidelně mě informoval o výsledcích. Práce probíhaly z počátku podle harmonogramu. Při oživování se však objevily problémy, a to především u generátoru trojúhelníkového signálu a budičů výstupních tranzistorů. Tím se nabralo zpoždění - generátor trojúhelníkového signálu se nepodařilo oživit. Ten byl pro měření parametrů zesilovače nahrazen externím zdrojem. Bohužel díky nabranému zpoždění a také času stráveném na řešení druhé bakalářské práce na Ústavu telekomunikací se nestihly doměřit všechny parametry. I přes to student provedl celou řasu simulací a měření některých částí zdroje, odvedl spoustu práce. Bylo vidět, že ho daná problematika zajímá a baví. Navrhuji hodnocení C/72b.
Tato práce se zabývá návrhem zesilovací aparatury pro 5.1 domácí kino. Náročnost práce a návrhová část odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. Objemem prací se jedná spíše o nadstandardní rozsah. K textové části práce mám mnoho připomínek. Teorie ohledně koncových stupňů různých tříd je poměrně obsáhlá. Nemyslím si, že je v takové míře třeba. Stačil by přehled s odkazy na literaturu. Podrobněji bych ponechal jen diskuzi týkající se třídy D. Chybí celkové blokové schéma systému obsahující opravdu všechny konstruované bloky (obr. 9 je moc obecný). V textu zprávy je značné množství technických nepřesností (str. 4 nebuzený zesilovač nemá co zesilovat, pojmy impedanční přizpůsobení vs. oddělení na str. 8, str. 13, diskuze použití stíněných kabelů může být chápána ve vztahu k výstupu koncového stupně, atd.). Není jasné, proč není potřeba pro nižší výstupní výkony do 10W(RMS) výstupní vyhlazovací/rekonstrukční filtr (str. 10). Proudy v návrhu prac. bodu by bylo vhodné vyznačit ve schématu. Rovnice (3.5) je velmi nepřehledná díky podivnému značení bázových proudů na obou stranách (IB a IBE). Není jasná volba mezních lomových kmitočtů dílčích bloků struktury na základě použitých kapacitních vazeb. Zapojení na obr. 16 je nestabilní (v saturačních rozích výstupního napětí VCC - 1 až 2V), protože je OZ zapojen s kladnou zpětnou vazbou. Tato chyba se opakuje i v příloze, str. 36. Provedené AC simulaci to zjevně nevadí, ale obvod se bude chovat jako komparátor s hysterezí a ne jako lineární zesilovač. Rovnice (3.7) platí doslova jen pro OZ typu rail-to-rail či komparační OZ (jinak existuje vždy úbytek 1 až 2 V). V teoretické části je diskutován spínač s tranzistorem bipolárním, ale ve skutečném návrhu jsou použity tranzistory unipolární (saturace znamená v obou případech něco jiného). Není jasné, zda byly simulovány i koncové stupně pracující s reálnou zátěží včetně jejich budičů či nikoliv. Do vztahů na str. 18 by mělo být jasně vidět co se dosazuje, jsou uvedeny jen obecně bez výpočtů. Důvod volby diod 1N5818 není jasný. Zdroj literatury pro zapojení na obr. 24 není uveden. Změna filtrační funkce z DP na HP vyžaduje záměnu pozic R a C, to však není z textu jasné. Mezní kmitočty (-3 dB) a šířka pásma nejsou v žádném grafu určeny. Diskuze návrhu zdrojové části je velice zběžná. Měření parametrů zesilovače není zcela kompletní (THD, SNR, jmenovitý efektivní výkon na 1 kHz, napětí citlivosti koncových stupňů i celého zesilovače včetně předzesilovačů, atd.). Krystal je vhodný pro konstrukci oscilátorů (harmonický průběh) přesného kmitočtu. Ve funkčních generátorech není jeho použití běžné. V práci je poměrně velké množství gramatických chyb (skloňování). Hodnoty parametrů součástek ve schématech se nepíší do závorek (str. 13, obr. 14). Výsledky AC analýzy (přenosu) by měly být v dB (obr. 15), podobně na str. 26 (Tab. 6). Místy se vyskytuje kombinace českých a anglických označení. Pro teoretický mezní kmitočet je použito dvojí značení fm a fc (zmatek), str. 19. Nejasný je i návrh LC filtru, protože vztahy obsahují L1 a L2 (obr. 22), ale výsledky jsou uvedeny pro L. Obrázky exportované z PSpice mají nízkou čitelnost popisků os. Porovnání výsledků simulace a měření (např. kmitočtových charakteristik) se provádí v jednom grafu. Některé slovní obraty nejsou zrovna profesionální (přístrojová skříň nazývána bednou nebo krabicí). Místy jsou použita ne zcela technicky správná značení ve schématech. Na druhou stranu lze na písemné části práce ocenit především některá velmi kvalitní schemata. Text byl připravován ve chvatu těsně před termínem odevzdání a vedoucí práce již pravděpodobně neměl možnost tuto stránku ovlivnit. Závěrem musím konstatovat, že bylo odvedeno velké množství konstrukční práce, která, pokud bude dotažena (dílčí moduly jsou zprovozněny, ale zkompletování se nestihlo), přinese zajímavé a kvalitní zařízení. Student si téma vybral sám a náročnost si stanovil poměrně vysokou. Jediný problém se zprovozněním generátoru pily (ve srovnání se zbytkem se jedná o triviální obvod) pak způsobil fatální zpoždění kompletačních prací a ovlivnil kvalitu odevzdané zprávy. Navrhuji hodnocení D/68b.
eVSKP id 111756