BERNÁT, M. Modelování prostorové akustiky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.
K úplnému splnění zadání chybělo několik drobností, např. započítání frekvenčně závislého útlumu při šíření zvuku vzduchem a při odrazech od stěn, což bylo částečně vykompenzováno obtížnější zvolenou variantou simulovaných tvarů -- diplomant implementoval algoritmus pro místnosti s libovolným půdorysem. Formálně má práce jen několik drobných nedostatků -- neúplnost seznamu symbolů, používání desetinných teček, občasné překlepy.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
| Využití literatury | A | 10/10 | |
| Splnění zadání | B | 43/50 |
Tato diplomová práce řeší problematiku, která je vzdálena náplni výuky na naší škole. Pro úspěšné zpracování této problematiky je nutné nastudovat poměrně dost mezioborové literatury. Autor se tohoto problému nezhostil na potřebné úrovni, což je patrné v některých formulacích a tvrzeních. Z formálního hlediska se autor dopouští nepřesností a chyb ve způsobu značení jednotlivých matematických objektů, čímž se matematická vyjádření stávají nepřehlednými a méně srozumitelnými. (např. nestandardní značení vektoru, nestandardní definice vektoru, záměna typu závorek při definici vektoru atd.). Základním nedostatkem práce je praktická absence matematického popisu, o co vlastně se vlastně autor snaží. Uvedená základní teorie popisuje spíše principy a ne metodu. Metoda je popsána víceméně slovně a pomocí částí kódu. Mezi nedostatky práce řadím také nedostatečný počet provedených simulací. Z jedné simulace (pouze jeden poslechový prostor) navíc s jednou zvukovou ukázkou (ne příliš vhodně zvolenou), není prakticky možné subjektivním testem posoudit, zda je možné simulaci považovat za úspěšnou. Stejně tak není možné provést objektivní srovnání, protože nebyl změřen žádný poslechový prostor a ten pak následně simulován. V závěru je uvedena dle autora "auralizace", kdy simuloval dvě impulsové odezvy pro dvě uši zvlášť. Tento způsob auralizace je principiálně zcela špatný. Hlavním kladem práce je vypracování funkcí a skriptů pro výpočet impulsových odezev simulovaných poslechových prostorů. Navržená metoda je použitelná, ale vyžaduje ještě další rozšíření.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | 20/20 | |
| Odborná úroveň práce | C | 36/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 17/20 | |
| Formální zpracování práce | D | 6/10 |
eVSKP id 32034