TESAŘ, L. Integrované projektování chytrého domu, budovy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce se zabývá problematikou projektování chytrého domu, budovy. Práce je členěna do jednotlivých kapitol a celkově splňuje požadavky a náležitosti diplomové práce. V úvodu autor popisuje problematiku inteligentních budov, sběrnicových systémů a legislativy. Hlavní část práce tvoří zpracování průvodce pro návrh systémové elektroinstalace. Tuto problematiku autor rozebírá podrobně s dostatečným odkazem na normy, zákony a vyhlášky a věnuje se všem podstatným aspektům nutným pro návrh funkční systémové elektroinstalace. Práce obsahuje řadu nepřesností v odborném textu, chyby ve formálním zpracování, u některých kapitol, je uveden jen jejich název, ale nejsou dál zpracovány. Některé části postrádají tematickou následnost (např. autor píše o revizi, zkouškách a BOZP a pokračuje kapitola vizualizace). Důsledkem je, že čtenář nabývá dojmu, že některé částí práce byli dopracovány narychlo. Práce postrádá přehlednost a nejsou z ní zcela patrné druhé dva body zadání. Metodická příručka pro projektanta chytrých domů nebyla vytvořena, což vede k závěru, že zadání nebylo splněno v celém rozsahu. Autor opomenul citovat použité obrázky. Práci s literaturou a normami ČSN hodnotím kladně. Oceňuji pečlivé zpracování některých části (kap. 3,4, a 7), které představuji přínos do problematiky návrhu systémové elektroinstalace. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D (65bodů).
Student Luděk Tesař se ve své diplomové práci zabývá integrovaným projektováním chytrého domu nebo budovy. Práce působí dojem, že byla zpracována narychlo, což se značně projevilo na její celkové kvalitě. Ze zadání diplomové práce vyplývají následující čtyři cíle. Cíle 1 a 2, tj. technologie TZB a jejich integrace do systému chytrých budov a současný stav legislativy pro návrh TZB v chytrých budovách jsou zpracovány poměrně na dobré úrovni. Na druhou stranu cíl 3, tj. postup při projektování inteligentních budov lze sledovat pouze v kapitole 7 průvodce návrhem systémové elektroinstalace a to okrajově. Autor spíše popisuje, které prvky foxtrot použit, nicméně zde chybí podstata, proč právě zvolit foxtrot apod. Cíl 4, tj. metodická příručka pro projektanta chytrých /inteligentních domů, lze považovat za hlavní a stěžejní část celé práce. Jako tomu bylo u předešlého cíle, i splnění tohoto cíle lze pozorovat okrajově, a to v kapitole 7 průvodce návrhem systémové elektroinstalace. Tuto kapitolu nelze považovat za příručku inteligentní elektronizace obecně, ale spíše příručku řídicího systému Foxtrot. Autor rozlišuje tříúrovňové členění podkapitol. Dále nejsou jednotlivé úrovně rozlišovány. Z logiky textu je autor uvažuje, nicméně v textu rozlišeny nejsou, což tvoří text značně nepřehledným (např. str. 21). Celkový rozsah Kapitoly 5 se jeví jako nedostatečný, když v ní chybí například některé stupně dokumentace (tj. dokumentace pro územní rozhodnutí, pro výběr dodavatel aj.). Z pohledu správné formy citování lze za nedostatek považovat formu přímých citací, kdy student zvýrazňuje text pouze kurzívou, a to bez řádného ohraničení uvozovkami, jak je doporučeno citačními pravidly. V některých částech práce také není úplně sjednocena odborná terminologie, například pro stejnou věc je použit termín decentralizovaný systém a distribuovaný systém. Podkapitola „2.2 Požadavky norem“ má nevhodně zvolený název, pravděpodobně se jedná o související normy, vzhledem ke skutečnosti, že kapitola popisuje související normy. Autor dále některé podkapitoly (3.1.2 Elektrické silnoproudé rozvody) doplňuje vhodnými popisy a komentáři (například části: aktorem pro spínání, klíčovým trezorem nebo požárním čidlem). Na druhou stranu části, které řeší popis kabelu u EPS nebo propojení systému EPS s dalšími zařízeními, se jeví jako zcela nadbytečné. V kapitole 6.1 jsou popsány požadavky na způsobilost projektanta. Nicméně lze konstatovat, že projektant elektro nemusí být nutně autorizovaný, jelikož pro některé části dokumentace (realizaci stavby, výběr dodavatele, skutečné provedení) není autorizace nutná. Tabulka 7.4 ukazuje přehled prvků. Svým obsahem však tabulka nekoresponduje s problematikou sousedních stran textu práce. V některých částech práce také pravděpodobně dochází k nežádoucímu přesunutí obrázků nebo tabulek do jiné podkapitoly ( str. 52 – obrázek zdroje a tabulky s parametry je v podkapitole s přepěťovými ochranami). Dále podkapitola 7.14.1 je prázdná a stránky 69, 70 a 83 nenavazují na předchozí část textu. Autor také používá neodborné termíny, například „Systémy domácí zábavy“, v praxi se lze ovšem zpravidla setkat s označením „audio a video“. Autor použil nevhodnou definici nouzového osvětlení. Pojem selhání normálního osvětlení by bylo vhodné nahradit výpadkem normálního osvětlení nebo ztrátou napětí v síti. Autor u EPS popisuje, že bezhalogenový kabel je vhodný pro použití EPS, ale nikde není uvedeno, že musí splňovat i další vlastnosti (například šíření plamene, funkčnost při požáru a zvláštní uložení, aj.). V kapitole 7.9 zásuvkové obvody je popsána nutnost chránit přepěťovými ochranami, což ve skutečnosti není nutné u všech obvodů, ale pouze u vybraných. Formální zpracování diplomové práce je na nízké úrovni. Student využil pro tvorbu diplomové práce textový editor (LaTeX) a úplně se nevypořádal se všema funkcionalitami tohoto programu. I přes všechny výše uvedené nedostatky student odvedl spoustu práce při zpracování této diplomové práce. V práci však chybí, proč se student zaměřil na právě na foxtrot. Diplomová práce splňuje požadavky kladené na práce tohoto typu a doporučuji ji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky. Práci hodnotím 50 body.
eVSKP id 84962