VLČEK, F. Recyklace fotbalu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2024.

Posudky

Posudek vedoucího

Sedlák, Jaroslav

Filip Vlček prokázal schopnost být samostatným architektem. 

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A Filip Vlček, si od počátku uvědomoval hodnotu místa, zejména v jeho stavu, v poloze i statusu, a vnímal míru zdejší svobody. Tyto indicie ho postupně navedly k postoji, příliš neměnit, a zachovat zdejší povahu, vlastně „nechat bejt“ ať to užívají, ti, kteří to opravdu potřebují. Často se v průběhu práce objevovaly pojmy jako squatting, DIY a slovo nepřemazávat. Vstup do rozsáhlého území chápal na principu malé jednotky „viru“, která plíživě uchvátí celek. Nakonec vytváří spojnici neviditelného exotického arboreta a omšelého fotbalového stadionu, dvou „výběhů“ a ty staví do výjimečné polohy. V projektu propojuje ostrov opečovávaných exotů a lokální omšelost nastupující městské divočiny v místě stadionu. Návrh vystavěl na kontrastu rozdílných přístupů k přírodě: udržovanou stálost a náhodu jako dynamický a přirozený proces. Původní osu k fotbalovému koloseu, opřené o akcent nároží postmoderního Boby centra z 90.tých let, využil jako vodící linii k neviditelné oáze uprostřed chaotického prostředí mezi fragmenty nedokončených vizí. Filip od počátku pracoval systematicky a svědomitě hledal svůj postoj k velkému území a ten zdařile k místnímu potenciálu našel. S nadhledem se poučil z historie místa, protože nedokončené vize jednoduše divočinu potřebují.
Navrhovaná známka
A
Body
92

Posudek oponenta

Jemelka, Vojtěch

Filip svou konceptuálně hodnotnou práci staví na fascinaci současnou podobou re-naturalizovaného stadionu, který si bere zpět příroda s chudinou. Adorace pohybu zdola s latentní příchutí kritiky toho opačného. Výtvarně vyzrálý pohled autora však měl být podpořen stejnou razancí a chytrostí v otázkách technických, provozních, ale i architektonických názorů na věc.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení A Postupný zánik a regulace postkapitalistického chaosu osou jako dvě protichůdná východiska. Filip s nimi pracuje vědomě a snaží se jejich dialogem udržovat napětí v různých rovinách konceptu. Současná podoba stadionu, celého areálu i kontextu je fascinující ve své rozporuplnosti (paralela v Koolhaasově “junkspace”), ale i sílícímu tichu uprostřed velkoměsta. Autor toto působivě rozvíjí. V území našel osu na vstup do stadionu, které dává vyšší smysl. Pojmenovává problém neprostupnosti arboreta blokující území z východu a v současném “zmaru sportovišť” nachází poezii, která (jako láska) “dokáže hory přenášet”. Rozehrává komponovanou cestu různými přístupy člověka k přírodě a jeho způsoby práce s prostorem pod širým nebem. Tato úvaha zde jistě není náhodná; nacházíme se v kontextu městského parku Lužánek, arboreta, ale i divoké Planýrky. Koncept osy by se eventuálně dal rozvinout na ideovou spojnici dvou vysokých škol na protilehlých kopcích (fakulty stavební VUT a univerzity obrany) či meditaci nad životní nadějí v podobě začátku na mrzké ubytovně při tř. Generála Píky a konci s pohledem do kosmu teleskopem hvězdárny na Kraví hoře… K prvému se autor vyjadřuje nabídkou dostupného bydlení pro mladé, ke druhému vírou v léčivou moc přírody.
Provozní řešení C V urbanistickém měřítku je jasné, vč. trefného situování druhého vstupu do arboreta v rámci stávajícího objektu. V měřítku tribuny však kulhá. Rozvržení vkládaných prostorů do původní struktury naráží na problémy s využitelností, přístupy i úniky (např. podzemní sklady výšky 1,6 m zpřístupněné složitě zařezanými rampami do tribuny, nebo pavlače šířky 0,9 - 1,4 m, na nichž se nedá žít, ani po nich nemohu při požáru unikat) nebo osvětlením a osluněním (např. byty na sever, navíc osvětlené přes pavlač či střešními okny). Zde by ti jistě pomohlo hlubší ponoření do praktického života i norem, které zřejmě nemáš rád, a nebo radikální vyjádření, že to prostě řešit nebudeš a jsme v rovině neoficiálního punku… Úvahy nad provozem nejsou pouze otázkou byrokracie. Měly by při daném obsazení studenty např. obsahovat i přesvědčivý návrh forem sdílení jednotlivých vnitřních i venkovních prostorů nebo kvalitnější práci s prostorem u bytů typu I a III.
Technicko konstrukční řešení D V těžišti práce, střechotektuře stadionu, je uvědomělé a funkční. Ke zvážení je jen dovoz sypkých materiálů na podkladní vrstvy dláždění, namísto možného využití recyklátu ze zdemolovaných částí. V méně výtvarných aspektech návrhu však bojuješ. Konstrukce vkládaných dřevostaveb nepopisuješ. Akustikou mezibytových příček se příliš netrápíš, stejně jako vytápěním či rozvody médií. Mnoho způsobů tepelného izolování a jejich kombinování je divoké, neekonomické a v konečném důsledku stlačuje světlou výšku bytů na 2,4 m. Vyjmenované výtky by jistě byly řešitelné a chápu, že tvou prioritou bylo širší měřítko konceptu. Tyto aspekty však nelze v práci architekta přehlížet, navíc ve stupni bakalářské práce.
Architektonické řešení B Silný prvek osy je dále podpořen ještě silnější prací s prostorem pod širým nebem, který Filip modeluje přísnou rukou člověka, která je ale následně obměkčena divočící přírodou. Vychází z principu práce původního stadionu s vršením a dusáním zeminy, ale i s fenoménem sukcesního bujení. Ona přísná ruka je v lecčem formální, takže se při bližším pohledu autor dostává do kompromisů (např. vnitřní prostor, světlo a využitelnost „altánů“ nebo megalomanské objemy přeskupované zeminy zastírané přístupen „nechat být“). Nicméně zde je potřeba vyzdvihnout vysokou výtvarnou kvalitu jeho gesta. Představa kontrastu amfiteátru z nekonečných otaškovaných ploch s jejich malým měřítkem je báječná! To vše navíc podpořeno úvahou o svádění a zachytávání vody v silně urbanizovaném kontextu. Stejně výrazné je i rozhodnutí odhalení nosného skeletu stavěné části tribuny, kterou následně zabydluješ. Inspirace současným stavem zaskquatování není na škodu, takže i zde potvrzuješ svůj názor nutnosti recyklace stavebních materiálů i výrobků. Ve fasádách i interiéru přinášíš plodné koláže, co však postrádám je vědomější práce s architektonickým prostorem i světlem (proporce, výšky a osvětlení bytů; již zmíněné altány atp.).
Formální úroveň C Práce je na slušné grafické úrovni. Texty by si zasloužily větší rozvinutí i korektury. Stravitelnosti výkresů by pomohlo pár kót nebo poměrové měřítko. Především ale postrádám prodání velmi silného prostoru re-naturalizovaného stadionu, jako i smysluplné trasování řezů, které o adaptaci tribuny dovedou vyprávět.
Navrhovaná známka
B
Body
80

Otázky

eVSKP id 159630