SMOLA, O. Analýza spekter viol vzhledem k jejich různým rezonančním skříním [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student v úvodní části vhodně probral stavbu viol, do hloubky a precizně se věnoval akustickým parametrům dřeva: rychlosti zvuku ve dřevě, Youngovu modlu pružnosti, útlumu, odporu, akustické konstantě i rezonanční módům. Popsal i tři měřené nástroje, patřičnou mírou potom způsob nahrávání, výběr tónů a smyků. V kapitole o zpracování dat postrádám alespoň základní vzorce a informaci o metodice výpočtů. Nahrání vzorků a jejich změření proběhlo správně. Výpočet a analýza složek ve spektru byly provedeny odpovídajícím způsobem. Oceňuji práci s literaturou a odkazy na měření i informace v jiné literatuře (Václav Syrový), ověřování si shod nebo rozdílů. Tabulky s harmonickými složkami a jejich porovnání u stejných tónů hraných třemi různými violami správně identifikují rozdíly mezi nástroji. Čtenářsky je ale vděčnější rozdíl mezi tvary harmonických spekter vyjádřit čárovým spojitým grafem, než se dlouho orientovat v jednotlivých číslech. Souvislost mezi mechanickými akustickými módy a formanty ve spektru je užitečným jádrem práce, rámcově je dedukována správně. Je škoda, že práce trpí řadou formálních i technických chyb. Přestože v řadě fonetických publikací nalezneme termín „amplituda formantu“, je mnohem vhodnější a přesnější mluvit o oblasti maxima či vrcholu formantu (stěžejním je zde spektrální výkon). V práci není sjednocena terminologie oktáv a členění tak působí zmatečně (hlavně rozdíly mezi oktávami s velkými a malými písmeny). U tabulek chybí legendy použitých barev a čtenář je musí pracně vyhledávat v textu. U LPC grafu je číselně popsáno jen centrum jednoho z formantů, u ostatních hodnoty chybí. Je lepší vynechávat prázdné řádky v tabulkách, než je vrstvit za sebou. Leckdy v textu dochází k splýváni stejných termínů, např. na str. 48 „...Druhý formant se nachází v třetí formantové oblasti, která podporuje nazálnost tónu…“, lépe „...Druhé změřené lokální maximum se shoduje s třetí (dle Syrového) formantovou oblastí, která podporuje nazálnost tónu…“, nebo „…Druhý změřený vrchol se shoduje…“ Na úkor kvality jde i řada nelogismů, např. str 80 „… Z provedené analýzy vyplývá, že přední deska moderní violy má při hraní tónů různých výšek čtyři rezonanční módy. Prvním je vzduch, který rezonuje v oblasti spodních lubů …“ (vzduch rezonuje samostatně, ne na desce). Správně by mělo být „… Z provedené analýzy vyplývá, že viola má při hraní tónů různých výšek čtyři rezonanční módy …“. Atd. Práci doporučuji k obhajobě.
Práce se zabývá analýzou zvukových spekter tří různých viol (moderní, renesanční a violy da gamba). Práce se dále zaměřuje na formantové oblasti všech měřených nástrojů, jednotlivé rezonanční módy skříní a jejich vliv na barvu nástrojů. Text svou povahou odpovídá formálním náležitostem, je velmi přehledně strukturovaný a nevykazuje na první pohled žádné zjevné nedostatky. V teoretických částech se student zabývá historií nástroje a akustickomechanickými vlastnostmi použitých materiálů. V praktické části student popisuje realizaci měření a dále se zabývá analýzou, porovnáním a vyhodnocením naměřených dat. Jedná se o spektrální analýzy, LPC analýzy, rezonance nástrojů při hraní na jednotlivých strunách a směrové vyzařování nástrojů. Všechny přiložené grafy a tabulky jsou velmi přehledné, popsané a celkově je text práce na velmi dobré odborné úrovni. Student postupoval velmi metodicky a systematicky. K vlastnímu měření ani vyhodnocení nemám žádné doplňující dotazy, práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení známkou A 91.
eVSKP id 151147