ROUČKA, V. Návrh zařízení pro měření magnetodynamických vlastností magnetických materiálů a nanostruktur [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.
Bakalářská práce se zabývá návrhem zařízení pro měření magnetodynamických vlastností magnetických materiálů a nanostruktur. Skládá se ze dvou částí. V první části se autor věnuje experimentální sestavě. Zde se autor příkladně vypořádal se všemi překážkami týkající se celé sestavy jak z hardwarového, tak i softwarového pohledu. Ve druhé části student dokázal celou experimentální techniku využít k získání magnetodynamických parametrů. Oceňuji především studentovu schopnost zvládnutí celé metody feromagnetické rezonance nejen z technické stránky, ale zejména na úrovni intepretace naměřených dat. Propojení technického a analytického přístupu ve vysoce aktuálním a složitém tématu považuji za velmi zdařilé a na tak vysoké úrovni, že by bakalářská práce mohla konkurovat i většině diplomových prací. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm výborně – A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | A | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce studenta Václava Roučky se zabývá měřením feromagnetické rezonance magnetických materiálů pomocí VNA měření, což je perspektivní metoda s budoucím praktickým využitím. V následujícím textu okomentuju její jednotlivé kapitoly: 1. V první kapitole je nejprve stručně, ale kvalitně vysvětlena problematika samotného fyzikálního jevu, poté text navazuje popisem šíření vln mikrovlnnými obvody a přechodem k veličinám měřených na VNA - tzv. S-parametry. 2. Kapitola 2 popisuje experimentální sestavu, kterou student nejen využil k naměření dat, ale aktivně se také podílel na konstrukci hardwaru a automatizaci celé sestavy. Je zde také popsána funkce a kalibrace VNA, koplanární vlnovod použitý k excitaci feromagnetické rezonance a je zde popsán postup měření feromagnetické rezonance. Vytknout zde lze snad jen podoba převzatého obrázku 2.1, kdy měl student raději nakreslit svoje vlastní znázornění s více sugestivními barvami, protože fialová nepřipomíná ani zlatý, ani měděný vlnovod a magnetické vzorky nejsou zelené stejně jako použité substráty. 3. V této práci je nejvýznamnější kapitola 3, kde autor popisuje a srovnává jednotlivé metody zpracování naměřených dat. Celá kapitola je sepsána přehledně a čitelně a autor čtenáře postupně provází odvozením vztahů pro výpočet dynamické susceptibility za použití průchodu a odrazu vln, pouze odrazu vln a také za použití výkonu. Kapitole mírně ubírá kvalitu chybějící odvození vztahů (3.9) a (3.10). Za zmínku stojí také rovnice (3.15), která k výpočtu permeability využívá propagační konstantu i koeficient odrazu, a měla by být také přímo využitelná pro výpočet dynamické susceptibility, což by bylo zajímavé porovnat. Na konci kapitoly je shrnutí, které na Obrázku 3.8 srovnává použité metody, ale zcela zde chybí susceptibilita chi^R vypočítaná pomocí koeficientů odrazu, která rovněž nebyla využita v kapitole 4. 4. Kapitola 4 představuje fitování vypočtených dat a z obrázku 4.2 je patrné, proč je nejvhodnější použít susceptibilitu chi^g - fit je nejlepší. Základní získané parametry M_s a gamma se získají fitem pouze rezonančních frekvencí a nabízelo by se zde vyzkoušet pouze holá naměřená data - určit rezonanční frekvenci podle maxima v magnitudě signálu a srovnat jaký by to mělo vliv na výsledek. Obrázek 4.3 představuje průběh parametrů fitů a k výpočtu výsledku jsou použity pouze určité oblasti, které jsou zprůměrovány. Do budoucna by bylo vhodnější použít dvourozměrné fitování. Zmíněné nedostatky nelze považovat za závažné a lze konstatovat, že zadání bylo splněno. Práce je navíc velmi zdařile stylisticky a formálně zpracována, obsahuje minimální počet gramatických chyb a překlepů. Z textu je patrné, že student vyvinul nadstandardní úsilí při pochopení a implementaci použitých výpočetních metod do prostředí MATLAB. Zmíněné nedostatky je třeba chápat spíše jako doporučení k dalšímu vývoji metody, protože práce rozsahem i kvalitou přesahuje požadavky kladené na bakalářské studenty a práci hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | A | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 117638