DUROŇOVÁ, K. Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Ing. Kateřina Duroňová je v současné době studentkou 5.ročníku kombinované formy doktorského studijního programu „Chemie a technologie potravin“. Studium zahájila 1.9.2007. Disertační práce byla řešena ve spolupráci s Ústavem posklizňové technologie Zahradnické fakulty MZLU v Lednici. V dubnu 2012 předložila ing. Duroňová disertační práci na téma „Vliv skladovacích podmínek na metabolický profil jablek“. V rámci doktorského studia byly realizovány všechny experimenty, doktorandka splnila veškeré předepsané zkoušky a v roce 2010 úspěšně složila státní doktorskou zkoušku. V průběhu studia absolvovala ing. Duroňová dva zahraniční pobyty na FPBT STU v Bratislavě. Podílela se na řešení řady projektů, např. grantu NAZV MZe ČR (QH 81056) a grantu Národního programu výzkum II MŠMT 2B08057 - Vývoj moderních metod pro hodnocení autenticity "českého piva". V rámci těchto projektů se zabývala analýzou přírodních látek a rovněž specifickými testy genotoxicity. Byla řešitelkou a úspěšně obhájila projekt FRVŠ 2639/G4/2009 na téma „Sledování změn metabolické aktivity jablek v průběhu skladování v regulované atmosféře“. V roce 2010 byla spoluřešitelkou rozvojového projektu FCH. Absolvovala řadu odborných kurzů, jazykových kurzů a kurzy komunikačních dovedností. V průběhu řešení disertační práce se ing. Duroňová podílela mimo jiné na výuce předmětů Praktikum z biochemie, Praktikum z instrumentální a strukturní analýzy a jako konzultant i na vedení bakalářských prací a prací SOČ. Dosažené výsledky byly prezentovány formou 6 publikací v mezinárodních časopisech s IF, dále 7 příspěvků s plným uvedením textu ve sbornících a rovněž formou 18 příspěvků na mezinárodních konferencích a konferencích s mezinárodní účastí konaných v ČR a SR. Ing. Duroňová je komplexní flexibilní osobnost s výraznou schopností týmové práce, s řadou teoretických i praktických zkušeností v oblasti analýzy přírodních látek a potravin. Získané výsledky zadaného tématu byly shrnuty ve zdařilé disertační práci, která dokumentuje tvůrčí přístup k práci, odbornou úroveň a přehled ing. Duroňové ve studované tématice. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s platnou legislativou doporučuji, aby byla disertační práce přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení byla ing. Kateřině Duroňové udělena vědecká hodnost Ph.D.
Předložená disertační práce byla zpracována celkem na 193 stranách textu, a kromě běžného základního členění obsahuje také 7 příloh a životopis autorky, včetně výčtu její publikační aktivity. Z přehledu publikací vyplývá, že v časopisech s IF již publikovala celkem 5 článků, přičemž 2x byla prvním autorem, ve sbornících ve formě fulltextů měla 7 příspěvků a ve formě abstraktů 18 příspěvků. Většinu svých experimentů zpracovávala jako spoluřešitelka celkem 5 projektů a výzkumných záměrů. Tuto činnost pokládám za velmi progresivní, protože se již v průběhu řešení naučila zpracovávat výsledky své práce a zejména je interpretovat v průběhu svého doktorského studia.Práce je sepsána slušnou češtinou, téměř bez překlepů a mluvnických chyb, avšak velmi rozvláčným způsobem, což činí text méně čtivým, i když často používá vzletná slova typu „taktéž“ apod. Za závažnější však považuji to, že není důsledně dodržováno správné psaní chemických názvů sloučenin (na jednom řádku je například jednou uvedenomethanol s „h“ a bez „h“ – viz str. 30. Teoretická část je sepsána celkem na 24 stranách textu; vzhledem k tomu, že autorka dizertace pro pochopení problematiky prostudovala celkem 137 literárních odkazů, mi tato část připadá značně ošizená, v