DLHÁ, K. Rozdíly v účetní konsolidované závěrce sestavené podle vybraných národních legislativ [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta podnikatelská. 2024.
Teoretická část práce porovnává přístup České a Chorvatské republiky v oblasti konsolidované účetní závěrky. V závěru kapitoly autorka realizovala komparaci v čem se dané legislativy liší. V rámci analytické části autorka harmonizuje účetní výkazy obou států a následně sestavuje celkem pět metod majetkového propojení s návodem, jak postupovat v prvních dvou letech. V závěrečné části práce je komparován efekt jednotlivých metod z hlediska základní finanční analýzy a problematiky daní. Shoda v programu Theses byla identifikována na 40 %, největší podíl shody s konkrétní prací je 17 %. Po kontrole mohu prohlásit, že o plagiát se nejedná.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | C | ||
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | D | ||
| Praktická využitelnost výsledků | D | ||
| Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | ||
| Práce s informačními zdroji, včetně citací | C |
Na práci vidět velké množství úsilí (což je dokumentováno rozsahem příkladů) a bez ohledu na výše uváděné náměty k jejímu zlepšení ji hodnotím pozitivně.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění stanovených cílů | B | Cíl práce je vymezen následovně: "cílem diplomové práce je popsat sestavení konsolidovaných účetních závěrek podle české a chorvatské legislativy a zhodnotit jaké efekty vyplývají z rozdílných pravidel pro jejich sestavení. Na základě zjištěných skutečností vyhodnotit, ve kterém z analyzovaných států je vhodnější sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a to i s ohledem na ekonomický obraz celku". | |
| Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod | B | I když práce neobsahuje část, která by se věnovala používaným metodám, dají se posoudit i bez jejich explicitního uvedení. Jak v přehledové části, tak v části vlastního přínosu postupovala autorka obecně správně, jak s ohledem na stanovený cíl, tak také s ohledem na specifičtější charakter zaměření práce. Některé připomínky (absence srovnání možností využití IFRS) jsou zmiňovány na dalších místech posudku. | |
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | Práci hodnotím z tohoto pohledu pozitivně, i když s několika dílčími výhradami. Kupříkladu, u vzájemných transacií je nutno rozšířit okruh vzájemných transakcí, nebo výslovně uvést, že jde pouze o jich příklad. Kromě toho je nutno počítat i s odlišním zařazením majetku u obou společností (u jedné může byt majetek zařazen jako zboží, u jiné může jít o dlouhodobý majetok - to v práci chybí). Navíc zmiňované příklady výpočtu vlivu vzájemných transakcí neuvádějí procentuální podíl na mateřské společnost - jeho výše může výsledky také ovlivnit. V práci se uvádí: "Konsolidovaná účtovná závierka znázorňuje aktíva , záväzky, finančnú pozíciu a zisk prípadne stratu podnikov zahrnutých do konsolidácie akoby išlo o jeden podnik". Tato závěrka ovšem musí znázorňovat i vlastní kapitál, náklady, výnosy a také peněžní toky - jak to vyplývá i z v práci uváděné struktury této závěrky. | |
