GAZDOŠOVÁ, S. Jazyk bulváru a jeho analýza [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Autorka si ve své práci kladla za úkol popsat a analyzovat jazyk bulváru z hlediska charakteristiky a využití různých jazykových prostředků, které jsou pro něj typické a odlišují ho tak od běžného jazyka. Zaměřila se také na analýzu obsahu a vizuální organizaci informací tak, aby byly pro čtenáře co nejvíce atraktivní. Autorka si pečlivě připravila teoretický základ pro svůj rozbor, který potom aplikovala v praktické části v jazykové analýze. Příklady reálného jazyka čerpala z online verzí britských bulvárních novin. Autorka velmi pěkně teoreticky popsala způsoby, jakými jsou schopna bulvární média pracovat s emocemi a ovlivňovat čtenářské vnímání informací ať už pozitivně nebo negativně. Při analyzování jazykových prostředků se autorka dopustila několika nepřesností, které jí však nezabránily v tom, aby odvedla kvalitní kus práce zaměřující se především na vnější charakteristiku a postižení co nejvíce rysů jazyka bulváru. Nicméně, při popisu vlastností jazyka se mohla více pokusit o hlubší analýzu a zdůvodnit, proč jsou dané jazykové prostředky použity tak, jak jsou. Z hlediska jazykového je práce na velmi vysoké úrovni. Až na drobné chybičky je práce stylisticky i gramaticky v pořádku a z hlediska formálního splňuje veškeré požadavky. Práci proto doporučuji k obhajobě a hodnotím 84 body, tedy B.
Tématem práce je popis a analýza jazykových prostředků používaných v bulvárním tisku. Obsahuje část teoretickou, kde jsou vyjmenovány a definovány jazykové nástroje, které jsou následně použity v druhé praktické části. Autorce nelze upřít pečlivost v přístupu k dané tématice, text však obsahuje řadu nepřesností a zabývá se příliš mnoha jevy, působí tedy poněkud mělce. Bylo by průkaznější se soustředit pouze na prostředky, o kterých má autorka hlubší povědomí, ty pak aplikovat na vybrané pasáže, což by zamezilo zjednodušujícímu a matoucímu uchopení některých jazykových oblastí, např. fonetika versus fonologie, které navíc autorka spojila do jedné podkapitoly s grafologií, doménou značně odlehlou. Podobně onomatopoie není předmětem zájmu fonologie, ale je to fenomén spadající do oblasti fonosémantiky. Cílem práce měla být analýza, avšak o vlastní analýzu se nejedná. Autorka se omezila na výběr vět z novin tak, aby obsahovaly příklad daného lingvistického jevu, který ale není dále analyzován v rámci většího textového (kontextového) celku, pouze je konstatována jeho přítomnost. Sporadicky vykazuje autorka snahu vysvětlit důvod použití určité komunikační strategie (např. hedging), uvádí však hotová, notoricky známá vysvětlení, která nepřináší nic vlastního. Doporučila bych např. srovnání článku z bulvárního tisku s článkem ze seriózních novin, zohlednění rozdílných lingvistických nástrojů a hlavně zúžení jejich výběru. Bylo by pak snadnější vysvětlit důvody pro použití zvolených jazykových prostředků a naskytl by se prostor pro originálnější, vlastní postřehy. Jazyk práce je na velmi dobré úrovni a splňuje kritéria pro formální styl. Občas se vyskytnou drobné chyby, např. syntakticky neúplná věta (27), chybné použití „look“ versus „looks“ (41). Formální náležitosti textu splňuji daná kritéria. Přes uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě a navrhuji C.
eVSKP id 151504