porovnání s rozvláčnou částí experimentální a výsledkovou. Přitom v této teoretické části byly prezentovány zajímavé kapitoly, zahrnující pěstování jablek v České republice, jejich dovoz do České republiky, vývoj plodů jablek, faktory ovlivňující životaschopnost sklizených jablek a metody pro posouzení vlivu skladovacích podmínek na životaschopnost jablek. V této části je popsáno několik metod, které byly následně aplikovány v experimentální části. Experimentální část je z hlediska obsahu podstatně obsažnější, zahrnuje kromě použitých chemikálií a přístrojů také podrobný popis vyšetřovaných jablek, včetně definice sledovaných odrůd jablek a technologií jejich skladování. Podrobně je popsáno také zpracování jablek k jejich dalšímu analytickému sledování. Vzhledem k tomu, že zejména popis odrůd jablek je v experimentální části bohatě doplněn citacemi literatury, jsem toho názoru, že tato část patřila spíše do teoretické části dizertační práce. Z předložené rozsáhlé práce Ing. Kateřiny Duroňové dále vyplynulo, že pro splnění cílů své dizertační práce musela zvládnout několik analytických metod, aplikovaných na stanovení devíti různých ukazatelů, potřebných pro zhodnocení metabolického profilu jablek. V průběhu řešení své dizertační práce se zabývala stanovením povrchové mikroflóry, stanovením celkové antioxidační aktivity, stanovením celkových polyfenolů a celkových flavonoidů, kyseliny askorbové, stanovením individuálních antioxidačních látek a flavonoidů, stanovením aktivity antioxidačních enzymů a stanovením lipidů a mastných kyselin.V experimentální části jsou rovněž popsány metody statistického zpracování výsledků. Obsáhlá výsledková část zahrnuje získaná data zpracovaná do tabulek a grafů, která jsou v některých případech doplněna chromatogramy a ukázkami hmotnostních spekter. První část výsledků je zaměřena na senzorickou analýzu dlouhodobě skladovaných jablek. Na str. 15, v teoretické části, je uveden termín organoleptické vlastnosti; který termín považujete v České republice za správnější, organoleptické nebo senzorické hodnocení? Nebo je optimální postupovat při posuzování tak, že v rámci senzorického hodnocení se posuzují organoleptické vlastnosti? Dále je na základě stanovení ukazatelů metabolického profilu zhodnoceno dlouhodobé uchovávání jablek v normální a modifikované atmosféře, vliv uskladnění některých odrůd jablek v domácích podmínkách na obsah aktivních látek, vliv sušení na obsah aktivních látek a vliv mražení na obsah aktivních látek. Na čtyřech stranách závěrů jsou jednotlivé experimenty podrobně zhodnoceny. Za nedostatek této dizertační práce považuji to, že v rámci kapitoly Výsledky a diskuze nejsou konfrontovány údaje zjištěné v rámci této dizertace s údaji již publikovanými, např. zejména s údaji ze Slovenska, kde jsou podobné bioklimatické podmínky a některé ukazatele metabolického profilu byly rovněž zjišťovány. Na základě posouzení celé dizertace je však nutné vyzdvihnout značné množství experimentů, které byly provedeny, což představuje nejen zvládnutí několika technik a metod, ale zejména to nadměrné množství výsledků vhodným způsobem zhodnotit, posoudit a následně interpretovat. Za vysoce přínosné bych považovala to, aby tato pro praxi vhodná data byla předána pěstitelům jablek, aby své technologie, dosud používané, mohli změnit za účelem získání lepších jablek distribuovaných na náš trh. Na závěr bych chtěla konstatovat, že předložená práce splňuje kritéria stanovená na FCH VUT pro práce tohoto charakteru, proto ji doporučuji k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení navrhuji udělit Ing. Kateřině Duroňové vědeckou hodnost Ph.D.
