INDRUCH, O. Platformový Urbanismus – Digitální platformy a jejich role ve městě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2022.

Posudek vedoucího

Palacký, Jiří

Diplomant si v úvodu stanovuje rozvinutou výzkumnou otázku: Jaká je role platforem v rámci města a jak ovlivňují jeho vývoj? Druhou otázkou, kterou si stanovil bylo, zda je možné sestavit přehled městských platforem, které mají vliv na život ve městě a jeho rozvoj? Na tyto otázky postupně hledá odpovědi pomocí výzkumných metod (studia, rozboru a analýzy odborné literatury, sestavení přehledu digitálních platforem ve městě Brně, dotazníkového šetření, SWOT analýzy a hodnocení zástupců platforem v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje). Této analytické části se autor věnoval se zaujetím. V průběhu práce sestavuje přehledovou mapu platforem a proniká do vazeb a komplexnosti jednotlivých dílčích chytrých řešení. Na závěr každé kapitoly hodnotí poznatky získané studiem literatury, z výsledků šetření, poskytujících zpětnou vazbu na vzorku 281 respondentů v českém prostředí, analýzy v podobě stručného doporučení pro města - stručného návrhu řešení odhalených problémů. V práci se věnuje podrobněji šesti klíčovým platformám, které dělí do tří sektorů, které následně studuje, mapuje a vyhodnocuje s ohledem na udržitelný rozvoj měst a s ohledem na zvolené výzkumné otázky. Na tuto teoreticky zaměřenou část navazuje část věnovaná řešení návrhové úlohy v rovině digitálního řešení – přehled platforem a prostorového řešení – případové studie. Celkový přínos práce spočívá především v tom, že soustřeďuje aktuální informace v oblasti rozvíjených a nově poskytovaných služeb (platforem) organizujících aktivity občanů města. Otázkou diskuse je vztah ke konceptu chytrého města, které je některými autory vnímáno jako protiklad platformového urbanismu. Případová studie a návrh řešení dopravní trasy jedné z hlavních brněnských arterií potom odhaluje slabá místa a potenciál rozvoje infrastruktury pro cyklistickou dopravu v Brně v souvislosti se sdílenou mikro-mobilitou. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Bílý, Radoslav

Zvolená práce na aktuální téma platformový urbanismus ve spojení s vlivem digitálních platforem vyžaduje od diplomanta poměrně komplexní orientaci v několika mezioborových disciplínách, a to jak v teoretické, tak i v praktické rovině. Vytýčené téma v sobě provazuje široký okruh navzájem nesourodých prostředí, motivací a dynamiky vzájemné interakce jednotlivých domén. Zároveň vytváří očekávání určitého přínosu do tohoto tématu. V tomto případě se vracíme, po dopracování, k druhé verzi práce. Práce se zaměřuje, na zvolený segment dopravy, který logicky rozvíjí a analyzuje problematiku na konkrétním příkladu a hledá jeho přijatelná řešení. Jak již bylo řečeno v připomínce k první verze práce, z faktického hlediska se nemohu ztotožnit s výstupem syntézy a vyvozeným závěrem (kap. 12.) Citace: „Digitální platformy jsou z hlediska globálního pohledu získaného za pomoci rešerše odborné literatury a jiných zdrojů v širším měřítku jejich působení opakem konceptu chytrého města…“ ,neboť opět nebyly předloženy argumenty, které by tento postoj dostatečně podepřely. Na jedné straně souhlasím, je určujícím vektorem chování soukromých společností je již dotčený zisk; nicméně ne vždy toto chování musí jít proti konceptu chytrého města, neboť s takovýmto přístupem by, v dlouhodobém horizontu, pojem SmartCity/SmartHome postrádal smysl. Samotná myšlenka má významné počátky v soukromém sektoru a soukromý sektor má na ni eminentní zájem, neboť v sobě nese zárodek dlouhodobého rozvoje, a tedy i je určitou záruku zisku. Ze zkušeností naopak vnímám, že vhodná motivace a regulace vede k životaschopné synergii (např. identita - použití bankovní identity, atd…) mezi jednotlivými subjekty/zástupci platforem (soukromými i státem koordinovanými). Co vnímám naopak jako klíčové je právě role veřejné správy jako koordinátora a garanta standardizace, zde stát, bohužel významně zaostává, a to téměř ve všech rovinách a je primárně v reaktivním režimu. U dílčích závěrů, speciálně v části KOMUNIKAČNÍ PLATFORMY postrádám závěr, který by kapitolu lépe uzavřel a nastínil směr/y, které je možné dále sledovat. Taktéž navržená role města jakožto Mediátora není prací nijak vymezena – a to jak z koordinačního, tak z legislativního hlediska. U dotčené dopravní problematiky je také sehrává Covid-19 svoji významnou roli, neboť významné procento zaměstnavatelů (nebo institucí) zavedlo vzdálenou komunikaci a Home-office režim, což má nezanedbatelný dopad do tohoto segmentu. Také by bylo zajímavé pro zvolený příklad, v datech analyzovat sezonní utilizaci, která by mohla poskytnout zajímavý vhled do chování cyklistů v době prázdnin nebo vlivu počasí. Souhlasím s nepovzbudivým tvrzením, že podpora cyklo dopravy města zůstává primárně v podobě budoucích příslibů, ať již jde o důvody politické či ekonomické, které mají nemalý vliv na nás všechny i to jako formu například v podobě dopravy volíme. Práci doporučuji, vzhledem k výše uvedeným připomínkám, na obhajobu. „V kategoriích hodnotícího posudku (Architektonické řešení, Provozní řešení, Technicko-konstrukční řešení), které nejsou pro teoretickou diplomovou práci, zaměřenou na teoretické urbanistické téma, relevantní nehodnotím, a proto, abych tím nesnížil celkové hodnocení diplomové práce, uděluji v uvedených kategoriích stupeň „A“.

eVSKP id 144244