DÉKÁNY, M. Využití prvků železniční trakční soustavy pro podporu distribuční sítě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Zadání bakalářské práce si ve své podstatě kladlo ambici detailněji analyzovat možnosti využití prvků železniční trakční soustavy pro podporu distribuční sítě, zejména pak v kontextu dlouhodobě uvažovaného strategického přechodu/sjednocení napájecího systému železnic na 25 kV AC/50 Hz. Je na místě zmínit, že samotná analytická část práce neměla spočívat v realizaci simulací, které by ověřovaly vliv trakční soustavy na distribuční síť. Práce byla koncipována výhradně na provedení podrobné rešerše současného stavu dotčené technické infrastruktury v rámci ČR (např. počty trakčních napájecích stanic, způsob jejich napojení na distribuční sítě, délky tras trakčního vedení a způsob jejich provozu) a specifikaci vybraných parametrů/veličin stěžejních technologií (např. počty a výkony trakčních transformátorů, napěťového hladiny, ke kterým jsou TNS připojeny). V návaznosti na to pak bylo cílem, společně s identifikací „nových“ technologií (např. SFC), provést kritické posouzení využití disponibilních vlastností těchto technologií (např. výhody a nevýhody, funkcionality provozu a řízení, možnosti zlepšení kvalitativních parametrů), které by mohly být perspektivní právě i z pohledu přechodu na jednotný systém napájení 25 kV. Toto posouzení pak mělo být analyzováno i z globálního pohledu, tj. rámcového pohledu celé České republiky. Za tímto účelem byly k dispozici například i vstupní data v podobě parametrů všech transformátorů jednotlivých TNS, tzn. jak těch 25 kV AC, tak i těch pro 3 kV DC. Pan Dékány inicioval konzultace pravidelně napříč celým akademickým rokem. Avšak ze zmíněných konzultací či ze skutečného progresu řešení bakalářské práce se ukazovalo, že studentovi možná chyběla větší míra samostatnosti, lepší kritické myšlení při posuzování/rozlišování podstatných a relevantních informací a bezvýhradné zapracování doporučujících komentářů (např. při hledání vhodných literárních zdrojů, třídění informací z poskytnutých studií či odborných článků, při zpracování poskytnutých vstupních dat/parametry transformátorů v rámci všech TNS aj.). Z mé strany, jakožto vedoucího práce, také byla v průběhu semestru realizována několikerá revize odborného obsahu bakalářské práce vč. identifikace dalších konkrétních doporučení na změnu a doplnění, ne všechny však byly zapracovány a respektovány. Lze konstatovat, že zadání bakalářské práce bylo naplněno, ale její celkového bodové hodnocení je závislé na obsahové kvalitě jejich jednotlivých bodů. Konkrétně kapitoly 1,2, 3 a podkapitoly 4.1 – 4.5 lze považovat, že vedou k naplnění zadání bodů 1 a 2. Podkapitoly 4.4 - 4.6 lze vnímat jako část relevantní s bodem zadání 3 a podkapitolu 4.7 pak jako část relevantní s bodem zadání 4. Z výše uváděným hodnocením nicméně úzce souvisí i nižší odborná kvalita obsahu práce, zejména fakt, že uváděné informace jsou spíše obecnějšího charakteru a že při naplňování zadání bod 4 své podstatě nedochází ke konkretizaci a bližší kvantifikaci možností/role technologie SFC v rámci trakční soustavy ČR a související napájecí distribuční soustavy. Znamená to, že i s tímto spjaté poskytnuté závěry je možné, a to i spíše přeneseně, vnímat jako demonstrující na úrovni jedné instalace, a to ještě z pohledu jen vybraných veličin, ale není v práci diskutován/posuzován dopad při možném celorepublikovém přechod na 25 kV AC. Celkovou kvalitu práce dále snižují překlepy a gramatika, nesprávná technická vyjádření (např. spojení spalovací impulzy u SFC aj.) nebo kvalita či nevhodnost použitých obrázků (například i chybný Obrázek 4.3, informace v Obrázcích 1.2 a 1.3 mohly být opsány spíše slovně aj.). Z textu posudku nicméně vyplývá, že práce vede formálně k naplnění jednotlivých bodů zadání, přičemž zejména bod 4 mohl být pojat více podrobněji, komplexněji a analyticky, aby nemusela být poskytnuta konstatování pouze obecného charakteru. Obdobně i kapitoly 1 – 3 mohly být řešeny ve větším detailu, například i ve vazbě většího zužitkování dostupných a poskytnutých dat o trakční infrastruktuře. V souvislosti s tím doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji 54 b. 1) Jaký je rozdíl mezi filtračně kompenzačním zařízením (popisované v části 4.4.3 na str. 28) a SVC (popisované v podkapitole 4.5.3 na str. 33), resp. STATCOM (popisované v podkapitole 4.5.4 na str. 34)? 2) Je možná/povolená v ČR na úrovni železnice a trakčního systému rekuperace energie?
