SÁDECKÁ, D. Virtuální nástroj kombinující samohlásky a hudební nástroje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Studentka měla nahrát všechny samohlásky včetně dvojhlásek ve slovenštině a provést jejich akustickou analýzu (formanty, průběh témbru v čase), dále měla nastudovat, které hudební nástroje a jejich rejstříky svými akustickými vlastnostmi připomínají dané samohlásky. Na základě této analýzy pak měla vytvořit virtuální nástroj, který bude kombinovat samohlásky a hudební nástroje podobného charakteru tak, aby šly parametry témbru řídit v reálném čase. Studentka samostatně nahrála požadované vzorky i povedla potřebnou analýzu pomocí programu Matlab a to především pomocí výpočtů FFT, LPC, spektrálního těžiště a spektrální plochosti. Prokázala, že rozumí i tomu, jak je jakost konkrétních přechodových jevů v témbru podmíněna mechanicko-akusticky. Zorientovala se v prostředí modulárního syntezátoru Reaktor6 a metodou samplování vytvořila výchozí sety. Naučila se sestavovat bloky do obvodu, pracovat s efekty, oscilátory i dalšími prvky. Vzorky hlasu a vybraných nástrojů se pak snažila propojit v rámci vrstev, efektovat je či doplnit aditivní či granulární syntézou. Je škoda, že studentka tvorbu inovovaných rejstříků nechala na poslední chvíli a nevytvořila sadu alespoň několika rejstříků, které by nebyly přehnaně efektované a kde by zůstaly čistější a čitelné základní suroviny i záměr využít podobnosti formantů a tranzientů mezi samohláskami a hudebními nástroji. Takto většina studentčiných rejstříků spadá do alternativních stylů jako noise music, experimental techno atd. Přechodové jevy nemusí navíc vznikat jen při změně výšky (z nižšího na vyšší tón), ale na stejně vysokém tónu (změnu barvy a napodobení formantů lze potom např. dosáhnout přesouváním středu filtru typu pásmová propust). Práce trpí i jazykovými a formálními nedostatky: často na konci věty chybí tečka /str. 12 - kde [n] je oknová funkcia (napr. Hammingovo okno) …/, správně označené spodní či horní indexy u veličin či jednotek, hlásky neoznačené uvozovkami, nečitelné popisky i hodnoty u grafů i programovacích oken, nesprávné skloňování /str. 20 - na hraného (zľava doprava) klarinet, trúbka, čelo a saxofón/, v grafech zůstávají anglické termíny (centroid, flatness) atd. Otázka k obhajobě: Jak byste na základě Schumannových zákonů (barvy zvuku) v mixtuře s více nástroji sestavila formanty tak, aby byly v komplementárním a zároveň konsonantním vztahu?
Průvodní dokument diplomové práce je dobře zpracován včetně obrázků, tabulek, grafů, nezbytných odkazů na použitou literaturu a vysvětlení použitých zkratek. V textu se místy vyskytují nestandardní výrazy, nepřesnosti a nesrozumitelnosti, např. označení frekvencí f0, fn a formantů F1, F2 by mělo být spíš pomocí indexu f0, fn, F1 a F2, a také např. výraz „dýchací nástroj“ není zcela běžný anebo „Hláska e ja prirovnaná so stredný rozsah a otvorenejším zvukom…“. Podobně rozdíl mezi čelo a violončelo atd. Určité popisy jsou i k zasmání, např. „Hrtan, umiestnený nad priedušnicou, slúži pre blokovanie jedla…“. V první kapitole „Hudobný nástroj“ je jen text bez obrázků, které by mohly popisy obohatit. V tabulce 2.2 je frekvence formantů F1 [Hz] uvedená s jednotkou a u hodnoty je uvedená jednotka Hz znovu. Některé obrázky mají popisy v angličtině a v textu nejsou použité pojmy vysvětleny. V kapitole 2.3 je bez bližšího vysvětlení nebo uvození nelogický přechod k problematice vzorkování a hned pak podobně na Gaborovu matici. V kapitole „4 Uskutočnenie“ je pečlivě popsán způsob záznamu včetně použitého měřícího mikrofonu a propojení, akustického prostoru, nicméně chybí typ A/D převodníku, případně i jeho parametry. Podobně chybí parametry záznamu do DAW Cubase, jako je vzorkovací frekvence a bitové rozlišení. Zde bych přivítal i nějaké fotografie z pořizování záznamu. Kapitola „Výsledky merania“ je pečlivě a názorně zpracovaná textově i prostřednictvím grafů. Práce s programem Reaktor je také dobře popsána včetně názorných obrázků a prakticky zvládnutá. Vytvoření nových registrů (kapitola 7) se uspokojivě povedlo. Studentka velice dobře popisuje a hodnotí svou práci v kapitole „7 Diskusia“ a v závěru „8 Záver“. Co bych obzvlášť kladně hodnotil, je uvedení využití této diplomové práce v praxi. Studentce Denise Sádecké uděluji celkový počet 88 bodů. Otázka: Při rozhodování ohledně volby vhodného programu pro vytváření virtuálních nástrojů byly i jiné možnosti, než použitý Reaktor? Uveďte případně, jaké?
eVSKP id 164439