Předložená dizertační práce je zaměřena experimentálně, členěna do kapitol dle běžných zvyklostí. Celkem je sepsána na 193 stranách, je tvořena textem, tabulkami, grafy, obrázky. Teoretická část zaujímají 25 stran, Cíl práce je uveden na 1 straně a Experimentální část na 16 stranách. Kapitola Výsledky a diskuze zaujímá 114 stran. Závěry práce jsou uvedeny na 7 stranách. Kapitola Seznam literatury je tvořen 137 citacemi domácích a zahraničních autorů, včetně internetových zdrojů. Dále jsou součástí dizertační práce Přílohy, Životopis a publikační aktivity autorky. K Abstraktům jak v českém, tak i anglickém jazyce mám drobnou připomínku k textu: „…byla komplexní analýza…“, k této formulaci chybí ještě mnoho dalších nutričních faktorů, které by poukázaly na zjištěné změny. Na část výsledků dizertace Abstrakty nereagují (nejsou sumarizovány jako výstupy). Jinak jsou správně a věcně formulovány, vystihují zkoumanou problematiku. Teoretická část dizertace nejprve charakterizuje plochy pěstovaných jabloní v podmínkách ČR, výnosy a dovoz jablek ze zahraničí. Je třeba, aby autorka charakterizovala zralost sklizňovou, skladovací a konzumní?, především sklizňová zralost následně ovlivňuje zralost skladovací a konzumní. Další části poté tvoří ucelenou představu o faktorech, které působí na metabolismus jablek. K této části nemám dalších připomínek. Cíle vystihují řešenou problematiku, jsou formulovány do 5 dílčích cílů, vyjádřeny srozumitelně a splněny v následných částech (textu) dizertační práce. V této části chybí dílčí cíl zaměřený na Senzorickou analýzu (viz s. 51), je třeba při prezentaci na tento cíl upozornit, charakterizovat a doplnit jej v rámci Errata. Experimentální část – nejprve jsou charakterizovány použité chemikálie a přístroje, avšak v kapitolce Testovaná jablka chybí data o sklizňové zralosti, každá odrůda má svou dobu sklizně i skladovatelnosti. Chybí charakteristika skladovacích prostor, jak byly prováděny záznamy vlhkosti, teploty, odběry vzorků atd. (to jsou rozhodující parametry pro zkoumání čehokoliv), u podkapitolky 4.2.2 jaká byla doba naskladnění?, v kapitole 4.3. - jaké byly použity nože?, jakým způsobem byly vzorky homogenizovány, myslíte si, že teplota 61 °C je správná?, jaká byla hmotnost vzorku, na jakých vahách byly váženy vzorky, ale i chemikálie – procentuální vyjádření navážek není zcela vhodné – malá přesnost, kapitola 4.4 rozpětí teplot, zcela chybí metodika stanovení rutinu a dalších, kapitola 4.5 Statistické zpracování výsledků je nedostačující, vyjádření hodnot a jejich porovnání s referenčním materiálem není zcela správné, vůbec chybí odkazy na literární zdroje – odkaz na zdroj 136 je nedostatečný. Výsledky a diskuze začíná vyhodnocením dat získaných senzorickou analýzou, tento cíl není uveden v příslušné kapitole a tato část zcela zastiňuje to hlavní z dizertační práce -metabolismus plodů jablek, poté přejde autorka k mikrobiologii, tak lze pokračovat v rozsahu celé kapitoly. Výsledky uváděné v jednotlivých tabulkách jsou významné a velice zajímavé, ale formátu tabulek měla autorka věnovat zvýšenou pozornost, platí pro rozsah všech tabulek, např. stačilo doplnit záhlaví „Doba kultivace/CFU.cm-2“ o hod. a nemuselo se v jedné tabulce 18x opakovat h, tj v 6 tabulkách 108x. Grafické provedení výsledků je na vysoké úrovni. Dále následují tabulky 7. a 8. – proč je vyjadřováno v cm – nemělo být v mm, pořád je lépe místo 0,34 cm vyjádřit 3,4 mm, co znamenají hodnoty vedle průměrů a z kolika měření a opakování byly hodnoty vypočteny? Podkapitola 5.1.13 Statistická analýza – nevím k čemu je?, chybí odkazy na příslušné podkapitoly, data tam uvedená nejsou doložena skutečnou statistikou (tou ANOVOU), kterou dizertantka několikrát uvádí. To nejdůležitější co v této kapitole postrádám, je diskuze! Závěry vycházejí z uvedených výsledků, ale vůbec nekopírují cíle, popsané metody zkoumání a vlastní výsledkovou část. Např. výsledky senzorické analýzy, ač jsou ve výsledcích uváděny na prvním místě, jsem v závěrech nenašel (možná se mýlím, možná jsou skryty v textu?). Celkové zhodnocení dizertační práce: Předložená dizertační práce přináší řadu nových, případně zpřesňujících vědeckých poznatků z oblasti změn obsahu mastných kyselin, enzymových a nízkomolekulárních antioxidantů v plodech jablek v uskladněných v různých podmínkách. I přes některé drobné připomínky hodnotím dizertační práci jako zdařilou, která může sloužit jako podklad pro další zkoumání problematiky. Závěr: Předložená dizertační práce splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji paní Ing. Kateřině Duroňové po úspěšné obhajobě dizertační práce udělení vědecko-akademická hodnosti Ph.D. ve studijním programu Chemie a technologie potravin, studijním oboru Potravinářská chemie (2901V021).
eVSKP id 38825