Student Michal Dékány zpracoval svoji bakalářskou práci na téma: „Využití prvků železniční trakční soustavy pro podporu distribuční sítě“. Práce má celkem 51 stran a 5 kapitol. Ze zadání práce plyne, že by měla přinést souhrnné informace o napájení trakčních vedení s pozitivními nebo negativními vlivy na distribuční síť elektrické energie. Popřípadě informovat o vlastnostech nových prvků v této oblasti (myšleny statické frekvenční měniče). Po formální stránce není práce na špičkové úrovni. Dále práce vykazuje občasné překlepy a nepřesnosti. Dále zde uvádí pojmy jako „proudová cesta 25 kV“ apod., což není vhodné. Obr. 1 je otočen o 180 °, obrázky 4.2 a 4.3 jsou totožné, i když s jiným popisem. Chybí čárky v souvětí a jiná interpunkční znaménka. Zdroje píše až za tečkou odstavce, nevztahují se k dané citaci. Takto to působí, že je převzat celý odstavec. Práce je dlužna svému zadání. Student v kapitolách opakuje stále známé informace. Postrádám informace o napájení VVN/VN a jejich parametrů, informace o předávacích místech. Na straně 22 je naprosto zbytečné popisovat, co musí být splněno pro napájecí systém o frekvenci 16,7 Hz, když takový systém v ČR nikde není (vyjma krátkého úseku). Student v kapitole 4.7 hodnotí technologii měničů fy ABB. Nad to píše, že jsou vhodné pro napájení s frekvencemi 16,7 Hz a 25 Hz. Prosím o vysvětlení, kde se nachází tyto frekvence v ČR. Navíc celá kapitola je prakticky převzatá ze zdroje [21]. Proč se student nevymezil alespoň dalším systémem, například od GE, je mi utajeno. Navíc mi připadá, že problému ne úplně porozuměl (fire pulses překládá jako spalovací pulzy apod.). Problematika napájení trakčních soustav z distribučních sítí není prakticky řešena. Jsou o ní kusé zmínky, ale parametry, které se musí dodržet, podmínky provozu, ochrany, jištění atd. neřeší. Přičemž podle zadání by to mělo být nosným tématem. Krátké informace jsou v kapitole 3, což je žalostně málo. Informace o provozovaných strojích na železnicích nejsou v práci zmíněny. Přičemž si myslím, že to je jeden z důležitých faktorů pro konverzi napájení. Shrnutí: Body práce jsou splněny, ale nejsou dostatečné. Jedná se o změť informací jak přišly, tak se vysázely. Chybí provázání kapitol, o parametrech TS nevíme prakticky nic (vyjma příkonu), o vlivech na DS také tak. Poslední část práce kompletně převzala informace z produktového listu ABB. Celkově hodnotím práci stupněm E.
eVSKP id 134929