ŠARDA, P. Algortimy pro sestavování puzzle [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Posudek vypracoval konzultant diplomové práce Ing. Luděk Červinka Úkolem studenta Bc. Petra Šardy bylo vytvořit algoritmy pro sestavování puzzle. Student se na počátku práce se věnoval studiu potřebných materiálů, které byly nezbytné pro odpornou úroveň této práce. Bohužel ale tímto v počátku ztratil až příliš mnoho času, což se projevilo v jeho časovém skluzu. Sestavování tvorbě algoritmu pro sestavení puzzle bez vzoru se student dostal až v posledním semestru, což se do jisté míry projevilo i na kvalitě jeho práce. Je jen škoda, že stejné úsilí student nevěnoval práci po celou dobu. Na konzultace student docházel relativně často, nicméně častější konzultace v samotném počátku práce by byli vhodnější. Nicméně v posledních měsících své práce student chodil na konzultace velmi pravidelně a na těchto konzultacích projevil svoji schopnost inženýrsky řešit zadaný problém a samostatně pracovat. Jeho otázky byly věcné. Na základě výše zmíněného proto doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou C (77)
Pan Šarda vypracoval diplomovou práci na téma zabývající se skládáním puzzle. Zadání lze hodnotit jako středně obtížné. V první části práce se věnuje teoretickému úvodu do problematiky počítačovéh vidění se zaměřením aplikace na detekci jednotlivých dílků puzzle. Rozebírá hranové detektory, Harrisův detektor významných bodů a popisuje korelaci. V první části také naznačil jaké principy pro skládání bude používat. V druhé části teoreticky rozebírá snímací soustavu vhodnou ke snímání dílků puzzle. Tato část mi však přijde čistě jako teoretická, jelikož v celé práci ani na přiloženém CD nejsou reálné snímky, které takto pořídíl, umístěny. Postrádám též snímek celé snímací soustavy a celkově důkaz tohoto experimentu. V třetí části práce již řeší segmentaci jednotlivých dílků. Ačkoliv v předchozí části definuje za optimální černé pozadí nyní pracuje s šedým pozadím a ideálními výřezy vzorového obrazu vložených na toto syntetické pozadí. Část v níž pojednává o segmentaci mi přijde nedotažená do konce. Zvolí si globální práh pro šedotonový obraz a všechny nalezené objekty pokládá za dílky. Postrádám zde kontrolu, zda jsou objekty skutečně čtyřúhelníky a jejich normalizaci na určitou velikost. Jeho snímky s dílky jsou vždy ideální (synteticky vytvořené na PC) a postrádají perspektivní zkreslení. Při mírném otočení jeho vstupního snímku o 5° řešící program zkolaboval. Stejný záporný výsledek vykazoval i při zvětšení vstupního obrazu o 10% (metoda skládání bez vzoru). Studenta lze pochválit za to, že navrhl alespoň dvě metody pro skládání - s předem známým vzorem a bez vzoru. U metody se vzorem pracuje s Harrisovým rohovým detektorem což je dobrý přístup, ale jak sám přiznává, jsou snímky na kterých tento přístup bude chybný (např. homogenní plocha oblohy, výřez bez významných bodů apod.). Řešení by přineslo zanesení větší logiky do skládacího algoritmu, který by doskládal dílky u kterých první metoda selhává. Tuto část zde postrádám. Další nevýhodou je to, že vyžaduje stejně velký vstupní snímek - pří vyhledávání korespondence bodů neřeší možné otočení vstupních dílků o 180° ani změnu měřítka. Při skládání bez vzoru jsem postrádal důmyslnější přístup při kontrole sousedních dílků. Student zde uvažuje pouze krajní jeden sloupec pixelů a ty pomocí korelace porovnává s ostatními. Taktéž definice krajního a rohového dílku tím, že bude mít sloupec mediánovou hodnotu pixelů přesně 0 je velmi naivní. Ostatně student si je některých výše uvedených nedostatků vědom a v závěru práce je zmiňuje. K formálnímu vypracování práce bych vytkl práci s literaturou, kdy jsou z 16ti uvedených pouze dva odborné články, zbytek tvoří citace Wikipedie, odkazy na přednášky ÚAMT a specifikace fotoaparátu. Přiložený zdrojový kód vykazoval řadu programátorských neduhů a postrádám u něho sofistikovanější ovládání v podobě prostředí GUIDE či nějaké modifikovatelnosti konstant. Přes výše uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě s hodnocením D (60).
eVSKP id 52610