BĚLEHRÁDEK, S. Biometrie krevního řečiště prstu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Stanislav Bělehrádek vypracoval bakalářskou práci na téma Biometrie krevního řečiště prstu. V rámci teoretické rešerše se seznámil se základy biometrie, se zaměřením na biometrii krevního řečiště prstu. Navrhl a zrealizoval přípravek pro snímání cévního řečiště prstu, které využívá LED v infračervené oblasti. Práce je doplněna o software, který provádí předzpracování získaných obrazů. Zcela nad rámec zadání práce byl software rozšířen o implementaci metod pro identifikaci a verifikaci předložených biometrických údajů. Práce tvoří funkční celek a je doplněna dostatečným testováním (ať už vlivů okolí nebo variability na zdravých jedincích). Výsledky jsou komentovány s ohledem na dosažené charakteristiky FAR a FRR, které slouží jako základní kritéria pro posuzování kvality biometrických systémů. Po formální stránce nemám k práci větších výhrad. Student pracoval samostatně, jednotlivé body zadání řešil průběžně během celého roku a pravidelně svůj postup konzultoval. V práci je odkazováno na 25 literárních zdrojů, části týkající se zpracování obrazů jsou zpracovány z aktuálních odborných článků. Velice kladně hodnotím výslednou realizaci zařízení a dodaný software. Práci hodnotím známkou výborně (A – 98 bodů).
Úkolem práce pana Stanislava Bělehrádka bylo provedení rešerše používaných biometrických metod a bližší seznámení se s optickými metodami využívanými pro zobrazení krevního řečiště. Student v rámci řešení práce navrhl a sestavil přípravek pro snímání krevního řečiště prstu v infračervené oblasti a sestavil software pro snímání dat pomocí navrženého přípravku a jejich zpracování. Na obr. 9 je schéma zapojení hardwarové části práce, schéma je jednoduché a je v něm vtipně vyřešeno spínání monostabilního KO. Postrádám ale výstup pro řízení software, přestože je z textu patrné, že tam musí být. Dále mám připomínku k této konstrukci, kdy k sepnutí, a tudíž i sejmutí obrazu dojde v témže okamžiku, kdy ještě nemusí být prst na koncové pozici v přípravku. Toto by bylo lehce řešitelné pomocí druhého KO nebo jinak řešeného zpoždění. Samotné zpracování nasnímaných obrazů na straně softwaru je provedeno standardními technikami, které jsou aplikovány v prostředí Matlab. Po formální stránce nemám k práci vážnější výhrady, snad jenom mohl student pečlivější při kontrole a ošetřit jednoznakové předložky a spojky na konci řádků. Práce s literaturou je na realizační téma dostatečná. Práci studenta Stanislava Bělehrádka hodnotím známkou „výborně“ / A.
eVSKP id 84334