| Praktická využitelnost výsledků | C | Práce je poměrně rozsáhlá, uvádí se v ní poměrně značné množství faktů (v práci se nachází až 111 tabulek). S ohledem na tento fakt a i s ohledem na její komparativní charakter (srovnání podmínek v ČR a Chorvatsku) se dá zcela jistě najít i její praktické využití. Některé náměty ovšem uvedu i zde. Zejména jde o absenci opisu podmínek pro použití IFRS v Chorvatsku (omlouvám se, pokud jsem tuto oblast přehlédl). Jde právě o to, že pokud by se ke sestavení konsolidované účetní závěrky použili standardy IFRS, nebylo by nutno analyzovat případné rozdíly (snad kromě daňových dopadů). Minoritní poznámky: na s. 30 se v tabulce uvádí odkaz na IAS 39, ten je ovšem (kromě oblastí jako zabezpečovací účetnictví) už několik let nahrazen standardem IFRS 9. V práci se uvádí: "Chorvátske účtovne štandardy vychádzajú z IFRS a ako metóda konsolidácie sa rozoznáva iba kontrola, teda prevzatie". Kontrola ovšem není metodou konsolidace a navíc se v IFRS uplatňuje i ekvivalenční metoda pro zobrazení vlivu podílů na investora / společníka / mateřskou společnost (i když, a to je správně, tato metoda se nevnímá jako metoda konsolidace). | |
| Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň | C | Práce je dobře vystavěná, i když v některých částech možná ne v odpovídajícím rozsahu (třeba výpočet konsolidačního rozdílu není nutno, i s ohledem na cíl práce, uvádět na konkrétních příkladech). Důkazem je i to, že valná část teorie se vyskytuje u jiných pracích se zaměřením na problematiku konsolidace a to i když jejich cíle jsou (zcela pochopitelně) různé. Stejně tak je tomu u finanční analýzy, kde je zmiňována i obecně známá teorie. Jak již bylo zmíněneno, chybí čast která by se věnovala zvolené metodologii Výhradu mám vůči užití krátkých odseků, nezřídka v rozsahu jediné věty nebo dvou, tří řádků. Některá stanoviska je nutno přesněji specifikovat. Třeba: "Akvizícia je proces, pri ktorom jedna spoločnosť získava kontrolu nad inou spoločnosťou tým, že kupuje jej akcie alebo podiely". Důvodem je, že akvizice se může uskutečnit i jinak (to také vedlo ke terminologické změně, místo "nákupní metody" se užívá výraz "akviziční metoda"'). V případe jiných tvrzení jde spíše o stylistickou chybu (i když s praktickým dopadem): "Konsolidáciu možno zostaviť podľa legislatívy Českej republiky alebo vychádzať zo štandardov IFRS". Stejně tak: "Kladný konsolidačný rozdiel prebieha v situácií" (neprobíhá, dochází k němu) nebo "pred agregáciou položiek previesť úpravy, ktoré predstavujú vzájomné transakcie medzi týmito spojenými osobami" (úpravy se uskutečňují nikoliv prostřednictvím vzájemných transakcí, nýbrž na jejich základě). Nebo také: "V prípade odloženého daňového záväzku ide, keď účtovná hodnota záväzku ...". Nakonec: " nasledujúcom účtovnom období odložená daňová pohľadávka zníži hodnotu dane z príjmov" - ve skutečnosti odložená daňová pohledávka nemá vlyv na daň z příjmů, pouze sníží výši nákladů které jsou v souvislosti s ní vykázány (závazky ovšem zůstávají stejné). V zmiňovaný výraz "kapitálu a rezerv" ve skutečnosti nemá na mysli rezervy (anglicky provisions), nýbrž fondy (anglicky reserves), které jsou ovšem právě součástí kapitálu. Veta: "Postup konsolidácie v druhom roku je totožný na postup v prvom roku" by se měla přestylizovat. Prováděcí vyhláška je ve slovenském jazyce "vykonávacia vyhláška", nikoliv "prevádzacia vyhláška", "rozvaha" (objevila se v textu) je súvahe (také se v textu objevila). V textu: "Jednotlivé súčasti ktoré ma obsahovať konsolidovaná účtovná sú nasledujúce" chybí výraz "závěrka". | |
| Práce s informačními zdroji | E | Protokol ze systému uvádí podobnosti se všemi nalezenými dokumenty na úrovni 40 %, nejvyšší procento podobnosti s individuálním zdrojem odpovídá hodnotě 17 %. To je poměrně vysoká hodnota i když jde o práci, která vychází z právních předpisů. Práce vychází z velkého množství zdrojů (což je obecně vnímáno kladně, nepřekročí-li se kritická mez), ovšem v některých částech se uvádí citace na konci odseku, tudíž zcela snadné určit rozsah zdroje a porovnat ho s rozsahem vlastního příspěvku. |
eVSKP id 160395